Hlavní téma současné evropské i tuzemské politiky je jen jedno. Energetická krize. Ceny elektřiny i tepla razantně rostou zejména vlivem nárůstu cen plynu, což čím dál více lidí uvrhuje do energetické chudoby. Ministři průmyslu budou v pátek v Bruselu jednat o možných řešeních, některé nápady má i vláda. Celkově jsou však nedostačující.

Jak správně poznamenal Petr Jedlička, kolaps trhu s elektřinou je pro současnou vládu nejdůležitější zkouškou. Aby v ní vláda obstála, bude muset překročit vlastní stín a začít rychle a razantně jednat. Růst sociálních problémů totiž nahrává autoritářům a populistům všeho druhu. Je hned několik věcí, které vláda může udělat ke zmírnění dopadů energetické krize a snížení napětí ve společnosti. A to jak v domácí politice, tak i na celoevropské scéně.

Stabilizace cen elektřiny

Pro nejbližší měsíce je nutné stabilizovat a ideálně snížit cenu elektřiny, čehož není možné dosáhnout bez celoevropské kooperace. Jak správně popsal ve svém článku Janis Varufakis, evropský trh s elektřinou funguje (nebo spíš nefunguje) na principu, při kterém výslednou cenu určuje nejdražší zapojený zdroj. Tím je v současnosti plyn, jehož rostoucí cena způsobuje, že i elektřina z levnějších zdrojů se prodává dráž.

Jedno z elegantních řešení navrhly ekologické organizace, které volají po vyjmutí plynových elektráren z celoevropského trhu. Potřebnou elektřinu by pak nakupovali operátoři elektrizačních soustav přímo pro zajištění stability sítí. Takové řešení by znamenalo bezprecedentní zásah do evropského trhu, ale vedlo by k rychlému snížení cen elektřiny o desítky procent, jelikož cenu na trhu by určovaly levnější černouhelné elektrárny.