Menstruace jako luxus?
Blanka Vosecká VeseláČeská republika má na menstruační pomůcky jednu z nejvyšších sazeb DPH v EU a nový vládní daňový balíček na tom nic nemění. S postupující inflací a růstem cen se tak pro část žen stanou menstruační pomůcky takřka nedostupným zbožím.
Menstruační cyklus provází po velkou část života většinu žen. Tuto základní informaci z oboru reprodukčního zdraví asi většina z nás zná. Bohužel ale ne každý ví nebo je ochotný si uvědomit, že menstruace s sebou přináší i velmi specifické potřeby, které si ovšem ne všichni menstruující mohou finančně dovolit. A nový vládní daňový balíček v tomto ohledu rozhodně nepomáhá.
V Evropské unii — podobně jako například na amerických školách — představují výdaje na menstruační potřeby velkou finanční zátěží zhruba pro jednu ženu z deseti. Přímo pro Českou republiku relevantní statistiky zatím chybějí. Není ale důvod si myslet, že by u nás byla situace jakkoliv lepší. Žen a rodin v hmotné nouzi tu máme bohužel dost.
Kvůli pravidelnému měsíčnímu krvácení dívky vynechávají školu, protože se necítí komfortně, když vhodné hygienické pomůcky musí nahrazovat nespolehlivými způsoby typu srolovaného toaletního papíru, pratelného hadříku a podobně. Na tento problém dlouhodobě upozorňují i některé české občanské organizace, které se například snaží zajišťovat potřebným pravidelné menstruační balíčky.
Ačkoliv v posledních letech se tabu kolem menstruace konečně začíná prolamovat, pořád je to téma, o kterém se nemluví často. Tím spíše na vládní, nebo politické úrovni. A to ani přesto, že se téma týká v určité fázi života zhruba poloviny populace.
Debatu o menstruační chudobě se v České republice někteří snaží vést již několik let. Česká republika má na menstruační pomůcky v rámci Evropské unie dlouhodobě jednu z nejvyšších sazeb DPH — 21%. A tato sazba se ani s novým vládním balíčkem měnit zřejmě nebude. Menstruační pomůcky, které jsou pro menstruující nezbytné, tak spadají do stejné kategorie jako například alkohol, sauny nebo kadeřnické služby. A zároveň spadají do vyšší sazby než vstupenky na kulturu a sport nebo časopisy.
Je to bizarní. Zda budeme konzumovat alkohol, zlepšovat svoji vizáž nebo se kulturně obohacovat, se jistě lze svobodně rozhodnout. Ale menstruaci ani vroucným přáním nezastavíme. S postupující inflací a růstem cen se menstruační chudoba bude dál prohlubovat.
Jde to i jinak
Jiné státy se rozhodly jít cestou rovnosti a důstojnosti. Ve Skotsku byl již v roce 2020 prosazen zákon, který zaručuje bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším hygienickým menstruačním potřebám. Aby měsíční krvácení nenarušovalo školní docházku a vzdělávání studentek, nabízejí bezplatné hygienické pomůcky francouzské, novozélandské nebo některé americké školy. Některé evropské státy alespoň značně snížily DPH menstruačních potřeb: v Irsku platí daň nulová, v Německu po úspěšném zásahu feministických aktivistek nově sedmiprocentní.
Za pozornost stojí i srovnání daně na menstruační potřeby a daně na knihy. Ty jsou totiž v České republice nově zdaněny nulově. Poukazuje se přitom na sečtělý a vzdělaný národ, který je pro prosperitu země stěžejní. Ano, moje knihomolské srdce plesá. A zároveň přemýšlím, zda tedy je naděje, že si náš vzdělanější národ v budoucnu uvědomí, jak hluboce nespravedlivé je danit jako luxusní zboží základní menstruační potřeby, kvůli jejichž nedostatku část populace zanedbává vzdělání. Jak dlouho však bude toto uvědomění trvat, je otázkou.
Možná by proto stálo za to uchýlit se i u nás k podobnému aktivistickému činu jako v Německu. Organizace Female Company tam na rozdíl v DPH poukázala kreativním způsobem. Jejich Tampónová kniha s texty o historii menstruace obsahovala i patnáct tamponů. Zdaněna byla jako kniha, tedy nižší sazbou. Několik výtisků aktivistky posléze zaslaly německému parlamentu. Kdo ví, třeba by se nakonec i čeští zákonodárci podobným dárkem probrali a začali toto palčivé téma konečně řešit.