Za vybíjení zvířat kvůli ptačí chřipce dostávají velkochovy tučné kompenzace

Petr Beneš

Kvůli obavám z rozšíření ptačí chřipky jsou chovy, v nichž se onemocnění objeví, vyhubeny. Stát chovatelům ztráty kompenzuje, za loňský rok vyplatil 268 milionů korun. Chceme-li řešit skutečné nebezpečí, musíme skoncovat s velkochovy.

V případě potvrzení nákazy v chovu se opakuje stejný vzorec: místně příslušná veterinární správa vyhlásí mimořádná veterinární opatření, zahrnující mimo jiné usmrcení všech zvířat v daném hospodářství. Poté proběhne dezinfekce chovu a za pár týdnů se do hal namačká nová várka zvířat. Chovatel dostane odškodné a může pokračovat ve své činnosti. Foto Otwarte Klatki, WmC

V chladnějších obdobích roku pravidelně narůstá počet případů zanesení ptačí chřipky do velkochovů. I když se ptačí chřipka běžně vyskytuje u volně žijících ptáků, donedávna nepředstavovala závažný problém. Jejich obranyschopnost si totiž s nemocí většinou dokáže poradit. To však neplatí u ptáků držených v zajetí, kteří jsou v důsledku intenzivního šlechtění k nákazám mnohem více náchylní. Situaci ještě zhoršuje vysoká koncentrace jedinců v uzavřeném prostoru, stres a nuzné životní podmínky.

Nebezpečí ptačí chřipky

Velkochovy proto představují ideální místo pro vznik dalších, vysoce patogenních mutací ptačí chřipky (HPAI). Nedávno publikovaná zpráva upozorňuje na vysoké riziko takto vzniklých kmenů, které se z velkochovů mohou šířit mezi volně žijící zvířata.

Chovatelé a veterinární správa obvykle z vypuknutí ptačí chřipky v chovu obviňují volně žijící ptáky. Mezinárodní vědecká pracovní skupina pro ptačí chřipku však ve zprávě z července 2023 uvedla, že vysoce patogenní chřipka pochází z velkochovů, nikoli od volně žijících ptáků. V současné době jsou tak volně žijící ptáci spíše oběťmi ptačí chřipky než jejími původci.

×