Pro zlepšení veřejného zdraví je třeba udělat víc než jen vzdělávat
Eliška SelingerAčkoli Fialova vláda přijala některá pozitivní opatření ve veřejném zdraví, chybí odvážnější kroky. Je třeba se zaměřit na vytváření celkově zdravějšího prostředí. Otázka zdraví populace přesahuje oblast zdravotnictví.
S blížícími se volbami se opět vynořují sny o populaci, která se těší z více let života strávených ve zdraví. Ačkoli však celková doba dožití života stoupá, podíl let strávených ve zdraví dlouhodobě stagnuje. Například v roce 2022 měli čeští pětašedesátiletí muži naději prožít ve zdraví už jen 7,1 let a ženy 7,7 let, očekávaná doba dožití u obou skupin přesahovala šestnáct let. Česká republika se v tomto ukazateli řadí na spodní příčky evropských srovnání. V posledních letech se však prakticky nepodniklo nic zásadního pro zlepšení — s výjimkou několika téměř dokončených projektů.
Špatný životní styl a s ním spojený vysoký výskyt chronických nemocí je v České republice dlouhodobým problémem. Politické kroky ale moc nenaznačují, že s ním chceme něco udělat. Neduhy politiky v oblasti podpory zdraví lze dobře ilustrovat na novém Národním kardiovaskulárním plánu 2025-2035. Je důležité, že vznikl, a mnoho navržených kroků je rozhodně potřeba. Při jeho čtení se ovšem ukazuje, v čem je trvalý problém týkající se zdraví české populace.
Edukace nestačí
Přestože je prevence jedním ze strategických cílů, dostává se jí jen zlomek prostoru oproti klinické části. Ani přiložené dokumenty, včetně mezinárodních srovnání, neřeší analyticky hlubší příčiny rizikových faktorů jako nedostatečná konzumace zeleniny nebo kouření. Bez jejich identifikace ale nelze efektivně připravit strategie a programy podpory zdraví.