V Praze byl nedávno Adam Michnik, jedna z největších postav polské protikomunistické opozice, od pádu komunismu šéfredaktor nejčtenějšího a opozičního deníku Gazeta Wyborcza a v očích Jarosława Kaczyńského dnes snad nejnenáviděnější člověk. Symbol všeho, co on nesnáší: liberální demokracie, svobodomyslné společnosti založené na toleranci k jinému názoru.

Přijel se svědectvím o současném Polsku: chmurná země rozdělená nepřekročitelným příkopem, řízená autokratem, který si vzal za cíl převrátit zemi vzhůru nohama. Do pravého opaku dnešní západní Evropy.

Krátkozraká česká relativizace polského vývoje

V debatě s ním na knižním veletrhu z české strany zaznělo, co dnes bývá slyšet od některých domácích kruhů, jež vnímají polský vývoj se sympatiemi: že Polsko je dnes v přední linii pomoci Ukrajině, že se chová (v tomto smyslu) exemplárně, že přijalo tři milióny Ukrajinců a že teď tedy musí jít záležitosti právního státu a stavu demokracie stranou.

Argument, že tohle všechno je teď třeba uložit k ledu, protože tu je ruská invaze, je falešný. A v zemi, kde se kolem lidských práv utvářela Charta 77 a celá opozice, nepřijatelný.

Právě naopak, vis-à-vis Putinově imperialismu si musí Evropa o to víc hýčkat to, čím je, tedy právě své „hodnoty“: práva každého občana, striktní dodržování právního státu, nezávislost soudců, médií, právo na pluralitu názorů. Co jinak chceme nabídnout kandidátům členství v EU včetně Ukrajiny?

Být tato shovívavost vůči Polsku pohledem pár osob, nebylo by třeba o tom psát. Jde ale zřejmě i pohled premiéra Petra Fialy (ODS) a alespoň části jeho okolí. Fiala se už po nástupu do své funkce nechal slyšet, že teď není chvíle na dohadování se s Polskem o „hodnotách“ a že čas na to přijde až někdy později. A po jednání s premiérem Morawieckým dokonce prohlásil, že s polskou vládou „sdílíme stejné hodnoty.“

Chceme mít doma Kaczyńského revoluci?

To ovšem nelze akceptovat. V čem by chtěl český premiér sdílet hodnoty dnešní polské vlády? Inspiroval by se rolí Jarosława Kaczyńského, který sice nemá až na krátkou výjimku žádnou ústavní funkci, ale který ze svého stranického ústředí vládne jako šedá eminence celé zemi, rozhoduje o nominacích ministrů, šéfů velkých podniků či televize? Nikdy jsme u Petra Fialy nic podobného neznamenali a nijak to neodpovídá profilu, který předkládá veřejnosti.

Že by chtěl v zemi prosadit revoluci, jak to dělá Kaczyński? Všechno liberální a neklerikální převrátit hlavou dolů, dostat pod partajní kontrolu soudy? Ovládnout veřejná i soukromá média, kdejakou instituci formující mysl budoucích generací, přepisovat učebnice? Vnutit takřka do každé třídy nad tabuli kříž, dát volnou ruku církvi a vymazat ze škol sexuální výchovu? Zacházet s opozicí jako s vnitřním nepřítelem a ve státní televizi ji nechat označovat za zrádce národa? Přinutit ženy donosit plod, byť by byl následkem znásilnění? Vyloučit gaye z veřejného života?