Uchrání nová evropská legislativa nezávislost médií před tlaky politiků?

Marcel Kolaja

Pevné sepětí médií s politiky představuje v zemích visegrádské čtyřky výrazný trend poslední dekády. Evropská unie přichází s legislativou, která by měla zajistit svobodu médií a transparentnost vlastnických vztahů.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost a maďarský premiér Viktor Orbán zašli v likvidaci nezávislosti médií ve střední Evropě nejdále. Foto Wojtek Radwanski, AFP

Svobodná a nezávislá média jsou důležitým pilířem zdravé a fungující demokracie a právního státu, neboť zaručují objektivní kontrolu politiků a brání porušování pravidel demokratické politické soutěže. Minulý týden proto Evropská komise zveřejnila návrh pravidel na ochranu plurality a nezávislosti médií v Evropské unii — takzvaný Akt pro svobodná média.

Dle dostupných dat Rady pro redakční nezávislost téměř polovina Čechů vnímá ohrožení svobody médií — soukromých i těch veřejnoprávních. Svobodu médií jako společenskou hodnotu přitom vnímá až 86 procent Čechů. Obdobné obavy o svá média mají i naši sousedé v rámci zemí visegrádské čtyřky: konkrétně 63 procent Poláků, 49 procent Slováků a 49 procent Maďarů.

V Maďarsku a v Polsku demokracie upadá a svůj díl viny na tom nese právě sepětí médií s vládnoucími stranami. Viktor Orbán víceméně zlikvidoval maďarská nezávislá média, nemalou část médií vlastní, a snadno je proto využívá k propagaci svého narativu. Jeho manipulaci s informacemi jsme mohli vidět i v nedávné předvolební kampani, kdy využil války na Ukrajině k oslabení opozice.

Klíčový význam naprosté nezávislosti médií na politicích pro fungování demokracie ukazují i data The Press Freedom Index, který dlouhodobě sleduje svobodu médií ve světě. Maďarsko se za dobu Orbánovy vlády propadlo z 23. příčky (2010) na 85. (2022). Podobný vzorec vidíme i v Polsku, které se za dobu vlády strany Právo a spravedlnost propadlo z 54. příčky (2017) na 66. (2022).

Česká republika se podle tohoto indexu za dobu vlády Andreje Babiše propadla z 23. (2017) na 40. příčku (2021). V letošním žebříčku pozorujeme opětovné zlepšení a posun na 20. příčku. Dle Reportérů bez hranic, kteří index vytvořili, je toto zlepšení důsledkem změny vlády.

Právní rámec, který by nezávislost médií zajistil na evropské úrovni, chybí již dlouho. V loňské Zprávě o stavu Unie byla problematika svobodných a nezávislých médií reflektována, ale konkrétní řešení poněkud vázlo. Vydání návrhu se několikrát posouvalo, zatímco se situace v Maďarsku, Polsku i Slovinsku, které až do posledních voleb balancovalo na hraně, rychle zhoršovala.

Nová pravidla na ochranu nezávislosti médií

Nyní je návrh konečně na stole. Nová pravidla počítají se zvýšením průhlednosti financování médií i vlastnické struktury. Novým prvkem je i proaktivní informování ze strany daného média o skutečném vlastníkovi. V praxi to může být například formou informačního odstavce v novinách, QR kódu s odkazem na vlastníka nebo třeba databáze vlastníků médií a jejich napojení na jednotlivé osoby a další společnosti.

Návrh neupravuje jen transparentnost vlastnictví médií a jejich nezávislost na politicích, ale má ukončit i zneužívání státem placené reklamy. Dle nových pravidel bude muset být zadávání reklamy vždy transparentní a spravedlivé. Tím bychom se tedy měli vyhnout kauzám podobným té mezi lety 2015 a 2020, kdy České dráhy inzerovaly netransparentně a bez výběrového řízení v médiích, která patřila tehdejšímu premiéru Andreji Babišovi, a MAFRA za tuto reklamu Českých drah dostávala o řád vyšší částky než jiné mediální domy.

Zneužívání státní reklamy je běžnou praxí i v Maďarsku. Nákupem reklamy pouze ve spřátelených médiích Viktor Orbán zlikvidoval nezávislá média, která právě z reklamního prostoru žijí a jsou na něm existenčně závislá. Momentálně Orbán rozhoduje o financování téměř osmdesáti procent médií v zemi a nezávislá média v Maďarsku takřka neexistují.

Politická polarizace společnosti se odráží i ve vnímání svobody a nezávislosti médií. V případě Maďarska považuje 89 procent příznivců nevládní Demokratické koalice svobodu médií za problém, stejnou obavu pak vyjádřila pouze desetina příznivců maďarské vládní strany Fidesz. Podobně v Polsku obavy vyjadřuje pouze 34 procent příznivců vládní strany Právo a spravedlnost, zatímco mezi příznivci opozice je to 90 procent.

Nezávislost médií je alfou a omegou zdravé a fungující demokracie. Akt pro svobodná média proto přichází s novými požadavky na větší rozmanitost médií. Občané musí mít k dispozici celou řadu názorů, myšlenek či analýz, aby si uměli sami udělat názor na jakékoli téma. Situace jako v Maďarsku, kde Viktor Orbán de facto drží v rukou většinu médií a skrze ně ovládá veřejné mínění, nebo v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost do vedení státní televize dosadila své lidi, efektivně blokuje přístup opozice do vysílání a navíc v rámci vysílání účelově manipuluje diváky, je zkrátka nepřípustná.

Evropská komise dlouhodobě zkoumá navrhované fúze a akvizice velkých ekonomických subjektů především proto, aby nedocházelo ke vzniku monopolních molochů. V minulosti například zablokovala fúzi společností Siemens a Alstom. Tato pravidla však nebyla dostačující pro mediální trh, kde je kromě ekonomického rozměru třeba vnímat i dopad na svobodu a pluralismus médií. Návrh Komise proto nově upravuje také pravidla pro zahraniční fúze a akvizice velkých ekonomických subjektů, a především dopad takových fúzí na mediální trh.

Jako příklad akvizice nebezpečné pro svobodu médií lze uvést koupi několika televizí spadajících pod CME skupinou PPF. Petr Kellner se po akvizici sešel s Janezem Janšou, kterému se ne nadarmo přezdívá slovinský Orbán. Jedná se o téhož Janšu, který byl s Petrem Fialou a Mateuszem Morawieckim v Kyjevě letos v březnu.

Janša se dlouhodobě snažil omezit svobodná média ve Slovinsku a ostře napadal novináře. Samotná schůzka Kellnera s Janšou proběhla v roce 2020 krátce poté, co Kellner v rámci mediální akvizice CME získal i slovinskou televizi POP TV. Ta objektivně informovala o slovinské vládě a Janšových kauzách, a proto čelila jeho kritice. Poměrně vyhrocenou situaci nakonec vyřešily tamější volby, ve kterých Janša prohrál.

Návrhem to zdaleka nekončí

Komise zveřejnila návrh nových pravidel řešících svobodu a nezávislost médií a nyní na něm začneme pracovat v Evropském parlamentu. Při své práci se zaměřím na tvorbu pravidel ohledně transparentnosti. Zároveň budu prosazovat, aby politici nemohli vlastnit média nejen napřímo, ale ani přes svěřenské fondy, jako tomu je třeba u nás v případě Andreje Babiše.

Demokracie, kde někdejší předseda vlády vlastní nebo přímo ovlivňuje zhruba třetinu privátního mediálního trhu, nemůže být zdravou demokracií. Nicméně vyřešit pouze otázku vlastnictví médií politiky, a to i skrze složité vlastnické struktury, nebude stačit. Musíme zajistit i to, aby politici na média neměli vliv a nemohli zasahovat do redakční svobody.

Ačkoli na národní úrovni v Česku funguje zákon o střetu zájmů, lze ho snadno obejít za pomoci svěřenských fondů. Alespoň na národní úrovni se tento problém snaží řešit pirátský legislativní návrh, který nyní leží ve Sněmovně a bojuje proti korupci evidencí skutečných majitelů formou elektronického rejstřík veřejné správy, v němž jsou evidováni skuteční majitelé firem, ale i svěřenských fondů. Původní znění návrhu bylo smeteno ze stolu hnutím ANO, protože obsahovalo paragraf, dle kterého by musel být Andrej Babiš uveden jako vlastník Agrofertu.

Svoboda médií je v zemích visegrádské čtyřky zřetelně ohrožena. I proto je nesmírně důležité sjednotit pravidla na evropské úrovni, aby se k těmto zemím nepřidávaly další a bylo možné účinně bojovat za svobodu médií veřejné služby.

advertisment
advertisment