Boj o Nutri-Score: veřejné zdraví pod tlakem potravinářské lobby
Eliška SelingerAčkoli systém Nutri-Score prokazatelně přispívá k boji s mnoha chronickými nemocemi, které jsou spjaté s výživou, česká veřejnost je zahlcená dezinformacemi, podle nichž rozhodují i čeští politici a oficiální instituce.
„Evropský největší výživový problém? Lobbisti!“ odpovídá profesor Hercberg na otázku magazínu Politico a varuje, že zkreslující informace o zavedení jednotného označování na přední straně obalu, ohrožují zdraví.
Označení mělo za cíl usnadnit spotřebitelům výběr nutričně hodnotných potravin a podpořit tak boj s nemocemi spojenými s nezdravou stravou. Chronická nepřenosná onemocnění, pro něž je výživa významným rizikovým faktorem, totiž způsobují téměř 75 procent úmrtí v evropském regionu.
Původně mělo označování vejít v platnost zhruba v době českého předsednictví v Radě EU, ale nestalo se tak. Přestože systém označování Nutri-Score, jejž vytvořil profesor Hercberg, podpořilo a přijalo několik států Evropské unie, na celoevropské úrovni snaha šla k ledu. A Česká republika se v celé debatě bohužel dostala na pozici vítězů — ovšem vítězů v boji proti veřejnému zdraví.
Co je vlastně Nutri-Score?
Označování na přední straně obalu je způsob, jak poskytnout spotřebitelům při nákupu rychlý a srozumitelný přehled o nutriční kvalitě potravin. Díky této pomůcce by si spotřebitel měl z nabídky snadno a efektivně vybrat ty produkty, které lépe odpovídají výživovým nárokům našeho těla.
Nejrozšířenější typem označování v Evropě je právě Nutri-Score, jednoduché grafické označení, které funguje na principu škály označené písmeny od A po E, obdobně jako u energetických štítků, což umožňuje rychle se zorientovat a snadno porovnat produkty v rámci jedné kategorie.
Výsledné hodnocení udílí negativní body za obsah živin spojených s vyšším rizikem rozvoje nemocí, jako jsou kalorie, sůl, nasycené tuky a cukr, ale zároveň kladně hodnotí zdraví prospěšné složky, například vlákninu, ovoce, zeleninu a bílkoviny. Jejich obsah je navíc spojen s obsahem mikroživin (například železo, vápník), které tak jsou započítány i bez nutnosti nákladné laboratorní analýzy. Výsledné skóre odráží poměr mezi pozitivními a negativními vlastnostmi produktu.
Nutriční profil, který tvoří základ Nutri-Score, byl původně navržen ve Velké Británii ve snaze regulovat televizní reklamu cílící na děti. Francouzští odborníci z Ústavu veřejného zdraví jej následně adaptovali do současné grafické podoby.