Schůzí Rady hospodářské a sociální dohody, takzvané tripartity, se pravidelně účastní lobbista a popírač klimatických změn Vladimír Budinský. Zastupuje zde zájmy zaměstnavatelů z řad tuzemského těžařského průmyslu během jednání s vládou a odbory o hospodářské a sociální politice státu.

Jak vyplývá z veřejné komunikace jeho spolku Konec uhlí — nová energie, Budinský přitom šíří klamné informace, jež jsou v rozporu s vědeckými poznatky o změnách klimatu. „Když se podíváme, jakým způsobem spolek komunikuje vůči veřejnosti, tak existují v podstatě dvě možnosti. Buď naprosto nerozumí ani základům problému, nebo úmyslně používá konspirační teorie a dezinformační techniky k tomu, aby zmátl veřejnost. Nejsem si jistý, která z těchto možností je horší,“ řekl pro Deník Referendum expert na klimatické dezinformace Vojtěch Pecka, který je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky.

Vladimír Budinský je předsedou spolku Konec uhlí — Nová energie, jež byl před deseti lety založen pod názvem Společnost pro těžbu plynů. Spolek provozuje stejnojmenné webové stránky a účet na sociální síti X (dříve Twitter). Z obsahu některých příspěvků, jež jsou psány v první osobě, rovněž vyplývá, že lobbista Budinský osobně je autorem alespoň části z nich.

Právě prostřednictvím svého velmi aktivního twitterového účtu spolek pravidelně šíří dezinformace o změně klimatu, které jsou v rozporu s klimatickou vědou. O čem je řeč konkrétně?

Čtyři příklady popírání klimatických změn a jejich příčin

V řadě příspěvků Budinského spolek přímo popírá jev globálního oteplování planety a vliv člověka na změny klimatu. Příspěvek z června 2022 tak například tvrdí, že „celé zelené šílenství s Globálním oteplováním je jen humbuk pomýlených pavědců a aktivistických levicových politiků s cílem omezit svobody lidí“.

Uvedenou tezi se pokouší autor doložit skutečností, že rok 2022 byl chladnější než roky 2015, 2016, 2017, 2019 a 2020. Odkazuje se přitom na studii amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru, která podle spolku „potvrzuje, že se neotepluje“.

Studii na domovském webu amerického Národního centra pro environmentální informace nešlo během přípravy článku otevřít, protože stránky utrpěly výpadky v důsledku hurikánu Helene. Je příznačné, že ničivá síla vichřice, jež koncem září postihla jihovýchod Spojených států, byla dle vícero vědeckých atribučních studií zesílena právě změnami klimatu.

Jak ale ukazuje archivovaná verze studie, již Budinského spolek cituje, výzkumníci v ní shledali, že „průměrná globální povrchová teplota v květnu 2022 byla devátá nejvyšší od počátku globálních záznamů v roce 1880“. Spolek Konec uhlí — nová energie zkresluje tedy závěry tím, že poměřuje údaje z roku 2022 s několika předcházejícími — velmi teplými — roky. Srovnání s dlouhodobějším průměrem nicméně samozřejmě ukazuje, že i rok 2022 byl výrazně teplejší, než je dlouhodobý průměr.

Účet Konec uhlí — nová energie rovněž opakovaně tvrdí, že lidstvo produkuje jen zlomek skleníkových plynů a drtivá většina je v atmosféře přirozeně. Vliv lidí je tak prý v rozporu s tvrzeními klimatologů pouze zanedbatelný, a emise skleníkových plynů produkované lidstvem tudíž „nejsou problém“.

Ve skutečnosti ale lidstvo od roku 1850 svou činností přispělo asi třetinou současného objemu CO2 v atmosféře. Tím se koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší vyšplhala na úroveň, která se v atmosféře nevyskytovala za poslední milion let, během něhož probíhala evoluce lidského druhu.

Třetím příkladem, jak Budinského spolek šíří bludy o změnách klimatu, je manipulativní způsob, jakým píše o změně stavu ledového pokrytí. „Ledovce ani na severní a ani na jižní polokouli fakticky za posledních 40 let netají,“ tvrdil například spolek v prosinci 2022 — a k tweetu připojil graf, kterým vlastní tvrzení vyvrací.

Ve skutečnosti z globálního hlediska rozsah zalednění na mořích dlouhodobě klesá a poslední roky je rekordně nízký. To se nejvýrazněji projevuje na arktickém pólu. Zaměříme-li se výhradně na Antarktidu, tamní ledovce skutečně byly dlouhodobě stabilnější, na což Budinského spolek poukazuje.

Rozsah zalednění ovlivňuje totiž nejen rostoucí teplota, ale rovněž větrné a mořské proudy. Na jižním pólu měly vliv především tyto faktory a antarktický mořský led v posledních dekádách rozsahem dokonce rostl, a to až do poloviny minulého desetiletí. I zde nicméně poté začalo zalednění klesat a v posledních letech už ledovce dosahují rekordně nízkého pokrytí.

Za čtvrté, jednotlivé střípky pochybností, jež spolek šíří, zaobaluje Konec uhlí — nová energie do širší konspirační teorie. Tvrdí, že klimatologové coby pavědci „oblbli politiky“ skrze modely, které se „ukázaly jako falešné“. Vědcům podsouvá finanční a kariéristické pohnutky, které je motivují pokřivovat výzkumné poznatky. „Celá neomarxistická šaškárna s Globálním oteplováním … slouží fakticky jen ke Globálnímu přerozdělení bohatství,“ rámuje své mystifikace Budinského spolek.

Jak ovšem už několik dekád upozorňují vědci, právě konspirační teorie či selektivní čtení dat, jež zde pozorujeme, patří mezi oblíbené dezinformační taktiky o klimatických změnách. Neméně dobře zdokumentovaný je fakt, že tyto kampaně, jež mají diskreditovat vědecké poznatky a šířit nejistotu, rutinně podporují či přímo financují aktéři spjatí s fosilním průmyslem. A právě působení Vladimíra Budinského v manažerských pozicích českých a evropských lobbistických asociací je v tomto kontextu výmluvné.

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej

„Jediným dostupným zdrojem energie, který se dá získat na území ČR, je teď už jen uhlí,“ tweetoval loni v zimě twitterový účet spolku Konec uhlí — nová energie. V zájmu uhelného průmyslu komunikuje nejen s veřejností, ale i s politickými špičkami. V jakých rolích tyto zájmy Vladimír Budinský zastává?

Než se stal lobbistou fosilního průmyslu, působil podobně jako další výrazný fosilní lobbista Mirek Topolánek ve vysoké politice. Budinský byl v devadesátých letech poslancem a ministrem dopravy v první Klausově vládě. Po odchodu z politiky pracoval na manažerských pozicích v řadě význačných českých společností, jež tradičně čile spolupracují se státem, včetně Metrostavu, PPF nebo v polostátní firmě ČEZ.

Postupně rovněž začal působit jako lobbista zastupující zájmy fosilního průmyslu. Za Severočeské doly společnosti ČEZ například vyjednával s vládou o rozšíření těžby na dole Bílina.

Poslední roky Budinský působí v předsednictvu Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu, jehož byl do letošního února čtyři roky rovněž prezidentem. Svaz jedná v zájmu tuzemských těžařských společností, v jeho představenstvu zasedají také třeba představitelé firem uhlobarona Pavla Tykače, Moravských naftových dolů Karla Komárka či státních podniků OKD a DIAMO.

Právě tento svaz Budinský reprezentuje na již zmiňovaných jednáních tripartity. Podle mluvčí Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu se za tento svaz od poloviny letošního roku jednání neúčastní. Na webu je však nadále uvedený a Jan Zikeš, vedoucí tajemník nadřazené Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Deníku Referendum potvrdil, že Budinský se jednání tripartity, která se vztahují k energetice, stále účastní.

Na předposlední plenární schůzi tripartity letos v červenci Budinský označil Národní klimatický a energetický plán za „nerealistický a zbytečně ambiciózní“ a Státní energetickou koncepci, jež z něj vychází, za „nerealizovatelnou“. Rezolutností svého zamítavého postoje se tak odlišoval i od kritičtějších hlasů z řad odborů a zaměstnavatelských svazů.

Dané jednání se uskutečnilo den před tím, než vláda oznámila, že odkládá přijetí předmětných strategických dokumentů. Premiér Fiala úkrok zdůvodnil tlakem tisku. Jednalo se přitom o to, že noviny z mediálních domů uhlobarona Daniela Křetínského (Czech News Center) a oligarchy Karla Pražáka (Mafra) proti klimatickým opatřením vlády uskutečnily kampaň.

Na dotaz, zda svaz nespatřuje problém v tom, že ho reprezentuje osoba, která šíří dezinformace a konspirační teorie o změnách klimatu, odpověděla Danielová, že „jeho soukromé aktivity a koníčky nejsou věcí Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu a svaz je nezkoumá“. Podobně odpovídá i Jan Zikeš, podle něhož jsou soukromé aktivity členů „jejich věc a Konfederace za ně nezodpovídá“.

Na problematičnost účasti popírače klimatických změn na politických jednání naopak poukazuje již citovaný expert na klimatické dezinformace Vojtěch Pecka z Asociace pro mezinárodní otázky. „Z podobně mylných přesvědčení zákonitě plynou i chybné politické kroky, které pak znamenají ohromné ekonomické náklady. Ale mají potenciál vést i k bezpečnostní destabilizaci,“ říká.

Bonbóny uhelných lobbistů

Budinský rovněž dlouhodobě zastupuje zmiňovaný český svaz těžařů ve Skupině expertů pro čistší elektroenergetické systémy při Organizaci spojených národů. Orgán má sloužit k výměně zkušeností mezi vládními odborníky a představiteli energetického průmyslu či finančního sektoru. Tajemnice Skupiny expertů Nadejda Khamrakulova na opakovanou žádost o vyjádření nereagovala.

Budinského stopa nese svůj otisk i na evropské úrovni. Od roku 2011 lobbista postupně střídal viceprezidentské a prezidentské role ve vedení uhelné asociace Euracoal. Dnes zde působí jako seniorní viceprezident. Ani mluvčí této skupiny do vydání článku na dotazy Deníku Referendum nereagoval.

Dříve vlivná lobbistická organizace zastřešuje zájmy evropských uhelných firem při jednáních se zástupci Evropské unie. Jak před několika lety v analýze shrnuly internetové noviny Politico, spolu s útlumem uhelného průmyslu i lobbisté z Euracoal již v unijní politice nezastávají tak mocnou pozici jako v dobách své největší slávy v poslední třetině minulého století.

I dnes je však asociace aktivní. Například v září zvala europoslance na prohlídku hnědouhelného dolu Garzweiler v Severním Porýní-Vestfálsku, který vlastní společnosti RWE. Dle emailové komunikace, již má Deník Referendum k dispozici, obsahovala pozvánka bonbóny ve tvaru hrudek uhlí. Právě kvůli rozšíření dolu Garzweiler loni německá policie potlačila odpor místních a klimatického hnutí a vyklidila vesnici Lützerath, aby ji bylo možné zbourat.

Snaha vytěžit ze skomírajícího odvětví co nejvíce na úkor klimatu je zjevná i z dalších aktivit sdružení Euracoal, v němž Budinský zasedá. Jak dokumentuje organizace InfluenceMap, jež sleduje lobbistické vazby a strategie v oblasti klimatických politik, Euracoal naoko a v obecné rovině mezinárodní klimatické závazky podporuje. Její vyjadřování ke konkrétním klimatickým politikám je s tím však v přímém rozporu.

Tehdejší prezident Euracoal Tomasz Rogala se letos v únoru například vyslovil nesouhlasně k evropské legislativě, jež má omezit úniky metanu z uhelných dolů. Zvláště účinný skleníkový plyn totiž může unikat ještě léta po uzavření dolů a nezanedbatelně přispívat k celkovým emisím skleníkových plynů. Tomasz Rogala hovořil naopak o potřebě ambice zmírnit. Podobný postoj v loňském rozhovoru za Euracoal vyjádřil právě i Vladimír Budinský.

V březnu 2023 zas mluvil Rogala o zachování výraznější role uhlí v energetice i po roce 2050. To je v rozporu s modely Mezivládního panelu pro změnu klimatu, podle něhož je třeba do roku 2050 omezit spotřebu uhlí v energetice o 95 procent oproti roku 2019, abychom udrželi oteplení pod 1,5 stupně — hranici, jež podle obecné odborné shody skýtá rozumné naděje na odvrácení katastrofických scénářů klimatické krize.

„Oba příklady jsou v příkrém rozporu s tím, že sdružení na svých webových stránkách verbálně cíle Pařížské dohody podporuje,“ shrnuje působení lobbistické organizace Euracoal pro Deník Referendum analytička Ciara Ellisová z InfluenceMap.

Je zřejmé, že „soukromé“ konspirační teorie Vladimíra Budinského a snahy uhelné lobby otupit už tak zcela nepostačující klimatické ambice Evropské unie, jdou ruku v ruce. Fosilní průmysl opakovaně vystupuje jako nedůvěryhodný partner. Na místě je tedy vážně se zabývat otázkou, kterou vznášejí klimatická a sociální hnutí, zda se má fosilní průmysl procesu tvorby veřejných politik vůbec účastnit.

V případě institucí sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli, jakým je právě tripartita, nelze samozřejmě účast fosilních korporací úplně vyloučit. Popírání základních faktů o klimatické změně by však mělo být pro účast jejich zástupců diskvalifikující v každém případě.