Univerzity během Týdne udržitelného rozvoje selhaly
Roman VyšanskýČeské univerzity deklarují své úsilí o udržitelný rozvoj, zároveň ale mnohé z nich přijímají peníze od oligarchů a bank vydělávajících na devastaci životního prostředí. Zvláště aktivně do spolupráce s univerzitami vstupuje Daniel Křetínský.
Ve dnech 20. až 26. září probíhá Evropský týden udržitelného rozvoje. Tato akce, zaměřená na propagaci projektů a organizací usilujících o udržitelný rozvoj, se koná již od roku 2015 v mnoha státech Evropy a Česká republika se jí účastní od samého začátku. Evropský týden se opírá zejména o sedmnáct cílů udržitelného rozvoje, které na základě tříletého vyjednávání vytvořila OSN a které by měly být naplněny do roku 2030. Tyto cíle se komplexně zaobírají nejen řešením klimatické krize, ale i dostupným vzděláním, vymýcením chudoby či rovností žen a mužů.
Pan Ki-Mun, tehdejší generální tajemník OSN, vysvětloval tyto body jako „plán na vymýcení extrémní chudoby, plán pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Jeho hlavním mottem je, že nesmíme zapomenout na nikoho, ani na nejchudší, zranitelné a marginalizované, včetně lidí s postižením.“
Evropský týden udržitelného rozvoje by měl šířit povědomí o těchto cílech a apelovat na jejich plnění vládou a dalšími institucemi. Tento rok se k akci připojilo i třiatřicet českých vysokých škol. Daří se naplňovat tuto myšlenku, nebo jde o pouhý greenwashing?
Fosilní oligarcha na MUNI
Masarykova univerzita v Brně se na svých stránkách chlubí, že plní cíle udržitelného rozvoje. Propaguje zejména kampaň #MUNIsaves, kde nabádá studenty, zaměstnance a další pracovníky k šetření energií. V rámci letošního Evropského týdne udržitelného rozvoje láká na vegetariánská a veganská jídla v menze, přednášky — většina se týká ekologie a opomíjí další cíle udržitelného rozvoje —, výstavy a swapy.
Bylo by to jistě úctyhodné, pokud by se nad celou akcí nevznášela dlouhodobá spolupráce Masarykovy univerzity s Energetickým a průmyslovým holdingem oligarchy Daniela Křetínského, která je třetím největším producentem skleníkových plynů v Evropě. Koncem roku 2022 napsali studenti a studentky otevřený dopis vedení univerzity, ve kterém zmiňují, že „jen za rok 2021 vypustily podniky EPH 49 milionů tun oxidu uhličitého, více než například celé Švédsko s více než deseti miliony jeho obyvatel“.
Daniel Křetínský, který od minulého roku zbohatl na fosilním průmyslu o 223 miliard korun, sponzoruje zejména právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Spolupráce byla vedením v roce 2018 údajně vyjednávána bez vědomí akademického senátu, který se o ní měl dozvědět až z médií. Tehdejší děkanka Markéta Selucká postup zdůvodnila tím, že „nechce ztrácet čas“. Zastal se jí i tehdejší rektor a současný ministr školství Mikuláš Bek. Od té doby vzniklo na brněnských právech Oddělení bezpečnostního práva, kde vyučují mimo jiné experti přímo z EPH.
I Univerzitu Hradec Králové podporuje Křetínský
Univerzita Hradec Králové je menší vysokou školou než Masarykova univerzita — v roce 2022 měla přes šest tisíc studentů a studentek. Univerzita se k akci již podruhé připojila pod názvem „Udrž UHK“ s programem zahrnujícím přednášky zaměřené zejména na osobní zodpovědnost. Nechybí tak program od TrashHero, cykloworkshop nebo přednáška o uhlíkové stopě.
Jméno toho, jenž produkuje CO2 ve větší míře, než by se kdy povedlo vyprodukovat celému studentstvu této univerzity, zůstává v celé akci nezmíněno. Daniel Křetínský. Mezi „jeho“ elektrárny patří i uhelná elektrárna Opatovice. Na webových stránkách v sekci „Podporují nás“ se Univerzita chlubí, že akciová společnost Elektrárny Opatovice poskytuje „finanční prostředky na nákup elektronických knihovních databází, které mimo jiné významně napomáhají v odborné činnosti akademických pracovníků, a dále na stipendia a odměny úspěšných studentů a absolventů.“ Univerzita se podporu od fosilního průmyslu nebála prezentovat ani na své facebookové stránce. Korunu tomu nasadil už jen fakt, že tři dny nato vyšla vychází v médiích zpráva, že elektrárna bude žádat o výjimky z limitů pro vypouštění rtuti a oxidu dusíku.
Pozérství a ignorance českých univerzit
Ani další univerzity zapojené do celoevropské akce nejsou bez poskvrny. Ba naopak. Právnická fakulta Univerzity Karlovy získávala peníze přímo od Daniela Křetínského, ČVUT v Praze podle Greenpeace v roce 2018 tajila smlouvy s firmami Pavla Tykače.
Oligarcha a čtvrtý nejbohatší Čech vstoupil do energetického fosilního průmyslu v roce 2006, když investoval do skupiny CzechCoal. Jak informuje Forbes, Tykačovi „vzrostl majetek procentuálně nejvíce. Vděčí za to rekordním cenám energií a uhlí i skutečnosti, že poptávka po této komoditě bude kvůli válce patrně přetrvávat déle, než se původně očekávalo.“ Tykač se dostal do médií několikrát kvůli tomu, že jeho elektrárny vypouštěly více rtuti a oxidů dusíku, než bylo povoleno. Zároveň se podle dostupných zdrojů snažil zdiskreditovat ekologická hnutí a po ohlášení daně z neočekávaných příjmů se rozhodl danit mimo území České republiky.
Nadnárodní fosilní korporace E.ON je partnerem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Vysoká škola báňská dlouhodobě spolupracuje s chemičkou Precheza z holdingu Agrofert Andreje Babiše, u které začínají padat tresty za únik kyseliny sírové v roce 2014. Tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) snížil firmě pokutu ze sedmi milionů na 500 tisíc, což až v minulém roce zrušil Nejvyšší správní soud.
Sloupek●Radek Kubala
Banky dále dávají miliardy do fosilních paliv. Od uhlí přecházejí k ropě a plynu
Česká zemědělská univerzita má za partnera banku Moneta spadající pod PPF, která patřila již zesnulému oligarchovi Petru Kellnerovi, jehož zásluhou se Česká republika dostala silněji pod vliv Ruska a Číny. To samo o sobě odporuje dalším cílům udržitelného rozvoje, například bodu číslo 16: Mír, spravedlnost a silné instituce. Partnerem Vysoké školy ekonomické je Komerční banka, jejíž mateřská společnost Société Générale financovala fosilní firmy částkou jedenáct miliard dolarů. Komerční banka je také jediným a generálním partnerem Nadačního fondu Univerzity Palackého v Olomouci.
Většina univerzit se očividně rozhodla ignorovat vědecké poznání v oblasti klimatické krize a nadále spolupracuje s fosilním průmyslem. Akce, jako je právě Evropský týden udržitelného rozvoje, se v tomto kontextu mění v pouhý greenwashing. Pokud totiž představitelé univerzit jednou rukou podepisují velkohubá prohlášení o udržitelném rozvoji a druhou rukou si potřásají s oligarchy, kteří likvidují planetu a klima, nelze to označit jinak, než jako pokrytectví, pozérství a ignoranci.