Dva údaje nejlépe vystihují stav klimatu právě končícího roku 2024: oteplení ve srovnání s dobou, kdy lidstvo začalo hromadně pálit fosilní paliva, poprvé v historii překročí 1,5 stupně Celsia; zároveň s tím dosáhly emise skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv nového rekordu.

Přitom právě hranice 1,5 stupně oteplení oproti předindustriální éře je vědeckou komunitou i Pařížskou klimatickou dohodou označována za klíčovou pro udržení stabilního klimatu. Při jejím překročení totiž hrozí nevratné poškození klíčových klimatických systémů planety a rozvrat současného stabilního klimatu, na které byla — jak upozorňuje v mnoha svých pracích klimatolog Johan Rockström — lidská civilizace po celé období své existence uvyklá.

„Ačkoliv jsou dopady změny klimatu stále dramatičtější, nevidíme žádné známky toho, že spalování fosilních paliv dosáhlo svého vrcholu,“ uvedl v tiskové zprávě profesor Pierre Friedlingstein z Exeterského institutu globálních systémů, jehož výzkumný tým vypočítal letošní rekordní úroveň emisí skleníkových plynů.

Souběh rostoucí globální teploty a růstu emisí skleníkových plynů, ukazuje, že světové společenství — navzdory okázalým konferencím a marketingovým proklamacím — klimatickou krizi neřeší dostatečně.

Klimatický rozvrat posiluje extrémy počasí

„Každý z překonaných rekordů není jen pouhým číslem, nýbrž znamená ztrátu životů a živobytí lidí důsledkem stále větších a větších veder a ničivějších záplav,“ komentuje právě uplynulý rok v úvodu publikace o extrémech počasí roku 2024 klimatoložka Frederike Ottová z Imperial College v Londýně.

Ať už jde o hurikán Helene v Mexickém zálivu, tajfuny v severozápadním Pacifiku nebo o záplavy ve Valencii a střední Evropě, všechny tyto extrémy byly podle týmu Frederike Ottové posíleny změnou klimatu.