↗

„Je nemorální, aby ropné a plynárenské společnosti tvořily na současné energetické krizi rekordní zisky na úkor nejchudších a na úkor klimatu.“ Foto Facebook Antonio Guterres UNSG

Bezmála jednapadesát miliard dolarů. Tolik dohromady vydělali čtyři energetičtí giganti — Exxon Mobil, Chevron, Shell a TotalEnergies — mezi letošním dubnem a červnem. Meziročně si polepšili téměř dvojnásobně. Britská ropná společnost BP tržby dokonce ztrojnásobila.

Nevídané zisky fosilních korporací označil generální tajemník OSN António Guterres za „groteskní chamtivost“. Ve středečním projevu vyzval světové společenství k uvalení daně, jež by financovala programy na podporu chudnoucích domácností.

„Je nemorální, aby ropné a plynárenské společnosti tvořily na současné energetické krizi rekordní zisky na úkor nejchudších a na úkor klimatu […] Vyzývám všechny vlády, aby tyto nadměrné zisky zdanily a prostředky použily na podporu těch nejzranitelnějších,“ řekl Guterres.

Příjmy fosilních korporací rostou de facto od začátku globální energetické krize, kterou loni na podzim zapříčinily především vysoké ceny fosilního plynu. Letos krizi umocnil ruský vpád na Ukrajinu. Rekordní zisky vykazují také české energetické společnosti působící v České republice.

Mimořádné daně uvalují vlády zleva zprava, jen ta česká váhá

António Guterres kromě finanční podpory domácností hovořil také o nutnosti urychlené energetické transformace. Generální tajemník OSN připomněl, že obnovitelné zdroje jsou nejen klíčem k ochraně klimatu, ale jsou také mnohem levnější než ropa a plyn. Cestou z krize je proto podle Guterrese dekarbonizace a již zmíněné zdanění mimořádných zisků, známé také jako Windfall tax — tedy daně z náhlých, neočekávaných a nepřiměřených zisků.

K jejímu zavedení se přitom uchyluje čím dál více vlád napříč politickým spektrem. Britská konzervativní vláda v červenci schválila pětadvaceti procentní zdanění zisků korporací, které těží ropu a plyn v Severním moři. Stejně vysokou daň uvalila také pestrobarevná koalice v Itálii, jež nyní vládne v demisi.

Vůbec nejodvážnější opatření navrhuje španělská progresivní koalice premiéra Pedra Sáncheze. Zdanit chce nejen energetické korporace s ročním ziskem přes miliardu eur, ale také banky s ročním obratem nad osm set milionů eur. Mimořádné daně mají do roku 2024 navýšit státní rozpočet o sedm miliard eur.

Peníze chce španělská vláda využít na cílenou podporu španělských domácností. „Není sociální spravedlnosti bez spravedlnosti fiskální,“ prohlásil jeden z proponentů nového zákona, představitel španělských socialistů (PSOE) Patxi López.

V České republice jsou debaty o mimořádných daních zatím bez výsledku. Piráti a Starostové navrhují sektorovou daň pro energetické firmy, lidovci zase připouštějí možnost progresivního zdanění. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce o nových daních rozhodnout do 12. září.