Kolega mi k volbě tématu do našeho letního seriálu poradil, ať se zamyslím nad tím, co mě tak nejvíce trápí, když se procházím po městě. Což o to, chtěla jsem si jeho radu vzít k srdci, jenže poslední dny trávím spíš doma. Mám menstruaci.

Za ta léta ji beru jako samozřejmost a problémy s ní spojené za úděl svého pohlaví. Možná právě proto se menstruace pokládá za záležitost čistě osobní, nehodnou veřejné, natožpak politické diskuse. Jakou jinou nepříjemnost však prožívá polovina republiky, navíc každý měsíc, bez ohledu na vzdělání, etnicitu nebo status? Příčiny menstruace jsou sice ze své podstaty biologické, ale její prožívání a důsledky jsou otázkou společenskou, a tedy systémovou.

Myslím, že jenom soužití naplněné sdílenou intimitou může muži poodhalit, co jeho partnerka pokaždé zažívá. Nechtěla bych generalizovat — ženy prožívají „své dny“ různě. Obecně lze ale říci, že vysloveně příjemné to není pro žádnou. Sama si většinou musím nahlásit v práci volno nebo pracovat z domu. A jen díky vstřícnosti svého partnera, který se naučil chápat mou nedobrovolnou rozcitlivělost, netrávím zbývající volný čas nesmyslnou hádkou. Proč se ale rozepisuji o svém intimním životě?