Europoslanec Peksa: Plyn ohrožuje bezpečnost i klima

Adam Rektor-Polánek

Evropský parlament schválil zařazení plynu a jádra mezi zelené investice. Z českých europoslanců byli proti jen tři pirátští. O hlasování a jeho dopadech jsme hovořili s jedním z nich, předsedou Evropské pirátské strany Mikulášem Peksou.

Mikuláš Peksa je europoslancem od roku 2019. V Evropském parlamentu působí převážně ve výboru pro Průmysl, výzkum a energetiku. Foto Evropská unie

Jste jedním ze tří pirátských poslanců Evropského parlamentu, kteří jako jediní z českých zástupců hlasovali proti zařazení plynu a jádra mezi zelené investice. Někteří komentátoři a politici vás v reakci nařkli, že nehájíte české zájmy. Jsou pirátští europoslanci proti plynu a jádru?

Já bych začal tím, jak bylo postavené samotné hlasování. Plyn a jádro od sebe nešly oddělit. My máme zásadní problém s fosilním plynem, a to ze dvou hlavních důvodů. Ten první je geopolitický. Jak vidíme na probíhající krizi s Ruskem, fosilní plyn nás staví do opravdu velmi nevýhodné pozice. Ten druhý je klimatický, neboť plyn objektivně klima poškozuje, takže v žádném ohledu nelze označit za udržitelný zdroj energie.

V jádru tedy problém nespatřujete. Hlasovali jste proti plynu, jen byly oba zdroje v hlasování propojené?

Přesně tak. Unijní debata o jádru byla dosti akademická, protože způsob, jakým jsou jaderné zdroje v taxonomii popsané, do značné míry znemožňuje je v souladu se zelenými investicemi používat. Pokud budou jaderné technologie nasazeny, je proto pravděpodobné, že za udržitelný zdroj stejně označeny nebudou.

Vaši kritici však upozorňují i na skutečnost, že před hlasováním o taxonomii premiér Fiala (ODS) ve svém projevu žádal Evropu, aby se za plyn a jádro postavila. Nehlasovali jste tedy v rozporu s vládní politikou?

Pan premiér má na věc jiný názor než my. Kdyby byl v Evropském parlamentu, hlasoval by jinak. Nicméně koaliční smlouva i obecně vládní politika vychází z hlasování v poslanecké sněmovně, která nemají žádnou závaznost pro Evropský parlament. Byť jeho názor respektuji, nemáme povinnost jej do našeho hlasování promítat. Náš názor je jiný.

Podle informací Deníku Referendum si to, abyste hlasovali jako ostatní čeští europoslanci, přáli i Piráti ve vládě…

Debata v pirátské straně byla dlouhá a zajímavá, vykrystalizovaly z ní dvě odlišné pozice. Resortní tým pro životní prostředí byl jednoznačně pro námitku, tedy proti obsažení jádra a plynu. Opačný názor zastával resortní tým průmyslu, jenž řešil konkrétní dopady a soulad s vládní průmyslovou koncepcí.

Nehrozí, že hlasování Pirátů v europarlamentu oslabí pozici Pirátů ve vládě?

Přiznám se, že nechápu, odkud tohle přesvědčení vychází. Koaliční smlouva byla od začátku psaná pro poslance a ministry české vlády. Europoslanci však dlouhodobě hlasují na základě programu, se kterým byli zvoleni do europarlamentu v roce 2019. Nevím, proč by měli europoslanci kvůli změně poměrů na domácí politické scéně zahodit vše, s čím byli zvoleni.

Vrátím se tedy zpátky k samotnému hlasování. Proč je podle vás fosilní plyn bezpečnostní hrozbou? Dle názoru části českých politiků, včetně premiéra Fialy, plyn potřebujeme — a sehnat částečně lze i z jiných zdrojů než jen z Ruska…

Je důležité rozlišovat mezi fosilním plynem — v České republice se mu často říká zemní plyn — a ostatními, ekologičtějšími, zdroji plynu jako je například bioplyn nebo syntetický plyn. Nepochybně teď nějaký plyn potřebujeme, nicméně způsob, jímž se zajišťuje, může být problematický.

Odebírat další fosilní plyn na globálním trhu už moc nelze, navíc plyn prokazatelně zvyšuje ceny energií, což jen nahrává Vladimiru Putinovi a dalším diktátorům, kteří zakládají své režimy právě na těžbě fosilních paliv.

Odkazujete na to, že když současná energetická krize loni na podzim začala, jednou z jejích hlavních příčin byly rostoucí ceny fosilního plynu?

Ano, v různých obměnách to koneckonců platí posledních zhruba patnáct let — a i přesto nadále pokračuje šílená politika budování Nordstreamů a dalších plynovodů, které jen prohlubují naši závislost na Rusku. A nyní řešíme, zdali bude mít Evropa v zimě dost plynu na to, aby měli všichni občané teplou vodu.

Za této situace stavět další plynové kotle, jak vlastně navrhuje taxonomie, mi připadá hloupé. Teplo je třeba zajišťovat jinak, fosilním plynem to dál nejde.

Evropa se zřejmě ubírá cestou dekarbonizace a postupného odklonu od fosilních paliv. Dělá toho podle vás česká vláda pro udržitelnou energetickou transformaci dost?

K tomu bych se neměl příliš vyjadřovat, byl jsem skutečně zvolen do Evropského parlamentu. Ale při srovnání České republiky s dalšími členskými státy bych řekl, že v energetické transformaci zaostáváme.

Hlavní problém vidím v tom, že česká vláda zatím nedokázala usnadnit vstup menších podniků na energetický trh — a ten je proto dominován velkými, centralizovanými giganty. Ve zbytku Evropy se úspěšně rozvíjí energetický model decentralizace. Na trhu se objevuje řada menších hráčů a každý spotřebitel může být do nějaké míry i výrobcem.

Například v Nizozemsku existuje možnost, že když máte připojené elektroauto k nabíječce, tak v okamžiku přebytku energií v síti si auto nabíjí baterii — a v okamžicích nedostatku naopak energii do sítí dodává. V důsledku funguje jako malý výrobce energie. Něco takového u nás zatím není možné. Náš energetický trh drhne a potřeboval by promazat. To je podle mě úkol české vlády, který se zatím nepovedlo uskutečnit.

Zároveň můžeme pozorovat, že poptávka po zelených zdrojích v České republice je, obzvlášť v době krize. O dotace na střešní solární panely je rekordní zájem

Lidé totiž chápou, že elektřinu, kterou si vyrobí sami doma, jim nikdo nevezme — a nemusí za ni nikomu platit. Zároveň zjistili, že díky technologickému boomu v posledních dvanácti letech solární panely výrazně zlevnily. Pokud to byl v roce 2010 nejdražší zdroj elektřiny, dnes je to v přepočtu na kilowatthodinu zdroj nejlevnější. Jak říkal jeden bývalý český prezident, „neviditelná ruka trhu rozhoduje.“

Vaše další kritika plynu se týká klimatické krize. Jeden z vašich kolegů, nizozemský europoslanec Bas Eickhout, výsledek hlasování o taxonomii označil za „temný den pro klima a energetickou transformaci.“ Souhlasíte s ním?

On má hlubokou pravdu v tom, že z plynových potrubí uniká metan, což je krátkodobě mnohem horší skleníkový plyn než oxid uhličitý. Budování dalších plynových potrubí tak přirozeně vede ke zhoršování klimatické změny.

Ani sám fosilní plyn není čistý, naopak. Spalováním metanu vzniká oxid uhličitý, to je základní chemie. Čím více budeme do fosilních technologií investovat, tím víc budeme klima zhoršovat — jakkoli se fosilní zdroje někdo může snažit lakovat nazeleno. Myslím si, že Bas Eickhout a frakce evropských zelených vychází z fyzikálních zákonů.

Jak by tedy podle vás měla taxonomie vypadat? V jakých zdrojích podle vás tkví budoucnost evropské energetiky?

Většina vhodných zdrojů byla popsaná už v prvním delegovaném aktu taxonomie. Já si na jeho základě dokážu představit budoucnost, v níž větrné a solární zdroje vytvářejí tolik elektřiny, aby vyráběly vodík. Ve chvíli, kdy je naopak elektřiny ze solárních a větrných zdrojů málo, tak dochází právě ke spalování vodíku, který tak vyrábí elektřinu a nabídku dorovnává. V budoucnu bude tento mix rozšířenou kombinací, jež bude energetice dominovat.

Nechci ale nic předepisovat, o energetickém mixu rozhodne v konečném důsledku trh. Tyto technologie byly označeny za obnovitelné už prvním delegovaným aktem a není potřeba na tom cokoli měnit.

Rakousko, Dánsko, Lucembursko, ale i ekologická organizace Greenpeace oznámili záměr obsažení jádra a plynu v taxonomii právně napadnout. Někteří zástupci frakce evropských zelených už se nechali slyšet, že žalobu také zvažují. Souhlasíte s potřebou právních kroků? Přidají se k případné žalobě i tři pirátští europoslanci?

Vzhledem k definici „obnovitelného zdroje“ v samotném delegovaném aktu, o kterém jsme hlasovali, možná fosilní plyn velmi snadno narazí. Žaloba může s vysokou pravděpodobností uspět.

Zároveň při zvážení mých finančních zdrojů a případném sponzorování právních služeb musím realisticky zhodnotit, že se budeme věnovat spíš digitálním tématům. Pokud je neuděláme my, tak je neudělá doslova nikdo jiný — pří vší úctě k zeleným i dalším kolegům.

Můžete zběžně pojmenovat, jaká digitální témata máte na mysli?

V tuto chvíli jde převážně o systém digitálních identit, který bude chránit soukromí. Potřebujeme také dokončit zákon o digitálních službách tak, aby fungoval bez cenzury a zvyšoval komfort uživatelů na sociálních sítích. Dále řešíme kyberbezpečnost. Tam vidím priority, do kterých chceme alokovat pirátské zdroje. Ostatním europoslancům v žalobě nebráním, ale každý má své téma. My chceme především prosazovat liberální digitální politiku.

Takže vaši symbolickou podporu případná žaloba má, ale aktivně se na ní podílet nebudete.

Žalobu rozhodně nebudu iniciovat. Tuhle debatu bychom mohli vést, kdyby evropských Pirátů bylo v europarlamentu desetkrát víc. V takovém bodě však zatím nejsme.

advertisment