Porody metodou císařského řezu se v rámci EU daleko častěji provádějí v jižních a východních zemích než v západních a severních. Vyplývá to z unijních statistik příslušného zákroku. Zatímco v Polsku, na Maltě, v Bulharsku, Rumunsku či v Maďarsku přichází takto na svět i více než čtyřicet procent dětí, v Belgii, Francii nebo Itálii se průměr pohybuje okolo dvaceti procent. Vychýleně nejvyšší podíl má dlouhodobě Kypr, kde rodí císařským řezem v posledních letech přes šedesát procent rodiček. Nejnižší potom Finsko a Švédsko, kde jde o sedmnáct, resp. osmnáct procent.

V České republice podíl v poslední dekádě osciluje kolem pětadvaceti šestadvaceti procent.

Téma k sobě přitáhlo pozornost v poslední době v souvislosti s posunem politiky v Litvě, kde se mohou rodičky pro porod císařským řezem rozhodnout nyní i samy. Podobně je tomu také v Británii, z menší části pak v Německu.

„Podíl porodů císařským řezem je zatím podobný jako před zavedením možnosti volby (...) okolo čtyřiadvaceti procent. Statistiku však ovlivňuje fakt, že porodnice a lékaři mohou ze zákona přání odmítnout, a to z důvodů přesvědčení nebo když nemají k dispozici volné kapacity a personál, což je častý případ (...) V praxi je potřeba jet rodit do hlavního města a zaplatit přibližně dva tisíce eur,“ píše na vysvětlenou litevský deník Delfi.

Jiné státy, jako například Maďarsko, pravidla okolo porodů naopak zpřísňují. Podle maďarského HVG připravila poslední novela příslušné legislativy Maďarky o možnost volit si porodníka. Maďarsko také ve snaze omezit korupci v odvětví zakázalo lékařům a sestrám přijímat dary od pacientů, které dříve sloužily jako záruka lepší péče nebo kratší čekací doby.

Podíl porodů císařským řezem se ani v Maďarsku v poslední době nezměnil, avšak dle HVG lze pozorovat výrazný rozdíl ve statistice mezi veřejnými a soukromými nemocnicemi — zatímco ve státních jde o již citovaných cca čtyřicet procent, v soukromých 46 až 77 procent.

Na podobný rozdíl upozorňuje v jiných podmínkách i španělský Confidencial: ve Španělsku byl podíl porodů císařským řezem v roce 2023 ve veřejném zdravotnictví 22,4 procenta, v soukromém potom 34,5 procenta. Jako hlavní důvody zmiňují španělští novináři větší vstřícnost, kterou soukromé kliniky nabízejí, a větší množství starších rodiček, které vyhledávají právě spíš soukromé instituce.

Debata nad tématem a situace u nás

Celosvětově vzato podíl porodů císařským řezem stále narůstá. Zatímco v roce 1990 šlo podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) o sedm procent, nyní běží o přibližně jednadvacet. Vzhledem ke zvyšujícímu se průměrnému věku rodiček se přitom očekává, že bude růst i nadále — trend dle WHO směřuje k přibližně třetině porodů daným způsobem v roce 2030.

V českých zemích byl výrazný skok zaznamenán po přelomu století. V poslední dekádě už podíl spíše stagnuje, přičemž například ještě v devadesátých letech rodilo u nás císařským řezem jen patnáct procent rodiček.

V lékařském prostředí jde jinak o stále diskutované téma. „V určitých odborných kruzích je porod císařským řezem považován za nejbezpečnější formu porodu,“ uvedla pro Deník Referendum Magdaléna Ezrová, prezidentka Unie porodních asistentek. „Byla jsem nedávno na konferenci v Lisabonu a jeden lékař to přirovnával k situaci, kdy pilotujete letadlo a přistáváte za slunečného počasí na skvělé přistávací ploše a všechno máte pod kontrolou. A proč byste chtěl přistávat za deště, kdy fouká silný vítr a nevíte, co se stane?“

Ačkoliv císařský řez účinně zabraňuje mateřské a novorozenecké úmrtnosti a nemocnosti, výzkumy uvádí, že podíl vyšší než deset procent již s větším snížením úmrtnosti spojen není. Ezrová upozorňuje také na skutečnost, že císařský řez s sebou navzdory pokročilé úrovni medicíny i pečlivému plánování nese rizika. „Dnes jsou rizika hodně snížená, protože máme funkční operativní metody, dobré šicí materiály, používáme zdokonalené techniky šití, máme antibiotika i dobré následné ošetřovatelské postupy. Stále ale jde o velkou břišní operaci,“ dokládá.

S řečeným přitom souvisí i debata o možnosti si porod daným způsobem předem vybrat. „Zastávám názor, že žena má právo si rozhodovat o svém těle, může si tedy vybrat i plánovaný císařský řez. Nicméně u všech porodů je zásadní říct, že každá možnost s sebou nese rizika i pozitiva. A je potřeba, aby je žena znala,“ řekla DR Ezrová.

Mezi nejčastější důvody, proč ženy volí císařský řez i bez zdravotních příčin podle ní patří strach z vaginálního porodu. „Nejde jenom o obavu z bolesti, ale také například z toho, jak porod dopadne, jestli dítě bude zdravé a jak se budou pečovatelé na ženu při porodu dívat. Nebo daná rodička již zažila traumatický porod a nechce touto zkušeností procházet podruhé,“ doplnila prezidentka Unie porodních asistentek.

V České republice oficiálně císařské řezy „na přání“ zatím možné nejsou, podle zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě Ladislava Krofty k nim ale dochází, jen se o tom nemluví. „Určitě se takové porody dějí. Většinou se to napíše na nějakou diagnózu,“ potvrzuje i Magdaléna Ezrová.

Klíčová podle ní ale není pouze debata ohledně různých způsobů porodu, ale také sledování dlouhodobého zdraví dětí po císařských řezech. „U těchto zákroků se velmi často děje, že se díváme na situaci teď a tady. Aby z porodnice odešla živá žena a živé dítě. A to je jediné měřítko, okolo kterého se všechno točí,“ dodává.

Některé zahraniční výzkumy však uvádějí, že právě císařský řez může později ovlivnit zdraví dětí, například z hlediska budoucí obezity. Zásadní a opomíjený prvek českého zdravotnictví je podle Ezrové také chybějící následná péče o ženu po císařském řezu z fyzického i psychického hlediska.