Zaplať a pak uvidíme! Polská vláda chce vydírat Evropskou unii

Mikuláš Peksa

Polská vládní ultrapravice vyhrožuje, že bude vetovat evropské zákony, dokud nedostane peníze z Fondu obnovy. Evropská unie se ale nesmí nechat vydírat svými vlastními členy.

Mnozí polští občané ostře nesouhlasí s politikou Práva a spravedlnosti a veřejně se hlásí k hodnotám Evropské unie. Foto Wojtek Radwanski, AFP

Zatímco Ukrajina bojuje s Putinovou armádou, zbytek Evropy se snaží na poslední chvíli připravit na topnou sezónu a získat finance na nákup energií. Polsko se v této situaci snaží obohatit svou pokladnu stále zoufalejšími způsoby. Naposledy před pár dny začal Jarosław Kaczyński požadovat od Německa obrovské částky za válečné reparace.

Polsko, jež je bezkonkurenčně největším čistým příjemcem evropských dotací, má od Evropské unie k dispozici balíček o hodnotě 36 miliard eur z Fondu obnovy, který má Evropu zotavit z dopadů pandemie. Pokud ale polská vláda nezruší část svých soudních „reforem“, jimiž systematicky ničí právní stát, může Evropská komise spustit takzvaný mechanismus podmíněnosti a zastavit Polsku evropské penězovody. Varšava se však zatím chystá spíše Evropskou unii vydírat.

Únos státu v přímém přenosu

Parlamentní volby 2015 představovaly pro Polsko značný zlom v jeho dosavadním politickém směřování. Sejm tehdy těsnou většinou ovládla pravicová koalice vedená Kaczyńského silně euroskeptickou a konzervativní stranou Právo a spravedlnost.

Záhy po svém nástupu do vlády strana Právo a spravedlnost novelizovala zákon, který jí umožnil jmenovat do Ústavního soudu své vlastní spojence. Tím odstartovala řadu soudních reforem, jejichž prostřednictvím se vládě krok za krokem dařilo z polského soudnictví vyštípat nezávislé soudce a tím získat prakticky kompletní kontrolu nad polskou justicí.

Takřka neomezenou moc, kterou strana Právo a spravedlnost získala ovládnutím soudů, začala používat k hlubší kontrole médií, prosazování svých ultrakonzervativních idejí a potlačování právního státu. Podle indexu právního státu, stanoveného organizací World Justice Project, se Polsko za šest let vlády Práva a spravedlnosti propadlo o patnáct pozic až na šestatřicáté místo. Jenom pro kontext: Česká republika má na indexu dvaadvacátou pozici hned za Španělskem.

Od roku 2017 takzvaná disciplinární komora šikanuje soudce, kteří nejednají podle diktátu Práva a spravedlnosti. Za používání nadřazeného evropského práva soudcům hrozí celá řada postihů, včetně soudních řízení. Dokud polské soudy nebudou nezávislé na vládě, v Polsku prakticky nemůže existovat spravedlivý a demokratický systém.

Dopady vlády Práva a spravedlnosti znatelně pocítily i polské ženy, které během několika let přišly o možnost legální interrupce a nyní musí podstupovat interrupce nelegálně pod hrozbou výrazně větších zdravotních rizik. Obzvláště těžké časy nastaly pro polskou LGBTQI komunitu, kterou se vládní představitelé včetně prezidenta Dudy nebojí nazývat „nenávistnou ideologií“.

Přicházejí změny? Ano, ale…

Dnes stojíme před otázkou, zda lze strmý pád svobod a právního státu v Polsku zastavit, nebo dokonce v lepším případě vrátit do normálu. Evropská komise nedávno rozhodla, že Polsku vyplatí peníze z Fondu obnovy pouze tehdy, pokud země splní několik podmínek nezbytných pro fungování právního státu. Strana Právo a spravedlnost na evropské peníze slyší a skutečně zahájila jisté, spíše kosmetické změny v oblasti soudnictví. Podmínky Evropské komise však ani zdaleka nenaplňovala.

Zhoršující se ekonomická situace a případné uplatnění mechanismu podmíněnosti by teoreticky mohly Polsko přimět, aby se začalo nezávislostí soudů a dalšími otázkami právního státu zabývat. Evropští autoritáři však bohužel mají k dispozici eso v rukávu v podobě jednomyslného hlasování v Radě Evropské unie. Kaczyńského vláda se už několikrát nechala slyšet, že pokud nedostane slíbený balíček z Fondu obnovy, bude na protest vetovat nové evropské směrnice.

Sílu práva veta již v květnu demonstroval blízký spojenec Práva a spravedlnosti Viktor Orbán, kterému se podařilo zbrzdit a zmírnit připravovaný pátý balíček sankcí proti Rusku. Evropa tehdy dala autoritářům jasně najevo, že se může nechat vydírat. O totéž se teď zřejmě bude pokoušet i Varšava. Dokud systém hlasování nezměníme, může se celá Evropa stát rukojmím několika místních autoritářů.

advertisment
advertisment