„Jaktože tu nikdo není?“ diví se postarší muž v obnošené kostkované bundě, když přichází k výtahu, který ho o chvilku později vyveze do prvního patra Úrazové nemocnice v Brně. Je poslední listopadové úterý, pět hodin odpoledne. Muž míří na městskou zubní pohotovost. „Včera se lidi srocovali už dole. Tolik jich tu bylo,“ pokračuje.

Na brněnskou zubní pohotovost, která má ve všední dny otevřeno od pěti odpoledne do deseti večer, se pokoušel dostat už předchozí den. „Včera jsem tu seděl hodinu, do půl sedmé. Přede mnou ale čekalo dalších patnáct lidí a vypadalo to, že se na mě nedostane, tak jsem šel domů,“ popisuje muž s tváří zarostlou strništěm a s igelitkou v ruce.

Podle svých slov má zánět dásní a potřebuje vytrhnout zub, který mu ho způsobuje. „Už několikrát mi zubařka dáseň řezala, aby se z ní zánět dostal. Vždycky to na chvíli splasklo, ale pak se problém vrátil,“ popisuje během jízdy výtahem. „Ten zub se musí vytrhnout,“ rozčiluje se šedovlasý muž a stěžuje si na svou zubařku. „Na pohotovosti přeci zuby trhají. Tak doufám, že ho můžou vytrhnout i mně,“ dodává.

Při příchodu na pohotovost zamíří k automatu, kde zaplatí regulační poplatek devadesát korun, odebere si pořadové číslo a usedá na židli v čekárně. V pět hodin čeká na zubní pohotovosti symbolicky pět lidí. Každou minutu však přicházejí další a místnost se postupně plní. Na vedlejší pohotovost praktického lékaře nemíří nikdo.

Mezi čekajícími je i mladá studentka Michaela ze Slovenska. Shodou okolností má i ona zánět dásní. „Už mám kvůli tomu vysoké teploty. Nejsem si jistá, jestli je to případ na pohotovost, ale doufám, že mě vezmou,“ usmívá se nervózně. Svého zubaře má na Slovensku, a tak je pro ni brněnská pohotovost jediným akutním řešením.

Pro jistotu přišla už dvacet minut před otevírací dobou, protože ani na ni se včera nedostalo. Zubní pohotovost na jihu Moravy je totiž extrémně vytížená a místní zubaři péči všem příchozím poskytovat nestíhají.

Od nového roku jen o víkendech a svátcích

„Téměř denně musíme odkazovat poslední pacienty na jejich registrujícího stomatologa nebo na pohotovost následující den. A to i přesto, že personál často pokračuje v ošetřování i po skončení ordinační doby,“ popisuje situaci lékař a vedoucí brněnské zubní pohotovosti Jan Filipinský. Dva ordinující zubaři tu ve všední den ošetří kolem pětatřiceti pacientů. O víkendech, kdy je otevírací doba delší, dvojnásobek. Za měsíc je to přes tisíc lidí.

Nadměrně zatížená je i zubní pohotovost v Ústí nad Labem. „V pátek, první den fungování pohotovosti, bývá provozní doba kratší, což znamená, že všechny pacienty ošetřit nestíháme. O víkendech a svátcích se to podaří jen občas,“ upřesňuje pro Deník Referendum mluvčí Krajské zdravotní nemocnice Ústeckého kraje Miloslava Kučerová.

S podobným přetlakem pacientů se potýkají i další zubní pohotovosti po republice. Od nového roku přitom hrozí, že se jejich kapacity ještě zmenší. Dosud totiž měly odpovědnost za zajištění pohotovostí kraje, od ledna 2026 ale tato povinnost včetně většiny jejího financování přechází na zdravotní pojišťovny. Změna se bude týkat všech typů pohotovostí: Kromě zubních i pohotovostí praktických lékařů či dětské pohotovosti.

Vyplývá to z nové vyhlášky, která stanovuje minimální dobu fungování zubních pohotovostí pouze na čtyři hodiny denně o víkendech a svátcích. To je podstatně méně, než jak je tomu u mnohých pohotovostí dnes.

Pojišťovny budou tedy ze zákona povinny zajistit pohotovostní služby pouze na tuto dobu. Další ordinační hodiny pak vyplynou z případné domluvy mezi pojišťovnami a kraji. Službu na více hodin nebo ve všední dny odpoledne a večer, kdy už mají běžné zubařské ordinace zavřeno, nová vyhláška nenařizuje.

Nedostatečné fungování pohotovostí hrozí v příštím roce třeba v Jihomoravském kraji. „Z aktuálních informací a podle našich zkušeností vyplývá, že zubní pohotovost nebude nastavena dostatečně,“ uvedla mluvčí Jihomoravského kraje Martina Žídková. Kraj na to podle ní pojišťovny opakovaně upozorňuje a snaží se je přesvědčit, aby péči posílily.

Kvůli novým pravidlům budou kratší ordinační hodiny také na pohotovosti v Ostravě. V současnosti funguje ostravská pohotovost dvanáct hodin v noci ve všedních dnech a čtyřiadvacet hodin o víkendech a svátcích.

Od nového roku se podle mluvčí Moravskoslezského kraje Nikoly Birklenové ordinační hodiny zkrátí pouze na pět hodin, a to navíc jen o víkendech a svátcích. „Takový rozsah považujeme za nedostatečný,“ dodala Birklenová s tím, že kraj proto připravuje veřejnou zakázku na pokrytí dalších ordinačních hodin. Kraje totiž budou moci za nové vyhlášky na provoz pohotovostí přispívat na dobrovolné bázi.

Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové ale není příliš velká šance, že by byly ordinační doby pohotovostí výrazně delší, než kolik budou ukládat nová pravidla. „Naše zkušenost je taková, že kdykoliv se stanoví nějaký minimální rozsah, stane se v podstatě standardem,“ říká Žitníková. Pojišťovny patrně nebudou chtít nasmlouvávat větší objemy péče, protože by je musely zaplatit.

Prezident stomatologů: Hrozí zhoršení péče

Situaci s dostatečným zajištěním pohotovostí navíc komplikuje skutečnost, že zubaři už nebudou mít povinnost na pohotovostech sloužit. Do teď totiž museli zubaři na zubní pohotovosti sloužit, pokud je o to kraj požádal. „Povinnost nebyla na člověka, ale na firmu. Pokud zubař nenastoupil do služby, hrozila pokuta sto tisíc korun,“ vysvětluje prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Od nového roku ale bude sloužení dobrovolné a pojišťovny k němu budou zubaře motivovat finančně.

Šmucler předpokládá, že to povede ke zhoršení zubařské péče. „V praxi to bude znamenat, že pojišťovny budou muset dát do pohotovostí mnohem více peněz, než nyní dávají kraje,“ říká Roman Šmucler. „Tyto peníze zároveň budou chybět ve stomatologii jinde a dlouhodobě to bude znamenat zhoršení stomatologické péče,“ dodává.

Pojišťovny ale nesouhlasí. „Obavu pana prezidenta Šmuclera, že by v souvislosti s novou rolí zdravotních pojišťoven mělo dojít k obecnému zhoršení stomatologické péče, nesdílíme,“ uvedl Martin Balada, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje zaměstnanecké pojišťovny v České republice.

Podobný je i postoj Všeobecné zdravotní pojišťovny. Reálně to však vypadá, že nic víc než dodržení závazků daných novou vyhláškou v plánu nemají. „Ve spolupráci se všemi dalšími zdravotními pojišťovnami děláme maximum, aby od ledna byla zajištěna plnohodnotná a dostupná stomatologická pohotovost, tak jak nám to ukládá nová legislativní úprava,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči.

Donutit zubaře k tomu, aby na pohotovostech sloužili, však bude nepochybně mnohem těžší. „Nelze než souhlasit, že jediným nástrojem, který k tomu máme, je finanční ohodnocení a bonusy. Pokud by i nadále platila povinnost sloužit jednou za čas pohotovost, tak jak to bylo dříve, bylo by pro nás dosažení dohody mnohem snazší,“ dodává Bodnár.

Právě personální obsazení zubních pohotovostí je podle něj v současnosti více méně jediný problém, který pojišťovny stále řeší. Změny přitom mají nastat za méně než měsíc. Mnohde ale stále není jasné, jak konkrétně budou vypadat. Třeba v Jihomoravském kraji podle mluvčí kraje Martiny Žídkové „jednání stále probíhají a finální nastavení pohotovostí zatím neznáme“.

Špatné provedení žádoucích změn

Proč vůbec změny, které patrně zhorší zdravotní péči, musí nastat? Podle ministerstva zdravotnictví mají pojišťovny v porovnání s kraji lepší možnosti, jak péči zajistit. „Zdravotní pojišťovny mají více kompetencí k zajištění náležité dostupnosti zdravotních služeb, například prostřednictvím úhradových ujednání s poskytovateli těchto služeb,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Tento postoj sdílí i některé kraje. „Pojišťovny mají přímý vliv na financování a smluvní podmínky, což kraje neměly,“ upřesňuje mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Kraje například dosud mohly uzavírat dohody jen s krajskými nemocnicemi a až ty pak s jednotlivými lékaři. Kde nebyla krajská nemocnice, řešila se situace například veřejnými zakázkami. „Nastavení vedlo k rozdílným standardům a regionálním rozdílům,“ vysvětluje Birklenová.

Pojišťovny navíc mají na rozdíl od krajů informace o kapacitách a velikosti úvazků jednotlivých lékařů.

V neposlední řadě jsou to právě pojišťovny, kdo má ze zákona povinnost zajistit místní a časovou dostupnost zdravotních služeb. „Tato povinnost je v zákoně ukotvena už od devadesátých let, přesto byly pohotovosti z této odpovědnosti nesystémově vyloučeny a převedeny na kraje,“ dodala Birklenová. Nová pravidla by podle ní měla zlepšit koordinaci s běžnou ambulantní péčí.

Podobný je i postoj Jihočeského kraje. Právě ten v rámci Asociace krajů změnu pravidel prosadil. Podle jeho hejtmana Martina Kuby totiž nemají kraje dostatečné nástroje, jak pohotovosti efektivně zřizovat.

S budoucí podobou zákona Kuba přesto nesouhlasí. „Zákon bohužel prošel v tak pozměněné podobě, že pojišťovny také nebudou mít na zajištění pohotovostí žádné nástroje. Poslanci totiž zrušili možnost po lékařích službu vymáhat, a pojišťovny proto nebudou mít dostatečnou páku na to, aby se s lékaři domluvily,“ popisuje Kuba. Tento problém se přitom projevuje už nyní, v okamžiku, kdy se nové fungování pohotovostí teprve domlouvá.

Pohotovosti jako náhrada zanedbané péče

Zubní pohotovosti už teď podle zkušeností pacientů i podle informací z krajů praskají ve švech a jejich kapacitu by bylo potřeba spíše navýšit. O kolik přesně ale nikdo neví. Žádná data o vytíženosti pohotovostí totiž nesbírají kraje ani pojišťovny.

Na tento problém poukazuje také zubařka a členka Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Bára Malíková. „Spoléhá se na to, že pokud se pacient péče nedomůže, bude si stěžovat u zdravotní pojišťovny. Jenže pacienti si často nikde nestěžují, s problémem se nějak poperou a nechají to být,“ upozorňuje Malíková. Proto by podle ní bylo potřeba data o vytíženosti pohotovostí začít sbírat, a hlavně je vyhodnocovat, aby bylo jasné, jak velké mají kapacity zubních pohotovostí ve skutečnosti být.

Kapacity pohotovostí navíc v současnosti zatěžují i lidé, kteří nemají vlastního zubaře nebo péči o zuby zanedbávají a v případě potíží chodí rovnou na pohotovost. Takových lidí přitom není málo. „Odhadujeme, že svého zubaře nemá polovina pacientů, kteří k nám přicházejí,“ potvrzuje mluvčí ústecké nemocnice Miloslava Kučerová.

Podobná situace je i na pohotovosti v Brně. „S tímto problémem se setkáváme každý den. Nejčastěji jde o cizince, studenty nebo návštěvníky města,“ říká vedoucí pohotovosti Jan Filipinský. Jen menší část přitom tvoří místní obyvatelé, kteří nemají svého zubaře, péči o chrup zanedbávají nebo si myslí, že je na pohotovosti ošetří rychleji.

Nová vyhláška o pohotovostech tedy ještě nevstoupila do praxe a už nyní se odborníci shodují, že nebude funkční. Přestože měla uvolnit ruce krajům, bez jejich zapojení se provoz zubních pohotovostí ani nadále neobejde.

Text vychází v rámci série Pokřivený úsměv zubní péče, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.