V médiích se nedávno objevila zpráva o úmrtí patnáctiletého chlapce ukrajinské národnosti, který zemřel následkem úrazu utrpěného během letní brigády na Klatovsku. Příslušné instituce k tragédii neposkytly dostatečné informace, nicméně s největší pravděpodobností za smrt chlapce stojí pracovní úkony umožněné neregulérním zaměstnáváním ze strany ukrajinské pracovní agentury. Zatímco některé agentury fungují zcela v souladu s českými zákony a běžnými pracovními postupy, jiné neregulérní zaměstnávání praktikují běžně.“

Zneužívání těch, kdo potřebují pomoc

Mnoho lidí, kteří se problematikou zabývají, ví, že právě Plzeňský kraj je proslulý nekalými praktikami některých pracovních agentur. Ty fungují jako zprostředkovatelé mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a nabízejí rychlý vstup na pracovní trh. Zároveň se však jedinec stává „zaměstnancem“ agentury a dostává se do jejího područí, z něhož se není lehké vyvázat.

Agentury často poskytují i ubytování, čímž si pracovníky zavazují — zejména cizince a především nově příchozí Ukrajince, kteří nemají jazykové a další kompetence najít si vlastní bydlení. To je ale jen jeden z problémů. Mezi další patří nedostatky v oblasti bezpečnosti práce, neplacení sociálního a zdravotního pojištění, pochybné pracovní smlouvy či krácení platů.

Na tuto problematiku upozorňují akademici, neziskové organizace i další instituce už řadu let. I když se situace částečně zlepšila, stát ji stále příliš lehkovážně přehlíží. Ukrajinské pracovní agentury koordinují zaměstnávání Ukrajinců po celé České republice, pozice nabízejí na sociálních sítích. Zaměstnavatelé z toho mají prospěch — odpadají jim byrokratické povinnosti spojené s kmenovými zaměstnanci. Tím však jen podporují praktikování neregulérního zaměstnávání agenturami.

V souvislosti s příchodem ukrajinských uprchlíků se ukazuje, že tato skupina patří k nejohroženějším. Uprchlíci často přicházejí do České republiky bez znalosti jazyka, místních poměrů a kontaktů na potenciální zaměstnavatele a snadno se tak dostávají do hledáčku ukrajinských pracovních agentur. Ty využívají jejich neznalosti prostředí a nabízejí pracovní příležitosti, které mnoho uprchlíků přijímá.

Pochybný byznys s nejohroženějšími

Za agenturami však často stojí osoby s dlouhodobým pobytem u nás a dobrou znalostí jazyka i místních poměrů. V době masového příchodu uprchlíků tito zprostředkovatelé značně zbohatli, zatímco nově příchozím zůstaly jen výdělky spojené s praktikami neregulérního zaměstnávání. Ačkoli zprostředkování práce může uprchlíkům pomoci, nijak neospravedlňuje jejich vykořisťování.

Podobné praktiky nejsou omezené pouze na Plzeňský kraj — vyskytují se prakticky ve všech regionech a napříč sektory, od hotelnictví a stavebnictví až po práci v továrnách. Pro ilustraci lze uvést jednu z pražských ukrajinských pracovních agentur. Informace o ní a o jejích členech jsou snadno dohledatelné na internetu a zároveň dobře známé v pražské ukrajinské komunitě.

Agentura vznikla v roce 2020 a v obchodním rejstříku má široký záběr činností — od ubytovacích služeb až po výrobu strojů. Klíčovou roli hrají ubytovací služby, protože nově příchozí pracovníci často nemají vlastní bydlení a tímto způsobem se agentura stává jejich praktickým „zprostředkovatelem“ a zároveň si je tím zavazuje. Agentura nabízí volná místa na nízko kvalifikovaných pozicích s výdělkem na úrovni minimální mzdy — pro rok 2025 činil měsíční plat do 21 000 Kč. Tyto pozice navíc většinou nejsou pro české pracovníky atraktivní.

Jednatelkou agentury je osoba, o které lze rovněž nalézt veřejně dostupné informace. Před rokem založila v Praze restauraci a v květnu letošního roku otevřela další. Zakoupila luxusní limuzínu a byla na dovolené v několika západních metropolích. Jelikož její finanční majetek výrazně vzrostl po příchodu ukrajinských uprchlíků, lze oprávněně uvažovat, zda se nejedná o výdělky spojené s praktikami neregulérního zaměstnávání. Podle informací z ukrajinské komunity v Praze se to tak skutečně jeví.

Je rovněž zajímavé, že jednatelka pochází ze Zakarpatí — oblasti, odkud jsou i někteří agenturní zaměstnavatelé, na které si ukrajinští uprchlíci často otevřeně stěžují.

Na základě pouhého hledání veřejně přístupných informací na internetu lze pojmout určité podezření a tady je nutné zdůraznit — kdo zavírá oči? Je to nezájem odpovědných institucí v České republice, které umožňují a tolerují vytváření neregulérních pracovních podmínek, kvůli kterým s největší pravděpodobností zemřel také onen patnáctiletý chlapec.

Na základě veřejně dostupných informací na internetu lze vyslovit oprávněná podezření. Zároveň je nutné se ptát: kdo přehlíží nespravedlnost? Odpovědnost nese stát, který toleruje neregulérní pracovní podmínky. Právě kvůli nim s největší pravděpodobností zemřel patnáctiletý chlapec.