Svobodná a nezávislá média jsou důležitým pilířem zdravé a fungující demokracie a právního státu, neboť zaručují objektivní kontrolu politiků a brání porušování pravidel demokratické politické soutěže. Minulý týden proto Evropská komise zveřejnila návrh pravidel na ochranu plurality a nezávislosti médií v Evropské unii — takzvaný Akt pro svobodná média.

Dle dostupných dat Rady pro redakční nezávislost téměř polovina Čechů vnímá ohrožení svobody médií — soukromých i těch veřejnoprávních. Svobodu médií jako společenskou hodnotu přitom vnímá až 86 procent Čechů. Obdobné obavy o svá média mají i naši sousedé v rámci zemí visegrádské čtyřky: konkrétně 63 procent Poláků, 49 procent Slováků a 49 procent Maďarů.

V Maďarsku a v Polsku demokracie upadá a svůj díl viny na tom nese právě sepětí médií s vládnoucími stranami. Viktor Orbán víceméně zlikvidoval maďarská nezávislá média, nemalou část médií vlastní, a snadno je proto využívá k propagaci svého narativu. Jeho manipulaci s informacemi jsme mohli vidět i v nedávné předvolební kampani, kdy využil války na Ukrajině k oslabení opozice.

Klíčový význam naprosté nezávislosti médií na politicích pro fungování demokracie ukazují i data The Press Freedom Index, který dlouhodobě sleduje svobodu médií ve světě. Maďarsko se za dobu Orbánovy vlády propadlo z 23. příčky (2010) na 85. (2022). Podobný vzorec vidíme i v Polsku, které se za dobu vlády strany Právo a spravedlnost propadlo z 54. příčky (2017) na 66. (2022).

Česká republika se podle tohoto indexu za dobu vlády Andreje Babiše propadla z 23. (2017) na 40. příčku (2021). V letošním žebříčku pozorujeme opětovné zlepšení a posun na 20. příčku. Dle Reportérů bez hranic, kteří index vytvořili, je toto zlepšení důsledkem změny vlády.