„Všichni trochu zchudneme,“ říkal před rokem v dubnu premiér Petr Fiala. Ačkoliv jsme si všichni měli být v chudnutí rovní, ukázalo se, že někteří jsou si rovnější. Fosilní korporace a banky po celém světě vykazují zisky přesahující desítky miliard. Ve čtvrtek představila rekordní výdělek firma EPH Daniela Křetínského. Je jasné, že jsme loni nezažili žádnou energetickou krizi, ale doslova energetickou loupež.

Provozní zisk EPH se podle hospodářských výsledků firmy v loňském roce vyšplhal na astronomických sto jedna miliard korun. Oproti roku 2021 se tak takřka zdvojnásobil. Jak k těmto penězům firma Daniela Křetínského přišla? Zaplatili jsme je my všichni, občané Evropské unie, když jsme po celý loňský rok platili vysoké ceny elektřiny a tepla.

Připomeňme, že Daniel Křetínský vybudoval svou firmu zejména na dovozu plynu z Ruska. Ukrajinské úřady jeho firmu Metro AG označily za sponzora ruské invaze. Zároveň patří k největším uhelným i plynovým firmám, tudíž se výraznou měrou podílí na prohlubování klimatické krize. Je tak až do nebe volající nespravedlností současného systému, že právě tato firma vykazuje rekordní zisky díky krizi, kterou sama pomohla vytvořit.

Podobně vysoké zisky za loňský rok zaznamenaly prakticky všechny fosilní korporace, od Shellu, přes BP až po Total Energies. I žebříček nejbohatších lidí na planetě, který vydává Forbes, prokazuje, že loňský rok patřil fosilnímu kapitálu. U nás si dva největší uhlobaroni Tykač s Křetínským takřka zdvojnásobili své majetky.

Naproti tomu už v roce 2021 u nás žilo v energetické chudobě přes devět set tisíc lidí, podle Eurostatu pak třicet šest milionů po celé Evropské unii. Tato čísla se však jistojistě ještě prohloubila poté, co na konci roku 2021 začaly ve velkém růst ceny energií. Ohromné zisky EPH a souběžný růst energetické chudoby tak nakonec dokládají, že jsme loni nezažili energetickou krizi, ale velkou energetickou loupež.

Něco jako přerozdělování naruby, kdy peníze ve velkém putovaly od chudší části společnosti k několika bohatým. Fosilní korporace, stejně jako oligarchové Křetínský nebo Tykač se přitom o tyto zisky nijak nezasloužili. Zkrátka jen využili situace, do které nás zároveň přivedli tím, že roky blokují rozvoj čisté energie a opatření na úspory energií.

V normálně fungující demokracii, kde by politika nebyla prolezlá mocí velkých ekonomických koncernů, by vlády logicky přistoupily k masivnímu zdanění těchto nezasloužených zisků a získané prostředky by využily k řešení sociálních problémů. Fialova vláda chce namísto toho brát důchodcům, studentům a státním zaměstnancům. A jinde v Evropě to vypadá podobně.

Ostatně prakticky ve stejnou chvíli, kdy EPH oznamovala své rekordní zisky, představovala vláda na tiskové konferenci nová úsporná opatření. Jako kdyby chybějící peníze ve státním rozpočtu a rekordní zisky energetických korporací spolu nijak nesouvisely. Ale ony souvisí.

Vláda totiž selhala už v loňském roce, když prosadila zavedení mimořádné válečné daně (windfall tax) až od letošního roku. Většina peněz od energetických koncernů nám tak unikne a zbytek odteče do daňových skrýší na Kypru či v Lucembursku, kde Tykač s Křetínským rádi daní. Mimořádného zpětného zdanění se od současné, a zřejmě ani od příští vlády nedočkáme.

Pokud máme někdy uskutečnit sociálně-ekologickou transformaci, která se bude řídit principem, že znečišťovatel platí, bude nutné sáhnout na nespravedlivě nabyté zisky fosilních korporací. Ba co víc, bude nutné vyvinout v rámci demokratických pravidel úsilí k tomu, aby gigantické koncerny, jako je EPH, nemohly vůbec existovat. I proto je nutné si pamatovat, že jsme v roce 2022 byli všichni fosilním kapitálem doslova okradeni.