Svobodná a nezávislá média jsou důležitým pilířem zdravé a fungující demokracie a právního státu, neboť zaručují objektivní kontrolu politiků a brání porušování pravidel demokratické politické soutěže. Minulý týden proto Evropská komise zveřejnila návrh pravidel na ochranu plurality a nezávislosti médií v Evropské unii — takzvaný Akt pro svobodná média.

Dle dostupných dat Rady pro redakční nezávislost téměř polovina Čechů vnímá ohrožení svobody médií — soukromých i těch veřejnoprávních. Svobodu médií jako společenskou hodnotu přitom vnímá až 86 procent Čechů. Obdobné obavy o svá média mají i naši sousedé v rámci zemí visegrádské čtyřky: konkrétně 63 procent Poláků, 49 procent Slováků a 49 procent Maďarů.

V Maďarsku a v Polsku demokracie upadá a svůj díl viny na tom nese právě sepětí médií s vládnoucími stranami. Viktor Orbán víceméně zlikvidoval maďarská nezávislá média, nemalou část médií vlastní, a snadno je proto využívá k propagaci svého narativu. Jeho manipulaci s informacemi jsme mohli vidět i v nedávné předvolební kampani, kdy využil války na Ukrajině k oslabení opozice.

Klíčový význam naprosté nezávislosti médií na politicích pro fungování demokracie ukazují i data The Press Freedom Index, který dlouhodobě sleduje svobodu médií ve světě. Maďarsko se za dobu Orbánovy vlády propadlo z 23. příčky (2010) na 85. (2022). Podobný vzorec vidíme i v Polsku, které se za dobu vlády strany Právo a spravedlnost propadlo z 54. příčky (2017) na 66. (2022).

Česká republika se podle tohoto indexu za dobu vlády Andreje Babiše propadla z 23. (2017) na 40. příčku (2021). V letošním žebříčku pozorujeme opětovné zlepšení a posun na 20. příčku. Dle Reportérů bez hranic, kteří index vytvořili, je toto zlepšení důsledkem změny vlády.

Právní rámec, který by nezávislost médií zajistil na evropské úrovni, chybí již dlouho. V loňské Zprávě o stavu Unie byla problematika svobodných a nezávislých médií reflektována, ale konkrétní řešení poněkud vázlo. Vydání návrhu se několikrát posouvalo, zatímco se situace v Maďarsku, Polsku i Slovinsku, které až do posledních voleb balancovalo na hraně, rychle zhoršovala.

Nová pravidla na ochranu nezávislosti médií

Nyní je návrh konečně na stole. Nová pravidla počítají se zvýšením průhlednosti financování médií i vlastnické struktury. Novým prvkem je i proaktivní informování ze strany daného média o skutečném vlastníkovi. V praxi to může být například formou informačního odstavce v novinách, QR kódu s odkazem na vlastníka nebo třeba databáze vlastníků médií a jejich napojení na jednotlivé osoby a další společnosti.

Návrh neupravuje jen transparentnost vlastnictví médií a jejich nezávislost na politicích, ale má ukončit i zneužívání státem placené reklamy. Dle nových pravidel bude muset být zadávání reklamy vždy transparentní a spravedlivé. Tím bychom se tedy měli vyhnout kauzám podobným té mezi lety 2015 a 2020, kdy České dráhy inzerovaly netransparentně a bez výběrového řízení v médiích, která patřila tehdejšímu premiéru Andreji Babišovi, a MAFRA za tuto reklamu Českých drah dostávala o řád vyšší částky než jiné mediální domy.

Zneužívání státní reklamy je běžnou praxí i v Maďarsku. Nákupem reklamy pouze ve spřátelených médiích Viktor Orbán zlikvidoval nezávislá média, která právě z reklamního prostoru žijí a jsou na něm existenčně závislá. Momentálně Orbán rozhoduje o financování téměř osmdesáti procent médií v zemi a nezávislá média v Maďarsku takřka neexistují.

Politická polarizace společnosti se odráží i ve vnímání svobody a nezávislosti médií. V případě Maďarska považuje 89 procent příznivců nevládní Demokratické koalice svobodu médií za problém, stejnou obavu pak vyjádřila pouze desetina příznivců maďarské vládní strany Fidesz. Podobně v Polsku obavy vyjadřuje pouze 34 procent příznivců vládní strany Právo a spravedlnost, zatímco mezi příznivci opozice je to 90 procent.

Nezávislost médií je alfou a omegou zdravé a fungující demokracie. Akt pro svobodná média proto přichází s novými požadavky na větší rozmanitost médií. Občané musí mít k dispozici celou řadu názorů, myšlenek či analýz, aby si uměli sami udělat názor na jakékoli téma. Situace jako v Maďarsku, kde Viktor Orbán de facto drží v rukou většinu médií a skrze ně ovládá veřejné mínění, nebo v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost do vedení státní televize dosadila své lidi, efektivně blokuje přístup opozice do vysílání a navíc v rámci vysílání účelově manipuluje diváky, je zkrátka nepřípustná.

Evropská komise dlouhodobě zkoumá navrhované fúze a akvizice velkých ekonomických subjektů především proto, aby nedocházelo ke vzniku monopolních molochů. V minulosti například zablokovala fúzi společností Siemens a Alstom. Tato pravidla však nebyla dostačující pro mediální trh, kde je kromě ekonomického rozměru třeba vnímat i dopad na svobodu a pluralismus médií. Návrh Komise proto nově upravuje také pravidla pro zahraniční fúze a akvizice velkých ekonomických subjektů, a především dopad takových fúzí na mediální trh.