Nejde zatím o superakutní krizi, o vážný, širší a dlouhodobý problém však určitě. Řeč je o personálním stavu zdravotnických záchranářských služeb. V České republice se záchranky potýkají zejména s nedostatečným nahrazováním těch, kdo odcházejí do důchodu, a průřezovým stárnutím personálu celkově. Noví zdravotníci totiž preferují jiná zařazení a i mladší lékaři ze záchranek či sestry a záchranáři odcházejí jinam, když mají příležitost — často přímo do nemocnic, kde musí dle zákona absolvovat povinnou praxi.

„Stále jde o akční práci podobnou záchrance, neobsahuje ale diskomfort rychlé jízdy po ulicích nebo činnost venku a v zimě,“ vysvětluje pro Deník Referendum lékař a senátor Marek Slabý, prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky a ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek loni při projednávání tématu v Senátu konkretizoval, že výhledově bude třeba nahradit 500 ze stávajících 1300 úvazků lékařů záchranné služby — zde je věkový průměr aktuálně už přes padesát let. U záchranářů půjde o 250 úvazků, přičemž 100 jich už dnes chybí. U sester záchranné služby půjde o 700 úvazků.

Fialova vláda si slibuje řešení od programu, který v únoru představila ministerstva zdravotnictví a školství. Ten má zajistit navýšení kapacit klíčových vzdělávacích oborů na vysokých školách (vedle záchranářů a sester ovšem třeba i radiologických asistentů) o minimálně dvacet procent. Během dvanácti let tak mají instituce vychovat až 22 tisíc nových nelékařských zdravotníků, z toho 3600 záchranářů.

První finanční podporu obory dostanou letos v září, k programu se podle ministerstva školství přihlásilo už šest lékařských fakult a jedenáct dalších vysokých škol. Stát by uskutečnění programu mělo vyjít na více než dvanáct miliard.

„Opatření, které vláda umožnila, musí někdo realizovat, musí na něj existovat prostory, vyučující a finanční prostředky. Ale pokud by se podařilo uskutečnit plán alespoň z osmdesáti nebo devadesáti procent, měl by pozitivní dopad,“ dodává pro DR Marek Slabý.

Celoevropský problém

V celoevropském srovnání má podle ministerstva zdravotnictví Česká republika „průměrný až nadprůměrný počet zdravotníků“. V zemích EU celkově jde ovšem o průřezový problém. Podle Světové zdravotní organizace budou do roku 2030 v Evropské unii chybět více než čtyři miliony zdravotnických pracovníků.

Otázku, jak udržet ve zdravotnickém systému dostatek záchranářů, řeší aktuálně například i Litva. Podle kolegů z deníku Delfi jsou tam specifickým lokálním problémem nízké kapacity specializovaných vzdělávacích zařízení i nedostačující platy. Přibližně čtyřicet procent studentů příslušných oborů navíc studia v průběhu zanechá nebo neuspěje při závěrečném výcviku. Na vině je podle expertů oslovených deníkem stereotyp, že studium odpovídající odborné školy není příliš náročné.