Dva nové nezávislé výpočty ukazují, že Česká republika vypustila nebo brzy vypustí více skleníkových plynů, než je potřeba k dosažení cílů pro stabilní klima. „Nová vědecká zjištění jsou chmurná. Dokazují to, co již řadu let tušíme: Česká republika zdaleka neplní svůj díl odpovědnosti pro dodržení cíle Pařížské dohody,“ okomentoval v tiskové zprávě posudky Vincenc Bouček, člen spolku Klimatická žaloba, který oba výpočty zadal.

„Jestliže je globálním cílem udržet růst teploty na relativně bezpečné úrovni a cílem České republiky k tomu férově přispět, tak náš cíl neplníme,“ okomentoval pro Deník Referendum výsledky Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí DUHA.

Česká republika na hraně

Posudky pracovaly s konceptem tzv. uhlíkového rozpočtu — jde o množství emisí skleníkových plynů, které může daná země vypustit tak, aby byl dodržen globální závazek vyplývající z Pařížské dohody udržet úroveň oteplení výrazně pod hranicí dvou stupňů Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 stupně.

„Překročení spravedlivého podílu na uhlíkovém rozpočtu poškozuje další státy světa a vede k překročení celosvětově dostupného uhlíkového rozpočtu,“ dodávají autoři prvního posudku Setu Sebastian Pelz, Yann Robiou du Pont a Zebedee Nicholls. Jde o tým, o jehož analýzu se v nedávném rozsudku opřel i Evropský soud pro lidská práva v případě úspěšné žaloby švýcarských seniorek proti státu. Podle výsledků tohoto výpočtu vyčerpala Česká republika svůj uhlíkový rozpočet už v roce 2021.

Druhý výpočet připravily Dan Calverley a Kevin Anderson z Manchester University. Podle něj České republice počínaje rokem 2025 zbývá k vypuštění 165 až 333 milionů tun oxidu uhličitého. Vzhledem k tomu, že Česká republika vypouští téměř sto milionů tun oxidu uhličitého ročně, při současném tempu rozpočet vyčerpá během tří let.