Energetická krize: pár nápadů jak odvrátit sociální kolaps
Radek KubalaVinou vysokých cen energií se už nyní dostávají stovky domácností do energetické chudoby. Vláda má jen krátký čas pro nalezení řešení. Odvrátit sociální kolaps a radikalizaci společnosti ještě lze. Premiér ale musí rychle jednat.
Hlavní téma současné evropské i tuzemské politiky je jen jedno. Energetická krize. Ceny elektřiny i tepla razantně rostou zejména vlivem nárůstu cen plynu, což čím dál více lidí uvrhuje do energetické chudoby. Ministři průmyslu budou v pátek v Bruselu jednat o možných řešeních, některé nápady má i vláda. Celkově jsou však nedostačující.
Jak správně poznamenal Petr Jedlička, kolaps trhu s elektřinou je pro současnou vládu nejdůležitější zkouškou. Aby v ní vláda obstála, bude muset překročit vlastní stín a začít rychle a razantně jednat. Růst sociálních problémů totiž nahrává autoritářům a populistům všeho druhu. Je hned několik věcí, které vláda může udělat ke zmírnění dopadů energetické krize a snížení napětí ve společnosti. A to jak v domácí politice, tak i na celoevropské scéně.
Stabilizace cen elektřiny
Pro nejbližší měsíce je nutné stabilizovat a ideálně snížit cenu elektřiny, čehož není možné dosáhnout bez celoevropské kooperace. Jak správně popsal ve svém článku Janis Varufakis, evropský trh s elektřinou funguje (nebo spíš nefunguje) na principu, při kterém výslednou cenu určuje nejdražší zapojený zdroj. Tím je v současnosti plyn, jehož rostoucí cena způsobuje, že i elektřina z levnějších zdrojů se prodává dráž.
Jedno z elegantních řešení navrhly ekologické organizace, které volají po vyjmutí plynových elektráren z celoevropského trhu. Potřebnou elektřinu by pak nakupovali operátoři elektrizačních soustav přímo pro zajištění stability sítí. Takové řešení by znamenalo bezprecedentní zásah do evropského trhu, ale vedlo by k rychlému snížení cen elektřiny o desítky procent, jelikož cenu na trhu by určovaly levnější černouhelné elektrárny.
Cenu elektřiny by pak zákazníci platili v regulované složce elektřiny, což by i po rozpočítání vycházelo méně než v současnosti. Takový návrh však Evropská komise nepředstavila a v pátek se o něm jednat nebude, pokud tuto otázku nevznese některý z přítomných ministrů. Předsedkyně Evropské komise však oznámila, že jedním z opatření by mohlo být celoevropské zastropování ceny plynu dováženého z Ruska.
Ačkoliv se česká vláda jako předsednická země pokoušela tento bod z jednání vyřadit, nakonec se o něm jednat bude. Zastropování cen pro spotřebitele vláda dosud odmítala i na národní úrovni, avšak v posledních dnech nastal rychlý obrat a nový tým pracovní tým spadající přímo pod Úřad vlády takové řešení začal připravovat. Premiér navíc kompletně převzal agendu energetické krize od ministerstva průmyslu a obchodu.
Zastropování cen, ať už na evropské nebo národní úrovni, může určitě pomoct se stabilizací cen energie. Problémem jsou dodatečné náklady, které takové řešení přinese, a to jak finanční, tak i právní. Možným řešením je dohoda s největšími výrobci energie — u nás ČEZ, EPH a Sev.en Energy — o levnějším prodeji, což je cesta, kterou si zvolila Francie a podle médií chce jít stejnou cestou i tuzemská vláda. Případně může stát zastropování dotovat přímo, jako to dělá Rakousko, nebo přes státního obchodníka. Předpokladem pro takové řešení je nalezení dodatečných zdrojů příjmů do rozpočtu.
Zdanit energetické firmy
Nové příjmy do rozpočtu je možné zajistit zdaněním nečekaných zisků energetických firem, které na současné energetické krizi vydělávají rekordním způsobem. Například firma EPH Daniela Křetínského se stala na konci června největší českou firmou a její majitel si za peníze získané od lidí padajících do energetické chudoby kupuje zámečky v Paříži, rekordní zisky hlásí i ČEZ.
K cílenému zdanění nadměrných zisků energetických firem již přistoupilo několik států EU, mezi nimi například Německo, Španělsko nebo Itálie. V posledních dnech tento krok podpořili také francouzský prezident Emanuel Macron. O zdanění energetických firem se bude jednat i na již zmiňovaném pátečním jednání ministrů průmyslu, jelikož takové řešení prosazuje i Evropská komise.
Pokud však česká vláda chce jít cestou dohody s energetickými firmami, jak naznačují média, může si cestu ke zdanění neočekávaných zisků uzavřít. ČEZ, EPH či Sev.en Energy totiž na dohodu přistoupí nejspíš jen v případě, pokud dostanou záruky, že se jim mimořádné zdanění vyhne. Jen za takové podmínky dává smysl, aby si dobrovolně snížily část svých zisků.
Motivace k šetření
Dalším inspirativním krokem můžou být některá opatření z nového balíčku na ochranu před energetickou krizí, kterou o víkendu představila německá vláda. Mimo jiné tamní koalice navrhuje nižší tarify pro cenu elektřiny v rámci spotřeby, která je považována za základní.
Naopak výrazně vyšší cenu, pokud návrh projde Bundestagem, budou platit lidé s nadměrnou spotřebou elektřiny. Německá vláda tak chce cíleně znevýhodnit plýtvání elektřinou a zajistit, aby k pokrytí základních potřeb měli přístup všichni.
V České republice je však nutné udělat ještě jeden krok. Současný systém placení energií nemotivuje k šetření, jelikož zejména v bytových domech lidé platí část nákladů sousedům, kteří s energií plýtvají. Jednoduchým řešením může být změna Vyhlášky o rozúčtování nákladů, kterou může navrhnout pirátské Ministerstvo pro místní rozvoj. Pomocí tohoto nástroje lze zajisti, aby současný poměrný systém rozpočítávání cen fungoval jen do vytopení na úroveň dvaceti stupňů Celsia, vše nad tuto hranici by už platili jednotliví lidé sami.
Čistou energii všem
Ze střednědobých řešení je pak nutné posílit programy na podporu zateplování, instalace fotovoltaických elektráren na střechách domů, výměnu kotlů za tepelná čerpadla a rozvoje komunitní energetiky. Současné nastavení programů, jako je Zelená úsporám, prakticky vylučuje nízkopříjmové domácnosti, které se k potřebným dotacím na úspory nedostanou. I jim je nutné tyto programy otevřít, například zvýšením spoluúčasti státu.
Novelizovat je potřeba také energetický zákon, který by mohl výrazně usnadnit zakládání energetických družstev, umožnit sdílení energie uvnitř komunit a také odstranit překážky pro rozvoj čisté energie v rukou obcí.
K tomu všemu je možné využít také evropského Modernizačního fondu či Fondu spravedlivé transformace, nad rámec peněz získaných zdaněním energetických firem. Privátní městské teplárny je pak nutné převést pod správu samospráv. Všechna tato opatření pomohou snížit dopady zvyšujících se cen energií i do budoucna.
dopadů nikoli pouhého vyřazení elektřiny z paroplynových zdrojů z burzy, nýbrž úplného "rozsekání" obchodovaného produktu - silové elektřiny - na mnoho produktů podle zdroje? Představme si, že obchodník na burze pro své zákazníky nenakupuje - na burze de fakto nedraží a pro budoucí dosávky nespekuluje - jeden produkt, nýbrž mix: Na léto ve špičce zkusí nakoupit co nejvíc solární, na zimu větrnou, na noc bateriovou (velcí provozovatelé baterií budou na burze prodávat jeden produkt, ale nakupovat vlastně jiný), a ostatní zdroje podle tržních cen na doplnění kvantity. Stejně ale budou spekulovat ostatní, takže ceny se někde budou ustalovat. Lze odhadnout dopad, a hlavně to, kam by takové rozsekání burzy přihrálo investice?