Podle studie organizace Reclaim Finance, která sleduje, jak bankovní sektor plní své závazky ekologické udržitelnosti, se jen od roku 2019 investovalo do plynových elektráren, plynovodů a plynových terminálů v Evropě kolem 319 miliard dolarů. Nejde však jen o „krizovou“ infrastrukturu v souvislosti s agresí Putinova Ruska na Ukrajině a nejde ani o pokus vybudovat „plynový most“ do zelené budoucnosti.

Studie Reclaim Finance na analýze bankovního sektoru a aktivit největších finančních domů jako CaixaBank, BNP Paribas Group nebo Société Générale jasně ukazuje, že banky ani fosilní korporace s žádnou „zelenou budoucností“ nepočítají.

Zemní plyn v Evropě

V evropském energetickém mixu tvoří spalování plynu kolem čtyřiadvaceti procent výroby energie. S postupujícím uzavíráním uhelných elektráren se stále větší část spotřeby plynu využívá pro výrobu elektřiny — právě jako náhrada za uhlí.

Obě fosilní paliva by však v následujících letech měla být nahrazena alternativními, nejlépe obnovitelnými zdroji; uhlí má skončit ve většině evropských zemí kolem roku 2030 — v České republice je prozatím v plánu rok 2033 — a vzhledem k evropským klimatickým cílům by měl plyn skončit k roku 2035.

Takové závěry podporuje i nedávno publikovaná šestá shrnující zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Podle této mezinárodně uznávané vědecké instituce není možné budovat žádnou další novou fosilní infrastrukturu, pokud je našim cílem udržet globální oteplování pod kritickou úrovní 1,5 stupně Celsia.

Jestliže chce Evropa dodržet své klimatické závazky, měla by do několika let přejít na obnovitelné zdroje energie a zvýšit úspory. Dle dat z bankovního sektoru analyzovaných studií organizace Reclaim Finance se to ale neděje.

Finance ve službách zemního plynu