Křetínský se po kritice z Ukrajiny ohání údajnou „pomocí“. Šlo ale jen o byznys
Lucie Čejková, Gaby Khazalová, Daniel KoteckýDaniel Křetínský se rád a opakovaně chlubí, že Ukrajině pomohl po válce na Krymu dodávkami plynu. Ve skutečnosti se ale jednalo čistě o byznys, který byl vyjednán dřív, než k němu český oligarcha vůbec přišel.
Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce (NACP) na konci února umístila firmu Metro Cash & Carry na svůj seznam „mezinárodních sponzorů války“. Minulý týden na to upozornila evropská média.
Společnost Metro totiž učinila rozhodnutí setrvat ve svých obchodních aktivitách v Rusku navzdory ruské invazi na Ukrajinu. Ukrajinská agentura NACP navíc zdůraznila, že firma je úzce spojena s ruským fosilním průmyslem, vzhledem k tomu, že jejím klíčovým akcionářem je český oligarcha Daniel Křetínský.
Ten spolu se svým dlouholetým slovenským společníkem Patrikem Tkáčem v obchodním řetězci, který na českém trhu operuje pod značkou Makro, aktuálně ovládá 45,62 % akcií skrze společnost EP Global Commerce. Ono propojení na ruský průmysl vidí ukrajinská agentura hlavně v Křetínského firmě EP Infrastructure, jež drží 49 % podíl a manažerskou kontrolu ve slovenské plynárenské společnosti Eustream, která byla před invazí největším samostatným přepravcem ruského plynu do Evropy.
Křetínského Energetický a průmyslový holding (EPH) v tiskové zprávě vyjádření ukrajinských orgánů odmítl s tím, že rozhodnutí, zda obchodní řetězec Metro v Rusku setrvá je „věcí managementu firmy a nepřísluší akcionáři“. Tento argument pro Seznam Zprávy odmítl například bývalý víceguvernér ČNB Luděk Niedermayer s odkazem na to, že akcionáři mohli využít svého postavení v dozorčí radě a na valné hromadě firmy.
Křetínského společnost se také ohradila vůči spojování byznysu EPH s ruskou ekonomikou. Jedním z jejích klíčových argumentů je tvrzení, že EPH naopak jedná v zájmu Ukrajiny a ve spolupráci s ní. „Eustream je první evropskou společností, která Ukrajině poskytla pevnou přepravní kapacitu, která byla zprovozněna v roce 2014 a poprvé umožnila Ukrajině pokrývat své importní potřeby nikoli z Ruska, ale z EU,“ hájí se firma.
Není to poprvé, co Křetínský tento argument použil. Není pravdivý. Ve skutečnosti totiž dojednávání dodávek plynu na Ukrajinu z Evropy započalo před Křetínského vstupem do slovenského plynárenství a bylo důsledkem liberalizace a demonopolizace evropského energetického trhu. Křetínský se tedy k přepravě plynu na Ukrajinu spíše už jen nachomýtl. A sám z něj pak hlavně těžil.