„Menstruační chudoba pro část žen a dívek může být problém. Řešením ale není dávat něco někomu levněji a zadarmo. Řešením je, že člověku umožním si na to vydělat,“ uvedla minulý týden v podcastu Insider Markéta Pekarová Adamová.

Šéfka TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny zároveň dodala, že téma menstruační chudoby má běžně „zakázané“, protože veřejnost příliš „irituje“. Za podpory moderátorů doplnila, že doufá, že většina lidí s jejím názorem souzní. Menšinu s jiným postojem je nicméně více slyšet.

Jako jedno z řešení menstruační chudoby přímo v pořadu navrhla především narovnání platových podmínek mezi pohlavími. „Chci, aby si ženy důstojně vydělaly, ať si koupí, co chtějí. A ne že jim to bude někdo dotovat a dávat zadarmo,“ pokračovala politička.

Přístup Pekarové Adamové ke komplexnímu tématu menstruační chudoby vykazuje kromě celkového nepochopení problému také obrovskou absenci empatie. Její slova totiž přichází v době, kdy veřejnou debatou hýbe téma menstruačních potřeb zdarma pro studentky základních škol. Tedy dívek ve věku od šesti do patnácti let, kterých se nerovné odměňování ještě s největší pravděpodobností přímo netýká. Dopady menstruační chudoby přesto zažívají.

Luxus za sto korun?

Relevantní výzkumy v České republice dosud chybí. Podle odhadů se menstruační chudoba nicméně týká až sedmdesáti tisíc žen, třicet osm tisíc z nich je ve věku od dvanácti do osmnácti let. Pro podrobnější data je třeba nahlédnout do dalších evropských států. Studie ukazují, že každá desátá dívka ve Velké Británii si nemůže dovolit menstruační potřeby, zatímco každá pátá kvůli nižší ceně nakupuje méně vyhovující produkty.

Více než jedna desetina z dotazovaných pak také někdy namísto nedostupných tampónů a vložek využívala například toaletní papír, noviny či kusy oblečení. Ženy a dívky bez dostatečného přístupu k menstruačním potřebám navíc čelí většímu riziku zdravotních problémů. Více než 137 tisíc britských dětí pak dle odhadů kvůli menstruační chudobě někdy zmeškalo vyučování.

Předpokládejme, že Markéta Pekarová Adamová svým komentářem o „umožnění si vydělat“ nemíří na žákyně základní škol, ale především na jejich rodiče.

Podle organizace Sola pomáhá spotřebuje běžná žena během jednoho cyklu v průměru deset až dvanáct vložek, což vyjde zhruba na padesát až sto korun. Vynaložené náklady se pak liší v závislosti na typu produktu, ceně i délce cyklu. V ideálním světě by rodiče každému dítěti tento zdánlivě marginální výdaj bez problémů zaplatili.

Ale zpět do reality. V České republice žije pod hranicí příjmové chudoby necelá desetina obyvatel. Pod stanovenou příjmovou hranicí bylo 36,3 procenta neúplných rodin s dětmi, o rok dříve to byla třetina. Míra chudoby se zvedla i v případě úplných rodin, z 7,4 procent na devět.

Z dat Českého statistického úřadu rovněž vyplývá, že každá stá domácnost si loni nemohla dovolit kupovat dětem denně ovoce a zeleninu, zatímco maso denně nemohou mít děti z každé padesáté rodiny. Materiální deprivací, tedy stavem, kdy si domácnosti z finančních důvodů nemohou dovolit pět a více ze třinácti sledovaných položek, trpí více než šest procent domácností.

V tomto kontextu skutečně nastávají situace, kdy si rodiče nemohou dovolit nakoupit menstruační potřeby. A v této situaci opět nejvíce trpí děti. „Nejdéle jsem měla vložku dva dny. Doma jsme prostě nic neměli a já jsem nevěděla, co dělat,“ popisovala třináctiletá dívka pro organizaci Sola pomáhá.

Cesta k rovnoprávnosti

Předsedkyně TOP 09 zdůrazňuje, že řešením menstruační chudoby je umožnit lidem vydělat si dost na to, aby nemuseli vybírat například mezi nákupem jídla a vložek. Opět jde ale o záměrně zjednodušující představu.

Pekarová Adamová totiž ve vyzdvihování důstojného platu pro ženy zapomíná, že ženy znevýhodňuje už samotná menstruace. Kromě pravidelných měsíčních nákladů se projevuje například na jejich psychickém zdraví nebo školních výsledcích. Téměř sedmdesát procent studentek totiž uvedlo, že se během menstruace cítí méně schopné soustředit se ve škole.

Dostupnost menstruačních potřeb se tak stává jedním z kroků ke kýženému zrovnoprávnění. Specifické situace, kdy u sebe dívka zrovna nebude mít menstruační potřeby, budou nastávat navíc vždycky. Možná se o ně rodiče stydí požádat, menstruuje poprvé nebo vložku či tampon jednoduše zapomněla doma. Ani za jednu z těchto událostí by ale dívky neměly být trestány.

Důstojnost pro všechny

Průzkumy navíc ukazují, že s tím, aby menstruační potřeby byly zdarma na všech základních školách v České republice, souhlasí většina obyvatel. Jejich dostupnost ve vzdělávacích zařízeních představuje pro dívky nejen větší komfort, menší míru stresu, ale také nástroj k destigmatizaci menstruace.

Ke snížení daně na menstruační potřeby pak členské státy Unie vyzval i Evropský parlament, který v usnesení z roku 2019 podotýká, že hygienické potřeby pro ženy nejsou ve všech členských státech dosud „považovány za základní zboží“. Parlament tehdy země přímo požádal, aby „tampónovou daň“ zrušily.

V Německu či ve Francii daň uplatňovaná na menstruační potřeby skutečně klesla, v Irsku je dnes dokonce nulová. Skotsko začalo roku 2022 poskytovat menstruační potřeby zdarma. Česká republika na výzvu Evropského parlamentu nereagovala a menstruační potřeby nadále daní v základní 21% sazbě DPH, což je jedna z největších v Evropě. Vůbec nejvyšší DPH na menstruační potřeby, konkrétně dvacet sedm procent, má Maďarsko.

V České republice se totiž i na důstojnou menstruaci hledí jako na něco, co si žena musí zasloužit. Dostupnost vložek a tampónů, na rozdíl od například toaletního papíru, totiž Pekarová Adamová podmiňuje řádně výnosnou prací. A pokud žena — v případě školaček jejich rodiče — neprokazuje dostatečnou ekonomickou aktivitu, stát jim pomocnou ruku neposkytne.

Touto politikou se nicméně naštěstí neřídilo ministerstvo zdravotnictví, které minulý týden schválilo úpravu hygienické vyhlášky. Díky změně tak žákyně základních škol od roku 2026 dostanou menstruační potřeby zdarma. „Menstruace není volba — je přirozenou součástí života. A žádná studentka by kvůli ní neměla odcházet domů, improvizovat s toaletním papírem, nebo se stydět požádat o pomoc,“ napsal Válek na sociálních sítích. Prokázal tak o poznání větší pochopení situace než jeho stranická kolegyně.

Přístup k vložkám a tampónům totiž ve zdravé společnosti nesmí být odměnou za dostatečnou ekonomickou aktivitu. Poskytnutí základních hygienických pomůcek není zvýhodňováním, ale prvním krokem k vytvoření prostředí, ve kterém důstojnost není luxus.