↗

Elektrárna EPH v britském Northumberlandu pobrala jen v roce 2020 195 milionů liber veřejné podpory. I zde se spaluje biomasa jako „ekologické“ palivo, i když reálné dopady na klima a přírodu může mít i horší nežli uhlí. Foto The joy of all things. WmC

Daniel Křetínský se rád chlubí tím, že jeho Energetický a průmyslový holding (EPH) je „evropským lídrem v oblasti dekarbonizace a přechodu od uhelných zdrojů k čisté energetice“. Ostatně Michal Půr, šéfredaktor Křetínským vlastněného média Info.cz, brání jeho čest na sociálních sítích právě tvrzením, že Křetínský je v dekarbonizaci lídrem.

Realita je jiná. Nezávislý energetický think-tank Ember loni označil EPH za energetickou společnost s třetími nejvyššími emisemi CO2 v Evropské unii. Křetínského tvrzení nyní rozporuje také nová odborná studie ekologické organizace Fern sídlící v Bruselu, kterou Deník Referendum dostal exkluzivně ke zveřejnění.

Podle ní se EPH může prezentovat jako „lídr dekarbonizace“ hlavně kvůli tomu, že v některých svých elektrárnách a teplárnách spaluje biomasu. Tyto zdroje přitom vypouštějí významný objem emisí, který se však do evropského Systému pro obchodování s emisemi nezapočítává.

Evropská unie totiž v současnosti klasifikuje biomasu jako „uhlíkově neutrální“ zdroj, jelikož spálené dřevo mohou časem nahradit nově vzrostlé stromy, které by CO2 znovu pohlcovaly. Jenomže i v případech, kdy se tak stane, takový cyklus může trvat generace.

Autoři studie současně zdůrazňují, že okamžitý dopad na životní prostředí je vždy vypuštění emisí. A s odkazem na metodiku Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) z roku 2006 připomínají, že spalováním dřevní biomasy vzniká na stejné jednotky produkované energie více emisí než za použití většiny ostatních druhů paliva. Spalování biomasy tedy v realitě může být dokonce škodlivější než spalování uhlí.

Současný klimatický dopad

Skupina EPH uvádí, že v roce 2021 vyprodukovala přes 21 milionů tun emisí CO2. Tyto emise udává podle takzvaného měřítka „Scope 1“, které vyhodnocuje skleníkové plyny produkované přímo v jeho provozech. Mezi ně však právě emise z biomasy nezapočítává.

„Společnost EPH využívá této kličky ke skrytí svých skutečných emisí,“ řekl Deníku Referendum Martin Pigeon, jeden z autorů studie. „Skupině to umožnuje, aby deklarovala nižší emise, nežli reálně produkuje, a vyhnula se tak nákupu řádného množství emisních povolenek, přestože se při její činnosti uvolňuje obrovské podstatně vyšší množství skleníkových plynů.“

Studie odhaduje, že skupina letos pravděpodobně spálí přes čtyři miliony tun dřeva. Autoři spočítali, že jen v důsledku spalovaní biomasy tak bude zodpovědná za více než šest milionů tun CO2, tedy o více než čtvrtinu vyšší množství, nežli deklaruje. Z toho vyvozují, že kdyby si skupina musela za vypuštěné emise nakoupit povolenky, vyšlo by ji to na více než půl miliardy eur (přes dvanáct miliard korun).

Své propočty klimatického dopadu přitom Fern označuje za konzervativní, protože započítávají pouze emise vznikající vlastním spalováním biomasy. V případě, že by zahrnovaly i emise, které vznikají během těžby, zpracování, přepravy nebo v důsledku úbytku uhlíkových úložišť kvůli kácení vegetace, mohl by celkový objem emisí, za něž nese korporace EPH odpovědnost, narůst až o dalších třicet procent.

↗

Mapka schematicky ilustruje provozy EPH, v nichž spaluje uhlí nebo biomasu. Ilustrace Fern

Holding v současnosti využívá biomasu ve svých elektrárnách a teplárnách ve Velké Británii, Itálii, Francii, na Slovensku a konečně i v České republice. Fern také poukazuje, že německé konzorcium LEAG, které EPH spoluvlastní se skupinou PPF, v první polovině letošního roku poptávalo na trhu až dva miliony tun biomasy, jimiž by se zásobilo během druhého pololetí. Z toho autoři vyvozují, že i německé elektrárny plánují letos využít biomasu, kterou mohou v omezené míře spalovat spolu s uhlím bez potřeby konverze kotlů.

Studie odhaduje, že přes dvě pětiny emisí letos vypustí konkrétně elektrárna Lynemouth v severoanglickém Northumberlandu, kterou EPH ovládá od roku 2016, tedy rok poté co elektrárna odstavila uhlí. Ta je přitom štědře dotována státem. Jen v roce 2020 si elektrárna podle Fernu sáhla na veřejnou podporu ve výši 195 milionů liber — tedy přes pět miliard korun.

Studie také upozorňuje, že elektrárnu Lynemouth většinou pelet zásobuje americký gigant Enviva, kterého média opakovaně spojují s kácením rozsáhlých lesních ploch ve Spojených státech a výrobou biomasy přímo z celých zdravých stromů, nikoli pouze ze štěpky a dalších odpadů při zpracování dřeva. V dubnu například CBS News uvedl, že korporace Enviva, jež je největším americkým výrobcem pelet vůbec, nese odpovědnost za mýcení lesů v Severní Karolíně a Virginii, jež zpracovává do pelet a prodává je do Evropy, kde je biomasa klasifikována jako obnovitelný zdroj.

Právě v případě, že biomasa nepochází z vedlejších produktů zpracovávání dřeva a pro její výrobu se přímo kácí existující porost, přicházíme navíc o možnosti zachytávání uhlíkových emisí. „Spalování našeho hlavního úložiště uhlíku kombinuje to nejhorší z obou světů: ničíme úložiště uhlíků a zároveň vypouštíme více emisí,“ píše se ve studii.

Jak už Deník Referendum upozorňoval v minulosti, spalování biomasy vede k masivnímu odlesňování a klimatickou krizi ve skutečnosti prohlubuje. To ostatně potvrzuje i nová investigace, jež vyšla před pár dny ve středu 7. září v New York Times. Mapuje část dodavatelských řetězců v Evropě, v jejichž rámci těžaři kácí stromy v rumunských chráněných lesích, jejichž kmeny jsou následně rozdrceny, lisovány do pelet a prodávány jako zbytkový odpad vzniklý při zpracování dřeva.

Budoucí přechod na biomasu

Fern také zmapoval zdroje, u nichž EPH o transformaci uhelných zdrojů na biomasu uvažuje, a spočítal potenciální klimatický dopad takové konverze. Například transformace jednoho bloku, který představuje polovinu výkonu elektrárny Fiume Santo na Sardínii, by vyústila podle přibližných odhadů studie v dva miliony tun CO2 ročně. Podle organizace Europe Beyond Coal přitom oba bloky elektrárny dohromady loni vyprodukovaly 2,4 milionu tun CO2.

I ve svých českých zdrojích plánuje skupina přechod na biomasu, společně se spalováním odpadu a plynu. Plzeňská teplárenská, kterou EPH minoritně spoluvlastní s Plzní, navyšuje podíl biomasy ve svých kotlích dlouhodobě a plánuje v tom pokračovat. Skupina přechází na biomasu i v teplárně Komořany, kde loni spustila nový kotel na biomasu, a neurčitý podíl využití biomasy má plánovat i v elektrárně Opatovice.

Poslední výroční zpráva EPH uvádí, že elektrárny Opatovice plánují k financování své transformace využít evropských zdrojů z Modernizačního fondu. Jeví se tedy jako pravděpodobné, že se EPH k přechodu na biomasu pokusí sáhnout si na veřejné zdroje, které do toho odvětví v současnosti putují v masivních částkách v rámci evropských snah o dekarbonizaci a odloučení se od ruského plynu.

Například Státní fond životního prostředí letos v létě vypsal dotační výzvu na modernizaci tepláren. Úspěšní žadatelé budou moci s podporou Modernizačního fondu v celkové výši patnácti miliard korun konvertovat své zdroje mimo jiné právě na biomasu.

Evropská legislativa

Křetínského korporace EPH sama uvádí, že rozhodnutí o rozsáhlejším přechodu z uhlí na biomasu bude záviset na míře podpory evropskou a národní legislativou. Studie Fernu přitom vyšla právě v době, kdy se projednává klíčová revize evropské směrnice o obnovitelných zdrojích (RED III).

Směrnice ve své současné podobě mimo jiné klasifikuje biomasu jako bezuhlíkový zdroj a umožňuje členským státům podporovat spalování biomasy coby obnovitelného zdroje z veřejných prostředků. Odvětví si tak podle studie loni v Evropské unii sáhlo na přímou či nepřímou podporu ze strany členských státu v celkové výši alespoň 22 miliard euro, tedy přes půl bilionu korun.

„V případě, že by se v revidované směrnici zachovaly výjimky pro biomasu, umožnilo by to EPH investovat do přechodu alespoň části svých uhelných aktiv na spalování biomasy. Tím by se prodloužil jejich provoz a ziskovost. A způsobilo by to ještě větší škody na klimatu a lesích,“ vysvětluje Martin Pigeon, co je teď pro korporaci a společnost v sázce.

EP Power Europe, elektrárenská větev holdingu, je přitom členem asociace Bioenergy Europe. Ta lobbuje a veřejně se vyjadřuje proti změnám v klasifikaci biomasy.

O revizi směrnice bude dnes, ve středu 14. září hlasovat Evropský parlament. Následně proběhne vyjednávání mezi Parlamentem, Radou a Komisí o její finální podobě. Ta by měla být schválena do konce tohoto roku.