↗

Předmětem jednání mezi českou a polskou stranou by měla být eliminace vlivu polské těžby na kvalitu životního prostředí na českém území. Odtajněný text návrhu mezistátní dohody ale ukázal, že čeští vyjednávači sledují jiné cíle — pouze výši finančních náhrad. Foto Michal Čížek, AFP

V posledních týdnech a měsících se objevilo vícero komentářů, které kritizovaly snahu české vlády ukončit spor o rozšiřování dolu Turów smírem — tedy mezistátní dohodou. Poukazovaly na skutečnost, že je smlouva vyjednávána za očividného, až ostentativního pohrdání Soudním dvorem EU ze strany Polska. Čeští politici, kteří uzavření dohody prosazují stůj co stůj, se tak rozhodně nepodílejí na kultivaci právního prostředí Evropské unie, naopak jej diskreditují.

Kritika ale zaznívala také proto, že životní prostředí a vodu je zkrátka nutné chránit za každou cenu. A to zcela bez ohledu na potřebu sousedního Polska krmit tepelnou elektrárnu lignitem z dolu o rozloze krajského města a hloubky přes čtvrt kilometru, který kvůli své poloze odčerpává spodní vodu ze dvou okolních států. A který nás, kteří žijeme v jeho sousedství, postupně připravuje o jednu ze základních životních potřeb.

Politici však kritiku dlouho odmítali s tím, že dohoda myslí na vše, dopadům na české území bude zabráněno a voda nezmizí. Jelikož byl návrh smlouvy utajován i před námi - obyvateli nejbližších obcí, mohli jsme pouze doufat, že tomu tak skutečně bude. Jde o učebnicový příklad jednání „o nás bez nás“. V minulém týdnu se ale situace zásadně změnila. Návrh mezistátní smlouvy jsme totiž dostali do rukou.

Odtajněná smlouva

Abych nebyl pouze kritický: zemní val je ve smlouvě navržen téměř doslovně tak, jak jsme jej požadovali už v roce 2019. I monitoring hluku je snad v pořádku. Již druhým rokem je na kraji vsi umístěna měřící stanice na prachové částice a i o tomto negativním vlivu dolu smlouva hovoří. Dohodu ale i přesto rozhodně nemůžeme akceptovat. Podle jejího znění totiž jistojistě přijdeme o vodu!

Ano, nejpalčivější a nejzásadnější téma celé kauzy je českou stranou s prominutím zcela odfláknuto. Naši vyjednavači se spokojili s projektem těsnicí stěny tak, jak je navržený již minimálně dva a půl roku, a to i přesto, že hydrologičtí experti zcela bez váhání tvrdí, že takto navržená těsnicí stěna nemůže mít na stav vody v našem vodním zdroji vůbec žádný vliv. Proč? Protože je zkrátka umístěna jinde, než by měla být.

Nechce se tomu věřit — proč by měl investor dělat těsnicí stěnu na nevhodném místě? Možná proto, že ve skutečnosti nejde o ochranu naší vody, nýbrž o utěsnění důlní jámy před pronikající spodní vodou odjinud. To ale nevíme. Co však víme jistě je, že těsnicí stěna měla být umístěna na hraně dolu cca o 1,5 km blíže k nám. Pokud by tedy skutečně měla řešit problém s ubývající vodou v naší společné studni.