Kauza Turów má šťastný konec!
Milan StarecKauza Turów je plná pošlapávání zákonů, politické zbabělosti, lží a lidské hamižnosti. Jak by konec tohoto příběhu mohl vypadat, kdyby reprezentanti obou zemí brali ohled na právo, životní prostředí a zájmy obyvatel regionu?
Důl Turów dostal 7. října od polské Generální dyrekcji obrony środowiska kladné rozhodnutí EIA. Uzavírá se tak tříleté období, během kterého byla polská státní těžařská společnost PGE nucena ponechat rypadla odstavená, jelikož bez kladného posudku EIA nebylo možné v těžbě pokračovat.
Jak všichni víme, orgány Evropské unie si dodržování svých směrnic pečlivě hlídají. Vědí, že klíčovou vlastností práva je jeho vymahatelnost. Nevymahatelnost práva totiž způsobuje chaos a zásadně narušuje důvěru obyvatel ve smysluplnost společných právních závazků členských států, což si nikdo nepřeje.
Během posledních tří let ale došlo k několika zásadním krokům v celé kauze, a to jak na české, tak i polské straně. Zásadním momentem bylo politické jednání na nejvyšší úrovni, na kterém se premiéři obou států dohodli na dalším postupu.
Po počátečním nepochopení se sešli s místními lidmi na obou stranách hranice, s právními experty a lidmi, kteří mají s transformací uhelných regionů velké zkušenosti. Cenné postřehy a návrhy samozřejmě přidali také představitelé místních obcí a dalších samospráv. Vůle dosáhnout dobrého kompromisu byla evidentně napříč politickými patry.
Ačkoli jednání nebyla snadná, podařilo se dojednat kompromis, na který mohou být obě strany pyšné a obyvatelé obou států Trojzemí jej plně podporují.
Jeho dva klíčové body jsou:
1. Těžba se nebude dále přibližovat k území České republiky, jelikož tím by se všechny negativní vlivy nadále zhoršovaly. Především úbytek vody by ještě zrychlil, což není pro Českou republiku přípustné.
2. Zmenšení těžebního území logicky vede ke zkrácení doby těžby. Rok 2044 je minulostí, nyní se počítá s rokem 2030.
Ústupek polské strany má zásadní pozitivní vliv na samotný region. Díky němu je totiž možné využít Fondu pro spravedlivou transformaci. Bogatynia a okolí tak může čerpat více než čtvrt miliardy eur, které vloží do své budoucnosti po ukončení těžby.
Slaví také obyvatelé kdysi lázeňského městečka Opolno-Zdroj, dříve Bad Oppelsdorf, které i přes své kulturní bohatství mělo podle původních plánů zmizet z map ve prospěch dolu někdy koncem třicátých let 21. století.
Současné opětovné roztočení těžebních strojů po dlouhé tříleté pauze, kdy důl neměl rozhodnutí EIA, tedy můžeme s klidem přivítat. Víme, že bude trvat jen posledních několik let, během nichž budou mít horníci a další zaměstnanci dostatek času připravit se na transformaci regionu a najít si novou práci.
Poděkujme v tomto případě všem, kdo měli na řešení konfliktu svůj podíl, neboť si naše poděkování bezesporu zaslouží. Važme si toho, kde žijeme. U nás je právo základem fungujícího státu a politici jej nade vše ctí.
Prosím, nebuďte mě!