Aktuální nákazová situace onemocnění slintavky a kulhavky je špatná. V České republice zatím její výskyt zatím hlášen nemáme, ale hned za hranicemi nákaza už řádí.

Slintavka a kulhavka je nejvíce nakažlivé onemocnění sudokopytníků a šíří se extrémně rychle. Propuknutí onemocnění vede k epizoocii, nebo dokonce k panzoocii, což je veterinární analogie epidemie a pandemie u člověka. Původcem onemocnění je Aphtovirus, neobalený RNA virus z čeledi pikornavirů. Zvíře, které onemocnění prodělalo nebo proti němu bylo očkováno, je proti některým kmenům viru imunní, proti jiným však nikoliv.

Nákazou jsou ohrožení všichni sudokopytníci, naopak lichokopytníci jsou vůči Aphtoviru zcela imunní. Některá jiná zvířata, například hlodavci, ale i člověk, výjimečně a nikterak vážně onemocnět mohou. Klinické příznaky, kterými jsou hlavně afty v tlamě, na mulci — tedy okolo nozder, mezi paznehty a na vemeni, se v průběhu patogeneze onemocnění mění. Často hnisají v důsledku bakteriální infekce a hlavně — jsou bolestivé. To pak velmi znesnadňuje dojení krav, v jejichž mléčných cisternách se hromadí mléko, a snadno tak vzniká kaskáda sekundárních onemocnění.

Po mnoho let se v Československu všechna ohrožená zvířata proti slintavce a kulhavce vakcinovala. Používala se výhradně inaktivovaná vakcína — s neživým virem evropských kmenů A, O a C. Po vstupu do Evropské unie se vakcinace proti slintavce a kulhavce zastavila, neboť by nebylo možné zvířata do Evropské unie vyvážet, všechna by měla proti onemocnění postvakcinační protilátky. Imunita vydržela ještě téměř tři roky — a vzácně i déle — po ukončení vakcinace. A to nejen u dojnic, ale i u jejich telat, která vakcinována již nebyla.

V současné době Ministerstvo zemědělství i Státní veterinární správa tvrdí, že vakcinace nepřipadá v úvahu. Případná ohniska by se likvidovala metodou „stamping out“, což je z angličtiny raději nepřekládané označení pro masové vybíjení. Uplatňuje se například u ptačí chřipky.

Ovšem ortomyxovirus ptačí chřipky není pikornavirus slintavky a kulhavky — a slepice není kráva. Ve skutečnosti si nikdo zasvěcený neumí reálně představit, jak by takové vybíjení vypadalo — a ani nechce. Poslední vlna slintavky a kulhavky ve Velké Británii byla poučnou lekcí pro zastánce tohoto přístupu.

Ve Velké Británii se nakonec epizoocie onemocnění zastavila, ale náklady byly obrovské. Zastavit šíření onemocnění se podařilo hlavně díky tomu, že Velká Británie je ostrovní stát — největším pomocníkem v zabránění rozšíření viru na kontinent bylo moře. Británie byla tehdy členem Evropské unie a chovy se obnovily z evropského genofondu.

Evropa je kontinent a masivní šíření viru, pokud začne, už nezastaví nic. Obnovme proto vakcinaci ohrožených zvířat! Nemusí být plošná, je možné ji uplatnit regionálně. Jsem přesvědčen, že okruhová vakcinace kolem ohnisek je velmi vhodné opatření a mělo by se k němu přistoupit co nejdříve. V praxi totiž není vůbec masivně jednoduché utrácet krávy. Utratit jednu, dvě kravky a kadávery, tedy mrtvá těla zvířat, odvézt do kafilérie je jednoduché. Ale utrácet stovky či tisíce zvířat zákonným způsobem nelze.

Není jak. Injekcemi? Na trhu rozhodně není dostatečné množství vhodných přípravků. Bude zvířata střílet armáda samopaly a jejich mrtvá těla spalovat napalmem na polích? Který politik bude před volbami něco takového obhajovat? A co by bylo dál? Odkud by se vzala nová, zdravá, protilátkami proti slintavce a kulhavce nezatížená nová zvířata? A za jakou cenu?

Domnívám se, že pokud by se slintavka a kulhavka rozšířila do více unijních zemí, vakcinovat se opět začne. A dost možná plošně. A i kdyby ne, rychlost šíření nákazy v imunitně naivním prostředí evropských chovů by nakonec sama způsobila rychlý nárůst protilátek proti onemocnění v populaci ohrožených zvířat. Takže výsledek by byl stejný, jen utrpení zvířat by bylo masové.

Největšími zastánci stávajícího, v podstatě pasivního přístupu jsou vývozci zvířat. Pokud by se vakcinovalo, nemohli by zvířata vyvážet. A tak straší zhroucením celého zemědělství a masivním zdražováním všech produktů skotu. Jenže, propukne-li ohnisko nákazy v České republice, stejně do zdolání nákazy nikam nic nevyvezou. Nebude-li se vyvážet, bude množství masa a mléka v České republice větší, a to spíše stlačí ceny dolů jako u každé jiné komodity v přebytku.

Pětadevadesát procent zvířat, která prodělají onemocnění slintavkou a kulhavkou, se uzdraví. Proč vybíjet tisíce zdravých zvířat? Pro peníze exportérů?