Nový systém emisních povolenek selže, pokud náklady ponesou obyčejní lidé
Matěj MoravanskýRozšíření emisního obchodování v Evropské unii má pomoci s dekarbonizací, ve stávající podobě však prohloubí společenské nerovnosti. Klimatické hnutí by mělo požadovat mnohem širší strukturální změny.
Novinové titulky 17. července hlásaly „další vlnu zeleného zdražování“ a „útok na peněženky Čechů“. Řada českých médií a politiků — v čele s bulvárním deníkem Blesk ve vlastnictví fosilního oligarchy Daniela Křetínského — hrozila, že pokud vláda Petra Fialy schválí tři klíčové dokumenty týkající se ochrany klimatu a transformace energetiky, negativně to pocítí všichni. Vláda Petra Fialy se mediálního tlaku zalekla a odložila schvalování strategických koncepcí klimatické politiky na neurčito.
Strašení „zeleným zdražováním“ mířilo na jeden ze základních prvků architektury evropské klimatické politiky: rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami.
V reakci na mediální kampaň vystoupila řada expertů na energetickou a klimatickou politiku i zástupců klimatického hnutí, kteří obchodování s emisními povolenkami bránili jako zcela nutný a žádoucí krok vzhledem k naléhavosti klimatické krize.
Hlavní argument zastánců rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS2) zdůrazňoval, že emise skleníkových plynů nesnižujeme dostatečně rychle, tudíž je rozšíření systému emisních povolenek nezbytným krokem k udržení stabilního klimatu. Současně experti upozorňovali, že zdražení, před kterým média varovala, bude jen nepatrné — v řádech několika korun.
České a evropské nižší a střední vrstvy ovšem po dekádách rozpočtových škrtů a odbourávání sociálních systémů právem žádají lepší ekonomické a sociální podmínky, a hrozbu dalšího zdražování tak zcela pochopitelně odmítají.
Evropský systém emisních povolenek EU ETS2 stojí na dvou pilířích:
- Na výběru finančních prostředků skrze povolenky na vypouštění emisí skleníkových plynů vznikajících primárně užíváním a spalováním fosilních paliv.
- Na přesměrování výnosů z těchto povolenek do opatření snižování emisí skleníkových plynů a mírnění dopadů klimatických změn.
Systém tak nejenže řeší oceňování emisí skleníkových plynů, ale je i zdrojem prostředků pro financování procesu takzvané dekarbonizace. Například v energetice pomocí výnosů z původního systému emisních povolenek národní státy již dnes platí pobídky a dotace firmám a velkým producentům energií, aby přestali využívat fosilní paliva, především pak uhlí a investovali do obnovitelných zdrojů energie. Cílem tak není jen zpoplatnit emise, ale i získat dostatečné množství financí k ukončení závislosti evropských států na fosilních palivech.
Evropská unie přitom není výjimkou. Zpoplatnění emisí skleníkových plynů prostřednictvím systému emisních povolenek funguje v 36 zemích světa včetně Číny nebo Kanady. Další státy pak uvalují na emise takzvanou uhlíkovou daň.
Zpoplatnění emisí
Obchodování s emisními povolenkami vychází z jednoduchého principu: znečišťovatel platí. Systém záměrně zpoplatňuje činnost přispívající k rozvratu klimatu, tedy spalování fosilních paliv.
První část systému od roku 2005 zpoplatnila přibližně čtyřicet procent emisí skleníkových plynů, přičemž výnosy z povolenek následně umožnily financovat celou řadu klimatických opatření — jako například unijní Modernizační fond, ze kterého do České republiky má mezi lety 2021 a 2030 doputovat 500 miliard korun.
Nynější rozšíření obchodování s emisními povolenkami EU ETS2 (The EU Emissions Trading System 2) pokryje emise z dopravy, výstavby a užívání budov a zbylé části průmyslu, jehož emise dosud nebyly zpoplatněny. Ve výsledku se systém bude týkat takřka poloviny všech ročních emisí skleníkových plynů Evropské unie a povede ke snížení emisí v sektorech dopravy a budov o 42 procent do roku 2030.
V jádru je systém ETS2 jednoduchým cenovým signálem: zvýšená cena naznačuje, že způsoby dopravy, vytápění a dalšího užívání budov, které závisejí na spalování fosilních paliv, nejsou žádoucí. Zdražení paliv a tlak na rekonstrukce tímto způsobem postihne rozpočty domácností, dopadne na majitele nejluxusnějších SUV i ojetých automobilů, zdraží nákladní silniční dopravu a vyvolá změny v sektoru výstavby a užívání budov. Dle výpočtů ale nepůjde o razantní výkyv cen.
Analytička portálu Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová vysvětluje: „Například litr benzínu obsahuje přibližně 650 gramů uhlíku a při jeho spálení vznikne asi 2,4 kilogramu oxidu uhličitého. Při ceně 45 eur (1 125 korun) za povolenku to znamená náklad ve výši 2,7 koruny, což k současné ceně benzínu okolo 40 korun za litr představuje 6,8 procentní nárůst.“ Kolouchová upozorňuje, že spotřební daň na benzín a daň z přidané hodnoty tvoří polovinu současné ceny benzínu. Je tedy řádově vyšší oproti očekávanému zdražení po rozšíření ETS2.
Financování dekarbonizace
Druhým pilířem systému emisních povolenek ETS2 je financování dekarbonizace. Peníze vybrané prodejem emisních povolenek se totiž nikam neztratí, ale vrátí se do ekonomiky. Studie týmu expertů vedená Alexandrem Edenem z think tanku Adelphi předpokládá, že při ceně povolenky na úrovni 45 euro dosáhnou výnosy ze systému mezi lety 2026 a 2032 až 270 miliard eur. Jde o značné množství prostředků, které mohou členské státy Evropské unie využít na širokou škálu opatření a investic v energetice, čisté dopravě, programy zateplování a oprav budov nebo mírnění společenských dopadů náročného přechodu na bezemisní ekonomiku.
EU ETS2 tak nejenže zpoplatňuje emise — jeho možná ještě důležitější rolí je výběr prostředků k financování přechodu na bezemisní ekonomiku. Podle zprávy Evropské komise o evropském trhu s emisními povolenkami jen za rok 2023 vybral systém 43,6 miliard eur, které z velké většiny putovaly do rozpočtů národních států.