Za vybíjení zvířat kvůli ptačí chřipce dostávají velkochovy tučné kompenzace
Petr BenešKvůli obavám z rozšíření ptačí chřipky jsou chovy, v nichž se onemocnění objeví, vyhubeny. Stát chovatelům ztráty kompenzuje, za loňský rok vyplatil 268 milionů korun. Chceme-li řešit skutečné nebezpečí, musíme skoncovat s velkochovy.
V chladnějších obdobích roku pravidelně narůstá počet případů zanesení ptačí chřipky do velkochovů. I když se ptačí chřipka běžně vyskytuje u volně žijících ptáků, donedávna nepředstavovala závažný problém. Jejich obranyschopnost si totiž s nemocí většinou dokáže poradit. To však neplatí u ptáků držených v zajetí, kteří jsou v důsledku intenzivního šlechtění k nákazám mnohem více náchylní. Situaci ještě zhoršuje vysoká koncentrace jedinců v uzavřeném prostoru, stres a nuzné životní podmínky.
Nebezpečí ptačí chřipky
Velkochovy proto představují ideální místo pro vznik dalších, vysoce patogenních mutací ptačí chřipky (HPAI). Nedávno publikovaná zpráva upozorňuje na vysoké riziko takto vzniklých kmenů, které se z velkochovů mohou šířit mezi volně žijící zvířata.
Chovatelé a veterinární správa obvykle z vypuknutí ptačí chřipky v chovu obviňují volně žijící ptáky. Mezinárodní vědecká pracovní skupina pro ptačí chřipku však ve zprávě z července 2023 uvedla, že vysoce patogenní chřipka pochází z velkochovů, nikoli od volně žijících ptáků. V současné době jsou tak volně žijící ptáci spíše oběťmi ptačí chřipky než jejími původci.