České předsednictví Rady Evropské unie v úterý oznámilo, že všechny členské státy kromě Maďarska souhlasily s omezením spotřeby plynu v následujících osmi měsících o patnáct procent. Takové omezení spotřeby by mělo Unii pomoci zvládnout nadcházející období i v případě přerušení dodávek plynu z Ruska.

Tisková zpráva, kterou lze nalézt na stránkách Rady je z větší části výčtem různých výjimek, jejichž zařazením jednotlivé členské státy podmínily svůj souhlas s celkovým kompromisem. I přesto však lze říct, že dosažení konsensu lze považovat za úspěch českého předsednictví, které potvrdilo, že je schopno dostát úkolu „nestranného vyjednavače“ i za složitých okolností.

Oznámená dohoda je ale především dalším potvrzením toho, že členské státy v posledních letech pochopily, že ačkoli mohou mít různé „národní“ priority, jejich prosazování musí skončit ve chvíli, kdy by byla ohrožena priorita největší, kterou je jednotný evropský postup. Odborníci, kteří vývoj Unie vnímají takovýmto způsobem, předpokládali již minulý týden, že se k dohodě dospěje.

Jedním z nich byl například Max Bergmann, ředitel pro Evropu v americkém Centru pro strategická a mezinárodní studia, který svůj optimismus vyjádřil na stránkách deníku Washington Post v článku příznačně nazvaném Proč je Evropa silnější, než jste si mysleli. Je pochopitelné když čeští komentátoři zdůrazňují roli českého předsednictví a jako například Ondřej Houska v Hospodářských novinách necitují Bergmanna, ale naopak server Politico, který dosažení dohody spojoval se sloganem „mission impossible“: neřešitelný úkol.

Každý komentář je samozřejmě jen subjektivním výkladem situace. Houskův aktuální komentář České předsednictví EU překazilo Putinovi radost, je ale dobrou ukázkou a připomínkou toho, že to platí i v případě komentářů o dění v Unii.