V České republice přišla v souvislosti s vystoupením někdejšího premiéra Mirka Topolánka, který pracuje pro uhlobarona a oligarchu Daniela Křetínského, na přetřes otázka fosilního lobbingu. Reakce na sociálních sítích se podobala kopnutí do vosího hnízda. Není divu, fosilní lobby má na politické scéně větší moc, než si mnoho lidí umí představit.

Fosilní lobbisté ničí naši budoucnost

Loňské klimatické konference COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu se zúčastnilo 636 zástupců fosilní lobby. Z jednotlivých zemí měla jediná větší delegaci: Saúdská Arábie. Zájmy fosilních gigantů bránilo víc lobbistů, než dorazilo zástupců zemí, které již dnes intenzivně pociťují dopady klimatické krize — způsobené do značné míry právě fosilním průmyslem. Příkladem budiž Madagaskar, jehož obyvatelstvo v důsledku klimatické krize trápí hladomor, nebo Pákistán, kde ničivé povodně loni v létě zasáhly desítky milionů obyvatel a způsobily škody v řádu bilionů dolarů.

V České republice zatím pociťujeme přímý dopad spalování fosilních paliv především v cenách energií. Ale důsledky klimatické krize budou i pro nás stále znatelnější a tragičtější. Přitom víme co dělat, abychom dopady zmírnili a ochránili před nejhoršími následky budoucí generace i sebe. Disponujeme potřebnými technologiemi. Finance by se našly — jde o politické rozhodnutí. Přesto se koná zoufale málo. Jak je to možné?

Velkou část odpovědi představují právě zájmy fosilního průmyslu, který v uplynulých desetiletích vydal za lobbisty horentní částky. Největší ropná společnost na světě, Exxon, věděla o souvislosti mezi fosilními palivy a změnou klimatu a s tím spojenými riziky už v sedmdesátých letech minulého století, další ropné společnosti dokonce prokazatelně už v padesátých letech.

Nová studie publikovaná v časopise Science ukázala, že prognózy vědců v Exxonu byly velmi přesné a v souladu se vzestupnou křivkou globálních teplot a emisí CO2. Představitelé Exxonu byli dostatečně obeznámeni s tím, co bude znamenat pokračování jejich činnosti, a přesto se v ní rozhodli nejen pokračovat, ale zahájili dlouhodobou kampaň, jež měla diskreditovat a popírat údaje a prognózy, které už dávno znali od vlastních expertů. Ještě v roce 2013 tehdejší ředitel firmy Rex Tillerson označil klimatické modely za nekompetentní.

Mezi lety 2010 a 2018 vynaložily společnosti BP, Shell, Chevron, ExxonMobil a Total na lobbing v institucích Evropské unie 251,3 milionů eur — a je ještě jen špička ledovce, protože korporace tyto výdaje deklarují dobrovolně.

Typickým příkladem marketingového úspěchu fosilní lobby je takzvaná individuální uhlíková stopa. Kalkulačku uhlíkové stopy v roce 2004 představila reklamní firma pracující pro British Petroleum (BP), druhou největší nestátní ropnou firmu na světě. Každý si díky ní mohl spočítat, do jaké míry se jeho každodenní život podílí na globálním oteplování.

Přestože je individuální snaha o šetrnější životní styl bezpochyby správná a chvályhodná, největší podíl na klimatické krizi a odpovědnost ji řešit nesou fosilní giganti. Kalkulačka ale pomohla odvrátit pozornost veřejnosti k individuálnímu jednání a zakrýt nutnost systémové změny.

Neprodleně omezit vliv fosilních lobbistů

Podle analýzy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se podpora fosilních paliv v roce 2021 téměř zdvojnásobila, protože pandemie a ruská invaze na Ukrajinu vytvořila podmínky, které lobbisté mohli využít k prosazení dalších výhod pro fosilní průmysl. Fosilní průmysl dostává štědré dotace, kompenzace za přechod na obnovitelné zdroje energie i přímou podporu.

Podle analýzy Evropského účetního dvora z roku 2022 zůstaly dotace na fosilní průmysl relativně konstantní, navzdory závazkům Evropské komise a některých členských států na jejich postupné zrušení. Kvůli nezohlednění energetické účinnosti je v současné chvíli uhlí zdaněno méně než zemní plyn a některá fosilní paliva jsou zdaněna podstatně méně než elektřina z nízkouhlíkových zdrojů.

Lobbisté cílí na europoslance i Evropskou komisi. Zvolení europoslanci pochopitelně nemusí být znalci v oblasti energetiky nebo klimatu. Logicky se proto snaží si znalosti o fungování fosilního průmyslu doplňovat. A toto „vzdělávání“ jim nabízejí fosilní lobbisté na seminářích a konferencích pořádaných organizacemi, které na první dojem působí neutrálně, ale ve skutečnosti jsou dotované fosilními giganty.

Popis toho, jak jsou europoslanci ovlivňováni fosilní lobby, poskytuje v článku pro Euronews francouzská europoslankyně Marie Toussanitová. Ukazuje, jak fosilní společnosti sponzorují ekologické akce pro politiky a přicházejí s pochybnými výzkumy a rámováním změny klimatu. Výklad podávají srozumitelným i líbivým způsobem, který zásadně napomáhá tomu, že dále pálíme fosilní paliva bez potřebných omezení.

Od února 2022 se uskutečnilo více než sto schůzek mezi zástupci fosilního průmyslu a zástupci Evropské komise. Vliv fosilní lobby můžeme dobře pozorovat na tom, jak jsou jednotlivé legislativy předkládány ke schválení — jako například neslavné společné začlenění jádra a plynu mezi zelené zdroje energie v rámci evropského klasifikačního systému (tzv. taxonomie).

Dokud bude část médií i veřejných osob přímo placená fosilním průmyslem, aniž by to otevřeně přiznali, bude obtížné vyhnout se jejich obstrukcím a osobním útokům diskreditujícím vědu a rozumná a potřebná řešení klimatické krize.

Evropský parlament zakázal po ruské invazi na Ukrajinu přístup ruským lobbistům. Celosvětová dohoda omezuje vliv lobbistů z velkých tabákových firem, protože jde o produkt poškozující lidské zdraví. Fosilní průmysl prodává produkt, který poškozuje lidské zdraví, národní bezpečnost i životní prostředí. Omezení vlivu fosilních lobbistů by tak mohlo být skutečně efektivním krokem v boji proti klimatické krizi.