Jen málokdy může veřejnost nahlédnout pod pokličku lobbistických strategií fosilního průmyslu, jako se tomu stalo nyní. Korporátní informace tohoto druhu jsou obvykle drženy pod zámkem — a občanům nezbývá, než se vypořádávat s důsledky znovu a znovu oslabovaných klimatických politik a pokračující závislosti na fosilních palivech. Proto je zveřejnění strategických dokumentů na webu Mezinárodní plynárenské unie (IGU) zcela mimořádnou událostí.

Materiály podrobně popisují metody, které toto uskupení se 150 členy z řad plynárenských korporací a sdružení, zastupující více než devadesát procent světového plynárenského průmyslu, používá při obhajobě a propagaci spalování fosilního plynu. Nijak proto nepřekvapí, že dokumenty — neboli dezinformační příručka plynárenského průmyslu, jak je sami zástupci odvětví označují — z webu vzápětí zmizely.

V rámci iniciativy InfluenceMap, jež sleduje lobbing fosilního průmyslu v oblasti klimatické politiky, se nám desítky z nich podařilo podrobit důkladné analýze. Dokumenty pokrývající několikaleté období až do konce roku 2021 nám odhalily velice organizovanou a koordinovanou strukturu globálního plynárenského průmyslu.

„Existenční“ hrozba pro hodnotový řetězec

V posledním roce jsme byli svědky katastrofálních dopadů počasí, jež zdevastovaly Pákistán a Nigérii, zatímco Evropa zažila — opět — nejteplejší léto v dějinách. Byla to další z mnoha varování, jimiž se lidstvu ohlašují zrychlující se klimatické změny.

Také Mezinárodní plynárenská unie hovořila při přípravě svého přehledu za rok 2021 o „potenciálně existenční“ hrozbě, jakou představují klimatické změny — ovšem s jedním zásadním rozdílem. Podle plynařů se hrozba netýká lidstva, ale „globálního hodnotového řetězce zemního plynu“.

Takové „porozumění“ klimatické krizi se odráží rovněž v tom, jak na něj hodlá plynárenská unie reagovat: místo toho, aby zkoumala, jak fosilní plyn přispívá ke klimatickým změnám, naopak prohlašuje, že je třeba hledat „pozitivní poselství, které bude plyn bránit a podpoří jeho využívání“.