Evropa řeší nedostatek sester. Chybí takřka všude a čím dál víc

Petr Jedlička

Kvůli prodlužování života a stárnutí populace roste poptávka po ošetřovatelkách a ošetřovatelích. Politická vůle zajistit prostředky však chybí. V chudších státech EU je přitom problém o to větší, že z nich sestry odcházejí do bohatších.

Zdravotnictví je v rámci EU jednou z oblastí, kde si státy rozhodly ponechat svojí suverenitu. Dnes si tak namísto hledání společného řešení přetahují zdravotní sestry navzájem. Foto Fassbender, AFP

V podstatě každou z evropských zemí dnes trápí podobný problém: rostoucí nedostatek ošetřovatelského personálu, zejména zdravotních sester. Vyplývá to oficiálních statistik WHO, OECDjednotlivých zemí. Problém je v každém státě jinak rozsáhlý a akutní. Avšak i země, jež mají v Evropě největší počty sester na obyvatele, jako je Finsko, Dánsko či Německo, poptávají další sílu.

Společnou příčinou jevu je delší doba dožití a celkové stárnutí populace, a tedy i větší sháňka po ošetřovatelkách a ošetřovatelích. Mladou generaci přitom náročná a problematicky oceňovaná práce prokazatelně neláká.

Nejhorší situace je aktuálně v chudších zemích EU: Bulharsku, Polsku, ale i Řecku či Španělsku. Partnerská média DR v projektu přeshraniční spolupráce PULSE upozorňují na širší fenomén odlivu, ba až vysávání sesterské populace bohatšími státy, jako je Švýcarsko, Německo, Belgie, Rakousko nebo Nizozemsko.

V nich již dnes fungují velké agentury, které se specializují na získávání příslušně kvalifikované pracovní síly v evropském zahraničí. Sestrám z Řecka, Bulharska či Španělska nabízejí pak nejen konkrétní místo a nástupní plat třeba až tři tisíce eur (75 300 korun), ale i ubytování a jazykové kurzy.

„Ve Španělsku dostáváme smlouvy na dobu určitou, které se řetězí. V Nizozemsku mi nabízejí stabilní místo, šestatřicetihodinový pracovní týden a garanci každoročního zvýšení platu o 7,4 procenta,“ přibližuje svou situaci zdravotní sestra Paloma Garzónová Aguilarová pro španělský Confidencial.

V západoevropských zemích ošetřovatelský personál permanentně tlačí na zlepšování svých pracovních podmínek. Foto Mehdi Fedouach, AFP

Stav v jednotlivých zemích

Ve všech státech EU dohromady pracují v současností přibližně čtyři miliony zdravotních sester. Potřeba by jich bylo aktuálně o milion až milion a půl více. Nejvyšším počtem sester na obyvatele se pyšní Finsko (13,6 na tisíc obyvatel), Irsko (12,8) a Německo (12,1). Ve Španělsku jde o 6,1 sestry na tisíc obyvatel, v Itálii 6,3 a v Řecku 3,4.

V České republice připadá aktuálně 8,3 sestry na tisíc obyvatel, což je přibližně unijní průměr. Odbory ovšem upozorňují, že v příští dekádě odejde do penze bez náhrady cca 12 tisíc sester, což je problém, na nějž se bude potřeba během příštích sedmi let připravit.

Celkově pracuje v České republice dnes 83 tisíc sester a zdravotnická zařízení by aktuálně potřebovala ještě dva až tři tisíce dalších. Jde o problém, který se zatím řeší převážně přesčasy.

Podstav ošetřujícího personálu ve zdravotnictví prokazatelně zvyšuje mortalitu, o dopadu na kvalitu péče nemluvě. Foto Robert Couse-Baker, flickr.com

Ukrajinky, Filipínky, Indky

V rámci EU zůstává zdravotnictví jednou z oblastí, kde si národní státy rozhodly ponechat většinu suverenity. Problém tak řeší každý po svém. Zvláště populární alternativou je v posledních letech aktivní snaha nalákat nedostatkový personál z mimounijních zemí. Itálie se tak například snaží vábit sestry z Indie, Polsko z Ukrajiny a Maďarsko z Filipín.

V České republice se zatím nejvíce mluví o větší podpoře vzdělávání a o zjednodušování kvalifikačních procedur. Odboráři a další kritikové tohoto přístupu ale namítají, že bez restrukturalizace systému péče a robustnějších dotací se problém stejně nevyřeší.

Průměrný plat zdravotní sestry je u nás dnes 34937 korun. Pokud se absolvent nebo absolventka příslušné školy rozhodne odjet za prací do Rakouska, začíná tabulkový nástupní plat na téměř 63 tisících. Průměrný plat sestry v Rakousku je pak 73 tisíc.

„Četné vědecké studie pro nemocnice ukazují, že minimální stabilně bezpečný poměr na oddělení je jedna sestra na pět pacientů (…) Je též prokázáno, že oddělení s permanentním podstavem vykazují šesti- a více procentní míru úmrtnosti,“ dodává v tematické analýze řecký list Efsyn.

Článek vznikl v rámci projektu PULSE, evropské iniciativy na podporu přeshraniční novinářské spolupráce. Při přípravě textu byly využitý materiály dodané španělským Confidencialem, řeckým Efsyn, maďarským HVG, bulharským Mediapoolem a italským Il Sole 24 Ore.