Sněmovna odmítla diskusi o Turówu. Vládní většina neschválila program jednání
Jan GruberDebatu o česko-polské dohodě o těžbě v dole Turów opozice ve Sněmovně neprosadila. Poslanci vládní koalice ji odmítli i navzdory tomu, že odborníci pokládají uzavřenou smlouvu za rozpornou jak s českým, tak evropským právem.
Poslanci politického hnutí ANO na úterý svolali mimořádnou schůzi Sněmovny, na níž se chtěli zabývat česko-polskou dohodou o těžbě v hnědouhelném dole Turów. Po úvodní tříhodinové debatě, jíž se ovšem mohli účastnit jen zákonodárci s přednostním právem, vládní většina odmítla schválit program a jednání dolní komory Parlamentu bylo skončeno, aniž by přineslo jakýkoliv výsledek.
Dohodu o pokračování těžby v dole Turów podepsali premiéři Petr Fiala (ODS) a Mateusz Morawiecki (PiS) na počátku února poté, co ji schválily vlády obou zemí. Dohoda vedle kompenzačních opatření, jež mají umenšit dopady těžby vůči obyvatelům obcí na české straně česko-polské hranice, obsahuje i ustanovení o finanční náhradě ve výši pětačtyřiceti milionů eur pro Českou republiku.
„Polsko se zavázalo k dostavbě podzemní stěny, jež má zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území, postavení valu, který bude chránit obyvatele nejbližších obcí před hlukem, prachem a světelným znečištěním, nebo přijetí opatření na zlepšení ovzduší v dotčeném regionu,“ uvedl po podpisu smlouvy Fiala s tím, že dohodu považuje za velký úspěch, neboť pomůže oblastem zasaženým těžbou.
Pokud i po výstavbě bariéry nezačne stoupat, respektive nepřestane klesat hladina podzemních vod, Polsko nebude oprávněno pokračovat v těžbě. Dohoda jej naopak zavazuje k tomu, aby přijalo další nápravná opatření – například v podobě prodloužení a zpevnění podzemní stěny. A kdyby voda klesla pod stanovenou mez, musí polská strana těžební práce u českých hranic okamžitě ukončit.
Dohoda dále opravňuje Českou republiku k provádění pravidelných monitoringů a ukládá Polsku českou stranu pravidelně informovat o řízeních souvisejících s těžbou. Obě země se v neposlední řadě smluvily, že od dohody mohou ustoupit nejdříve po pěti letech, přičemž její ustanovení lze využívat i po vypovězení, pokud na tom budou mít nadále zájem.
Na tiskové konferenci, která předcházela schůzi Sněmovny, předsedkyně stranického poslaneckého klubu Alena Schillerová (ANO) uvedla, že uzavřená dohoda je úspěchem nikoliv české, ale polské strany, neboť Fialova vláda údajně ustoupila z řady klíčových podmínek, přičemž členové nejsilnější sněmovní frakce kritizovali zejména její krátkou, totiž pětiletou výpovědní lhůtu.
„V dole se bude těžit ještě dvaadvacet let. Následujících pět, ale spíše sedm let se bude přibližovat k české hranici. A po celou dobu bude hrozit zvýšené riziko, že těžba ještě více ovlivní životní prostředí. Proto jsme chtěli, aby smlouvu nebylo možné vypovědět po celou dobu těžby,“ vysvětlil bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Ten se dále pozastavil nad tím, že Fialův kabinet přistoupil na nevýhodnou dohodu, ačkoli měl při jednáních „velmi silné karty“ v podobě předběžného rozhodnutí Evropského soudního dvora, který Polsku nařídil těžební práce v dole bezodkladně pozastavit a udělil mu penále přesahující dvanáct milion korun za každý den těžby. „Tohleto já opravdu považuji za vyměknutí české vlády,“ dodal.
„Smlouva je paskvil,“ přisadil si následně někdejší premiér Andrej Babiš (ANO), který s odkazem na nejnovější analýzu organizace Frank Bold poznamenal, že dohoda je v rozporu jak s českým, tak evropským právem. „Vláda také narušila princip dělby moci, protože překročila meze, které jí coby moci výkonné pro sjednávání mezinárodních smluv zákonodárce stanovil,“ dodal.
Organizace Frank Bold v analýze konstatuje, že dohoda nezaručuje ochranu dotčeného území před ztrátou vody, ani před devastací krajiny. Proto Fialova vláda její akceptací porušila a nadále porušuje své povinnosti vyplývající z českého i evropského práva. „Provozovatel dolu navíc nemá ani řádná povolení. Těžba je tak i nadále nelegální,“ uvádí právnička Petra Urbanová.
„Tím, že vláda souhlasila s dohodou, která nezamezuje vzniku dalších škod na našem území, porušila povinnosti, které jí vyplývají z čl. 7 Ústavy, čl. 35 Listiny základních práv a svobod, § 19 zákona o životním prostředí, § 27 vodního zákona, § 6 odst. 5, § 7 odst. 6, § 8 odst. 1 písm. b) a § 15 odst. 4 zákona o ekologické újmě, § 14 zákona o majetku ČR i § 159 občanského zákoníku,“ shrnuje analýza.
Analýza dále připomněla, že evropské státy nemohou uzavírat dohody, v nichž si vyberou, v jakém rozsahu se budou řídit evropským právem. Jsou naopak povinny plnit závazky z něho vyplývající v plném rozsahu. Což v tomto případě znamená předcházet vzniku dalších škod na životním prostředí. Podle expertů z organice Frank Bold je proto nezbytné, aby byla česko-polská jednání o dopadech těžby v Turówě obnovena.
Zástupci vládní koalice kritiku opozice odmítli. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) řekla, dohoda pro Českou republiku představuje to nejlepší možné řešení. „Smlouva je dobře odborně postavena. Není pravda, že nechrání české zájmy a že jsme drželi silné karty. Naopak jsme získali to, co se získat dalo,“ uvedla s tím, že bez dohody by nebyla žádná kompenzační opatření.
Dále se vymezila vůči Babišovým slovům, že uzavřená smlouva není v souladu s českým a evropským právním řádem. A zapochybovala, zda by pokračování sporu s Polskem, včetně případného vítězství u soudu zemi jakkoliv prospělo. „I kdyby nám dal za pravdu, neměli bychom páky, jak po Polsku požadovat informace, budování zemního valu a hydraulické stěny nebo finanční kompenzace,“ vysvětlila.
V obdobném duchu hovořil i Fiala, který svému předchůdci vmetl, že kauzu Turówa mohl již dříve vyřešit jeho kabinet. „Že to neudělal je jen důkazem jeho neschopnosti,“ podotkl. „Dohoda má za cíl chránit lidi, kteří jsou postiženi dopady těžby. A jiná cesta, jak toho dosáhnout než dohodou, není,“ shrnul s tím, že její uzavření je pro lidi výhodnější než pokračování soudního sporu.