Jezme prosím méně masa

Zuzana Vlasatá

Nemusíte chtít projevit skutečnou dobrotu člověka, nemusíte se snažit o vyšší lidství, nemusíte ani okázale manifestovat svůj soucit, ba ani bojkotovat Babiše. Nějaký důvod si ale z té spousty možností vyberte. A prosím: jezte méně masa.

Skutečná dobrota člověka se může projevit v naprosté čistotě a svobodě jen vůči tomu, kdo žádnou sílu nepředstavuje. Skutečná mravní zkouška lidstva, ta nejzákladnější (uložená tak hluboko, že uniká našemu zraku), záleží v jeho vztahu k těm, kteří jsou mu dáni napospas: ke zvířatům.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Můj poněkud exaltovaný názor na vegetariány, a tím spíš vegany, který jsem kdesi napsala a který opakovaně říkám: je to pokus o vyšší lidství.

První úryvek pochází z románu Nesnesitelné lehkosti bytí Milana Kundery, druhý z mé korespondence s profesorkou sociologie a zakladatelkou studijního oboru Humanitní environmentalistika, Hanou Librovou. Oba jsou pěkné a pro člověka, který se straní masa, musí být radost je číst.

Domnívám se však, že není až tak důležité vykládat vegetariánství za ctnost a lichotit tím sobě nebo někomu blízkému — zvláště, když jeden slavný vegetarián dokázal zlikvidovat šest milionů lidí. Rozhodně jej ale nelze smést se stolu jako sympatickou, leč nevýznamnou úchylku. Protože vysoká spotřeba masa je velký problém, který pálí matku přírodu a který žehlí specialisté na koronárních jednotkách…

Na 1. října (to bylo ve středu) připadá Světový den vegetariánství, na 2. října (včera) Světový den hospodářských zvířat. A na 4. října (zítra) letos připadá muslimský Svátek oběti (Eid al-Adha). O prvních dvou „svátcích“, coby vegetariánka, vím. O tom třetím, jsem se dozvěděla před pár dny čirou náhodou.

Skutečná dobrota člověka se může projevit v naprosté čistotě a svobodě jen vůči tomu, kdo žádnou sílu nepředstavuje.  Foto Press TV
Trávila jsem teď několik dní v Turecku. Je kulturně velmi odlišné od České republiky, to není třeba zdůrazňovat, ale podstatného rozdílu si může všimnout i spotřebitel při běžných nákupech. Zatímco u nás pějeme chválu na navracející se farmářské trhy, v Turecku — alespoň tam, kde jsem byla — platí za samozřejmost. Takzvaně „na váhu“ na nich koupíte krom všemožného ovoce a zeleniny i luštěniny, obiloviny, sladkosti, ryby, maso, sýry, jogurt, pečivo ba i oblečení a kdejaké cetky.

I v Turecku samozřejmě mají hypermarkety. Ale na vesnicích a mimo velká města lze dostat výpěstky a produkty místních lidí, kteří je prodávají v chatrných stáncích kolem cest. Anebo potřeby do domácnosti z pojízdných „bazarů“ na čtyřech kolech.

Případně se můžete najíst přímo u cesty, kde vám připraví dobré jídlo a tradiční čaj na ohni. Projevíte-li pak zájem o tabák, domorodci vás možná dotáhnou do — zřejmě ilegálního, ale přesto funkčního — obchodu se vším, co jen kuřák potřebuje. Černý trh… a uvolněnější spotřebitelské vzorce v zemi, kde mnohé ženy nosí šátky?

Proto mě tolik nepřekvapilo, když jsem na předměstí velkoměsta Antalye viděla na pláccích mezi věžáky v provizorních ohrádkách natěsnané ovce a kozy. Nejdříve jsem to prostě považovala za „turecký“ prodej zvířat na maso. Pak mi ale bylo místními vysvětlili, že věci se mají jinak.

Že se jedná o mimořádnou událost, související právě se zmíněným Svátkem oběti, odkazujícím na starověkou pověst o Abrahámovi, který byl pro svou oddanost Bohu ochoten obětovat i svého syna — a nakonec „díky bohu“ obětoval „jen“ jehně. Turecké rodiny si při příležitosti tohoto svátku kupují po zvířeti, pak je rituálně zabíjejí, a nakonec společně sní. 

Všechny tyto tři dny, tedy Světový den vegetariánství, Světový den hospodářských zvířata a Svátek oběti — škoda, že nenásledují hned po sobě — jsou dílky do skládačky o děsivém příběhu nadměrné spotřeby masa v dnešní civilizaci. 

Ačkoliv v Evropě a Spojených státech spotřeba masa konečně spíš stagnuje, v zemích, jako je Čína, Rusko, Brazílie, Indie a Jihoafrická republika (dohromady v nich žije čtyřicet procent světové populace), nyní roste a podle odhadů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) poroste i v příštích desetiletích.

Výsledkem je například úbytek deštných pralesů v Amazonii, obrovská spotřeba vody, znečištění, zpřetrhání tradičních vazeb malých farmářů k půdě a rostoucí vliv korporací se vším špatným, co k tomu patří. Podle FAO lze produkci a spotřebě masa přičíst také šest či přesněji dvaatřicet procent emisí skleníkových plynů — záleží na tom, zda započítáme vedle emisí pocházejících přímo od dobytka i emise z pěstování krmiva, produkce hnojiv a pesticidů, orby, kácení pralesů pro pěstování krmné sóji a vysoušení rašelinišť.

A toho všeho jsou součástí i naše školní, nemocniční a jiné závodní jídelny, kde je nějaká ta flákota na programu každý den. I restaurace s oblíbenými poledními „meníčky“, v nichž bezmasé jídlo často rovná se salát s tuňákem či šunkou, v „lepším“ případě ovocné knedlíky. Proč mají všemožné výživové ústavy tendenci cpát do nás ostatky našich ochlupených či opeřených bližních horem spodem?

Jíte-li maso, ptám se vás. Platí na vás argumentace emoční (smutné oči němých tváří), racionální (kvalita životního prostředí a vaše zdraví), politické („nechci si kupovat kuře od „Babiše“) nebo nějaké jiné? K dispozici máme všechny a mnohem víc.

Iniciativ mířících tímto směrem je řada. Britské Meat Free Mondays (Bezmasé pondělky) mají mezi svými ambasadory celý zástup celebrit: Paul a jeho dcera, návrhářka Stella McCartney, hudebník Moby, Yoko Ono, hvězdný šéfkuchař Jamie Oliver, herec Woody Harrelson… U nás vydali Hnutí DUHA a Heinrich Böll Stiftung Praha před pár týdny s podobnou motivací Atlas masa. Vegany se stali Bill Clinton i jeho viceprezident Al Gore...

Pokud nechcete nebo nemůžete skončit s masem úplně, jako to udělal třeba právě Bill Clinton (sama jsem měla ve svém vegetariánství několikaletou — myslím, že slušně zdůvodněnou — odmlku), zkuste to alespoň, jako Paul McCartney, jednou týdně. Anebo ještě lépe, prosím, spojte pojídání masa se speciální příležitostí, svátkem, rituálem. Ale nedělejte z něj každodenní chléb.

    Diskuse
    October 3, 2014 v 9.3
    Páté přes deváté
    „Pokus o vyšší lidství“ (také) prostřednictvím vegetariánství vede brutálně stratifikované společnosti, kde nad ostatními mají navrch– nadlidé (viz. Indie).

    „Světový den vegetariánství, Světový den hospodářských zvířata a Svátek oběti – škoda, že nenásledují hned po sobě – jsou dílky do skládačky o děsivém příběhu nadměrné spotřeby masa v dnešní civilizaci.“
    To je naprosté míchání pátého přes deváté. Svátek oběti je pro mnohé chudé jedinou příležitostí za celý rok, kdy se dostanou k pořádnému (= čerstvě připravenému a ze zdravých zvířat) masitému jídlu. To když jsou obdarováni dílem z obětního masa. (Jakápak „nadměrná spotřeba“!). Ve stejné logice a optice by se dalo brojit proti vánočním stromečkům ve článku o celosvětovém mizení zalesněných ploch v deštných pralesích. Významem, rozsahem a účelem zabíjení obětních zvířat o Svátku oběti vůbec nejde srovnávat s konzumní a průmyslovou „výrobou“ a spotřebou masa.
    Na světě je jídla dost pro všechny, ovšem tragédií je naprostá nerovnoměrnost přístupu k potravě (plýtvání vs. hladomor, často v rámci jediné komunity).
    ZV
    October 3, 2014 v 9.19
    Ale no tak...
    Podívejte, neberte to tak doslovně, on je to sloupek, ne disertace o vegetariánství...

    Když napíšu, že to jsou dílky do skládačky, tak to jsou dílky do skládačky. Nikoliv komplexní přehled všech aspektů. (Navíc, na konci přece píšu, že bude fajn, když si čtenář udělá s pojídání masa „svátek“. Tím chci přece dát najevo, že je rozdíl, když jím maso při speciální příležitosti a ne ke každému obědu.)

    No a když jsme u té paralely, tak ony ty vánoční stromečky s globálním lesním hospodařením samozřejmě velice úzce souvisí. Ale opět jen jako dílek do skládačky.
    October 3, 2014 v 20.51
    Co ovlivňuje spotřebu masa?
    Řekl bych, že je to především cena. V 19. století a ještě před Druhou světovou válkou se ve Střední Evropě jedlo maso daleko méně než dnes. Kromě úzké vrstvy nejbohatších bylo celkem běžné jíst maso jen v neděli. Potraviny byly drahé a maso nejdražší.

    Hodně masa se naopak jedlo ve středověku, asi tolik jako dnes. Ovšem při mnohem menší hustotě obyvatelstva bylo maso poměrně dostupné. Třeba prase je velmi inteligentní zvíře, které si dokáže najít potravu samo, prasata se běžně pásla, to by dnes nešlo.

    Dnes je maso v bohatých zemích velmi levné v porovnání s příjmy, ovšem maso vyráběné průmyslovým způsobem, za cenu obrovské ekologické zátěže. Z gurmánského hlediska ostatně většinou maso nekvalitní.

    V Evropě a v USA spotřeba masa stagnuje, jak píše autorka, ovšem stagnuje na velmi vysoké úrovni. Zdravotní, ekologické, ideologické a podobné důvody dobrovolného sebeomezení v té stagnaci asi hrají nějakou roli, ale zásadní omezení spotřeby masa by mohla způsobit jen vyšší cena.




    ??
    October 4, 2014 v 10.14
    Tech vyhrad by bylo vic, ale papir (obrazovka) snese vsechno ze ?

    V kazde generaci se zrejme objevuje idealisticka vyzva k dobrovolnemu vzdani se neceho. Symbolem takove naivity je vyzva k dobrovolne skromnosti, ci omezeni spotreby masa z lasky ke zviratum. Myslim, ze se prilis nespletu, pokud prohlasim ze na 95% lidi to neucinkuje. Takze samo o sobe je to nesmysl. Jedina mozna, prijatelna a rozumna cesta je ta kterou uz naznacil p. Kubicko. Redukci poctu obyvatel na nizsi hodnotu. Tohle je zase neprijatelna cesta pro politiky, teology a velkopodnikatele (verejne to nepriznaji- podnikatele). Cesta ktera nas proto ceka, je nedobrovolna skromnost a prijemna zrejme nebude. Pokud ji prezijem.

    p.s.
    "zvláště, když jeden slavný vegetarián dokázal zlikvidovat šest milionů lidí."

    Ta jeho aktivita dokazala zlikvidovat primo nekolik desitek milionu lidi a stovkam milionu ten zivot ztrpcila. Tedy pokud je autorka ochotna povazovat za lidi i goje a nejen zidy, jak se stava tolerovanou modou.
    October 4, 2014 v 13.15
    Lidstvo a Matka Země
    "Redukci poctu obyvatel na nizsi hodnotu" jsem nedoporučoval, to si pan Kuchejda vyvodil jen díky své nám všem zde často diskutujícím dobře známé laskavé a mírné povaze.

    Názor, že Matka Země má s lidmi problém hlavně proto, že je jich moc, je rozšířený; existuje hnutí za dobrovolné vyhynutí lidstva (Voluntary Human Extinction Movement), to ale nejde tak daleko, aby doporučovalo vybíjení lidí či sebevraždy, pouze vybízí k tomu, aby se lidé vzdali reprodukce.







    PM
    October 4, 2014 v 21.4
    Civilizační pokrok a vepřové maso
    civilizace společnosti se vyznačuje pane Kuchejdo mj. stále diferencovanějším přístupem k vzájemnému vyvražďování tak i sebevraždění, ale také paní Vlasatou zmíněnému vztahu k požívání živočichů.
    Onehdy jsem se dočetl v jednom z rozhovorů s pamětnicí kmene lidojedů :
    na otázku které maso považuje za nejchutnější odpověděla vepřové
    na otázku které maso ji v životě nejvíce chutnalo odpověděla lidské.
    (To také odpovídá poznatkům odborníků, kteří definují složení a chuť vepřového masa - pokud se běžné konzumace dotýká - jako lidskému nejbližší).
    Přes konzum vepřového je tak dokazatelně k udržitelnému civilizačnímu pokroku již jen krůček.
    Pane Kuchejdo, mám dojem že chcete zas něco uspěchat ..........bych namítl........nebo že by paní Vlasatá.
    ??
    October 5, 2014 v 15.30
    Dekuji za poklonu p. Kubicko.
    Jen diky me dobře známé laskavé a mírné povaze vas neobvinim z manipulace, ktere jste se dopustil. Doporucit a naznacit nejsou synonyma. Ale ja nejsem hnidopich.
    Ta organizace, Voluntary Human Extinction Movement ,je docela zajimava . Protoze zaroven nechteji abychom se vzdali "reprodukcnich ritualu" jsou docela prijatelni -:). Mimochodem take nedoporucuji vybijeni ani sebevrazdy, dokonce ani dobrovolne vyhynuti. Pouze se domnivam, ze pokles poctu by nam (prirode , zviratum) prospel. Rozumny, dobrovolny a rizeny pokles, by mohl byt snesitelnejsi, nez vynuceny, nedobrovolny a nerizeny. Co je na tom k nepochopeni ?

    ??
    October 5, 2014 v 15.38
    Je to beznadejny boj autorko.
    "smutné oči němých tváří"
    Je to tezke my cynikove, kteri se smeji pri Werichove replice (Cisaruv pekar) "kdyz ona se ta nema tvar na mne tak diva - tak ho bodni do neme tvare", se masa dobrovolne nevzdame.
    October 5, 2014 v 20.30
    pane Kuchejdo, já jsem ani nenaznačoval
    (bez textu)
    ??
    October 5, 2014 v 23.15
    Klickujete jako zajic.
    Ceho se bojite pane psycholog ?
    + Další komentáře