Proč posíláme Evropské komisi stížnost na smlouvu o dolu Turów

Nikol Krejčová

Ústavní soud se odmítl zabývat česko-polskou smlouvou o dolu Turów. Je proto nezbytné, aby celý problém projednala Evropská komise.

Ve sporu o těžbu na dole Turów stály evropské instituce na straně českých občanů. Vláda ale upřednostnila zájmy Polska. Foto WmC

Ústavní soud se odmítl zabývat stížností na česko-polskou smlouvu o dolu Turów. Neposoudil, zda smlouva dostatečně, či nedostatečně chrání práva místních obyvatel na české straně hranice. Řekl jen, že sám sebe nepovažuje za subjekt, který by měl mezistátní smlouvu o dole Turów řešit.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková sice tvrdí, že ústavní soud odmítnutím stížnosti potvrdil správnost dohody, ale to samozřejmě není pravda. Jak již řečeno, soud se smlouvou vůbec nezabýval. Pouze konstatoval, že mu nenáleží, aby se vyjadřoval k jejímu podpisu.

Rozhodnutí Ústavního soudu ale znamená, že v České republice není žádná instituce, která by mohla uzavřenou smlouvu o dole Turów nestranně posoudit a místním lidem žijícím v blízkosti dolu pomoci, pokud by potvrdila porušování jejich práv. Dává proto ještě větší smysl řešit kauzu na evropské úrovni. Stížnost k Evropské komisi na smlouvu, která uvolnila cestu těžbě až do roku 2044, proto v tuto chvíli připravuje česká pobočka Greenpeace.

Spojenectví konzervativců

Smlouvu podepsal premiér Petr Fiala poté, co ji narychlo, bez jakéhokoli informování veřejnosti schválila vláda. Nová česká vláda tak především chtěla vyřešit spor s Polskem, nikoli účinně řešit situaci místních lidí, kteří se již dnes potýkají s nedostatkem vody nebo jim nedostatek vody hrozí.

×