Evropa řeší nedostatek sester. Chybí takřka všude a čím dál víc
Petr JedličkaKvůli prodlužování života a stárnutí populace roste poptávka po ošetřovatelkách a ošetřovatelích. Politická vůle zajistit prostředky však chybí. V chudších státech EU je přitom problém o to větší, že z nich sestry odcházejí do bohatších.
V podstatě každou z evropských zemí dnes trápí podobný problém: rostoucí nedostatek ošetřovatelského personálu, zejména zdravotních sester. Vyplývá to oficiálních statistik WHO, OECD i jednotlivých zemí. Problém je v každém státě jinak rozsáhlý a akutní. Avšak i země, jež mají v Evropě největší počty sester na obyvatele, jako je Finsko, Dánsko či Německo, poptávají další sílu.
Společnou příčinou jevu je delší doba dožití a celkové stárnutí populace, a tedy i větší sháňka po ošetřovatelkách a ošetřovatelích. Mladou generaci přitom náročná a problematicky oceňovaná práce prokazatelně neláká.
Nejhorší situace je aktuálně v chudších zemích EU: Bulharsku, Polsku, ale i Řecku či Španělsku. Partnerská média DR v projektu přeshraniční spolupráce PULSE upozorňují na širší fenomén odlivu, ba až vysávání sesterské populace bohatšími státy, jako je Švýcarsko, Německo, Belgie, Rakousko nebo Nizozemsko.
V nich již dnes fungují velké agentury, které se specializují na získávání příslušně kvalifikované pracovní síly v evropském zahraničí. Sestrám z Řecka, Bulharska či Španělska nabízejí pak nejen konkrétní místo a nástupní plat třeba až tři tisíce eur (75 300 korun), ale i ubytování a jazykové kurzy.
„Ve Španělsku dostáváme smlouvy na dobu určitou, které se řetězí. V Nizozemsku mi nabízejí stabilní místo, šestatřicetihodinový pracovní týden a garanci každoročního zvýšení platu o 7,4 procenta,“ přibližuje svou situaci zdravotní sestra Paloma Garzónová Aguilarová pro španělský Confidencial.
Stav v jednotlivých zemích
Ve všech státech EU dohromady pracují v současností přibližně čtyři miliony zdravotních sester. Potřeba by jich bylo aktuálně o milion až milion a půl více. Nejvyšším počtem sester na obyvatele se pyšní Finsko (13,6 na tisíc obyvatel), Irsko (12,8) a Německo (12,1). Ve Španělsku jde o 6,1 sestry na tisíc obyvatel, v Itálii 6,3 a v Řecku 3,4.
V České republice připadá aktuálně 8,3 sestry na tisíc obyvatel, což je přibližně unijní průměr. Odbory ovšem upozorňují, že v příští dekádě odejde do penze bez náhrady cca 12 tisíc sester, což je problém, na nějž se bude potřeba během příštích sedmi let připravit.
Celkově pracuje v České republice dnes 83 tisíc sester a zdravotnická zařízení by aktuálně potřebovala ještě dva až tři tisíce dalších. Jde o problém, který se zatím řeší převážně přesčasy.
Ukrajinky, Filipínky, Indky
V rámci EU zůstává zdravotnictví jednou z oblastí, kde si národní státy rozhodly ponechat většinu suverenity. Problém tak řeší každý po svém. Zvláště populární alternativou je v posledních letech aktivní snaha nalákat nedostatkový personál z mimounijních zemí. Itálie se tak například snaží vábit sestry z Indie, Polsko z Ukrajiny a Maďarsko z Filipín.
Zpráva●Vratislav Dostál
Žitniková: nedostatek sester nesouvisí se vzděláním, ale s pracovními podmínkami
V České republice se zatím nejvíce mluví o větší podpoře vzdělávání a o zjednodušování kvalifikačních procedur. Odboráři a další kritikové tohoto přístupu ale namítají, že bez restrukturalizace systému péče a robustnějších dotací se problém stejně nevyřeší.
Průměrný plat zdravotní sestry je u nás dnes 34937 korun. Pokud se absolvent nebo absolventka příslušné školy rozhodne odjet za prací do Rakouska, začíná tabulkový nástupní plat na téměř 63 tisících. Průměrný plat sestry v Rakousku je pak 73 tisíc.
„Četné vědecké studie pro nemocnice ukazují, že minimální stabilně bezpečný poměr na oddělení je jedna sestra na pět pacientů (…) Je též prokázáno, že oddělení s permanentním podstavem vykazují šesti- a více procentní míru úmrtnosti,“ dodává v tematické analýze řecký list Efsyn.