Mediální příběh o „australském uhlí na Ostravsku“ napomáhá fosilní lobby
Adam Rektor-PolánekMédia v posledních dnech referují o zvláštním dovozu pro Ostravsko. Po Labi připlula loď s 1100 tunami australského uhlí. Články o „paradoxech útlumy těžby“ však opomíjejí český i australský kontext — a v důsledku napomáhají uhelné lobby.
„Uhlí z druhého konce planety, svět vzhůru nohama!“ Podobné titulky v posledních dnech zahltily média a vyvolaly bouřlivé reakce na sociálních sítích. V sobotu totiž po Labi připlula loď s 1100 tunami černého uhlí původem z Austrálie, které dále putovalo na Ostravsko. Nejedny noviny poukázaly na ironii, kdy region historicky bohatý na uhlí nyní kvůli útlumu vlastní těžby dováží surovinu až z daleké Oceánie.
Ve svém zpravodajství však velká část českých médií upozadila či zcela opomenula hned několik důležitých souvislostí. Zaprvé, šlo o dodávku koksovatelného uhlí, které se využívá v metalurgii — bude tedy použito nikoli pro tvorbu tepla či elektřiny, ale výhradně k průmyslovým účelům. Zadruhé, dovoz uhlí do České republiky roste dlouhodobě.
Většina importovaného fosilního paliva pochází z Polska, část však už několik let ze zámoří, včetně zemí jako jsou Spojené státy či Kanada. A konečně zatřetí, dovoz právě z Austrálie má jednoduché vysvětlení: australské černé uhlí je v současnosti takřka bezkonkurenčně levné.
Excesy trhu
V souhrnu tak sobotní úkaz vypovídá především o excesech globálního trhu s fosilními palivy a o australské těžbě uhlí, kterou tamní vláda silně dotuje na úkor klimatu i životního prostředí. Jakékoli srovnávání českých podmínek těžby s těmi australskými je proto zcela zavádějící, jak upozorňuje zastupitelka Moravskoslezského kraje Zuzana Klusová (Piráti).
„Austrálie je logicky nesrovnatelná s Českou republikou. Máme obydlená území, zástavbu, zatímco v Austrálii těží ve zcela jiných lokalitách a za jiné náklady. I kdybych odhlédla od všech otázek životního prostředí a hovořila čistě pragmaticky, tak dnes ani z ekonomických důvodů není výhodnější těžit u nás. Tuzemské náklady na těžbu jsou extrémní — musí se vykupovat domy, příprava trvá dlouho,“ uvedla Klusová pro Deník Referendum.
Většinu z vyjmenovaných skutečností však takřka žádný text o australském uhlí na Ostravsku nereflektoval. Zpravodajci raději až nostalgicky připomínali doby minulé, kdy Česká republika uhlí po Labi naopak vyvážela. Tento národovecký podtón však, ať už nevědomky nebo úmyslně, nahrává české uhelné lobby. Podobně jako uhelné korporace totiž vytváří dojem, že uhlí je spjato s českou národní identitou a že se těžba v konečném důsledku vyplatí, což už dnes prokazatelně není pravda.
Síla uhelné lobby
„Uhelná lobby je v České republice pořád silná a chtěla by uhelné regiony držet zpátky. Moravskoslezský kraj ale poměrně rázně vykročil dopředu a těžba má opravdu skončit [letos má být uzavřen poslední hlubinný důl na Ostravsku, pozn. red.]. Myslím si, že zprávy o australském uhlí z posledních dní jsou účelové proto, aby obhájily staré pořádky, které však dnes nejsou ani ekologicky přijatelné, ani ekonomicky prospěšné,“ rozvádí pro Deník Referendum Zuzana Klusová.
Historicky první loď naložená australským uhlím v českých vodách tak představuje problém především ekologický. Lodní doprava je emisně vysoce náročná — a přeprava tisíců tun uhlí z jednoho konce světa na druhý musela mít nesmírnou uhlíkovou stopu. Je proto zřejmé, že globální trh nikterak nebere ohledy na realitu klimatické krize.
Obchod vysoce škodlivý pro klima byl pro české odběratele tím ekonomicky nejvýhodnějším. Tradičně se uhlí převáží hlavně po železnici, a mnozí doufají, že tomu tak opět bude i v budoucnu — tedy alespoň do chvíle, než uhlí v české energetice i průmyslu přestane figurovat úplně.
„Dovoz uhlí je stejně jen dočasný, veškerá jeho spotřeba se bude utlumovat, a doufám že i ekologizovat z unijního Fondu na spravedlivou transformaci. Hlavní otázkou by teď mělo být, kam tyto finance doputují, a zdali je stát a kraj skutečně využijí na pomoc lidem. Jedná se o výjimečnou příležitost, kterou nesmíme promarnit. Loď z Austrálie je problém hlavně mediální,“ uzavírá Zuzana Klusová.
Dobrý den pane Polánku,
buď to nebylo po Labi, nebo to nebylo na Ostravsko - nebo mi uniklo, že už máme kanál Labe-Odra :-)
Ještě jednou dobrý den pane Polánku,
nedá mi to, abych neokomentoval ještě Váš odstavec
"Lodní doprava je emisně vysoce náročná — a přeprava tisíců tun uhlí z jednoho konce světa na druhý musela mít nesmírnou uhlíkovou stopu. Je proto zřejmé, že globální trh nikterak nebere ohledy na realitu klimatické krize."
To je pro každého, kdo o dopravě něco ví, nebo si alespoň rozklikne a pročte link, který jste vložil, politováníhodná pitomost.
Kdybyste si sám pročetl to, na co odkazujete, nemohl byste tenhle hrubě zavádějící odstavec napsat. Pokud by se ono uhlí mělo jenom z námořního přístavu k nám (řekněme tedy do Ostravy) dovézt jakkoliv jinak než říční lodí, uhlíková stopa by byla podstatně větší. Znatelný podíl lodní dopravy na celkových emisích je dán jenom tím, že doprava prostě dneska má obrovský podíl na celém hospodářství, a co se týče velikosti přepraveného nákladu i vzdálenosti je lodní doprava daleko daleko vpředu před všemi ostatními druhy přepravy.
Zaplať pánbůh tedy aspoň za ten link. Problém vidím v tom, že čtenáři, kteří podobně jako Vy žijí v přesvědčení o obzvláštní škodlivosti lodní dopravy a podobně jako Vy nezkoumají věci blíže, si ten link stejně jako Vy neprostudují, a Vaším přičiněním se ve svém mylném přesvědčení utvrdí.
Mimochodem, i když ceny ekonomických aktivit mohou být zkresleny zjevnými nebo skrytými subvencemi a/nebo nezahrnutými ekonomickými externalitami, jde často o nejlepší dostupný odhad uhlíkové stopy. Pokud je uhlí z Austrálie srovnatelně drahé jako to z ostravských dolů, nemusí tomu tak vůbec být kvůli nějaké mimořádné zlomyslnosti globálního trhu, nýbrž i z toho důvodu, že uhlíková stopa podzemní těžby na Ostravsku je srovnatelná se součtem uhlíkové stopy pro povrchovou těžbu v Austrálii a dopravu vytěženého uhlí loděmi přes půl zeměkoule.
Dobrý den, pane Kaliszi,
díky za zpětnou vazbu. Uhlí opravdu bylo pro Ostravsko a opravdu připlulo po Labi, ale samozřejmě ho vykládali v Děčíně :)
S vašimi dalšími body nesouhlasím a nechápu, proč jste váš komentář pojal takto útočně. Navíc vyvracíte argumenty, které jsem nikde nepředložil.
1) V mém článku netvrdím, že lodní doprava je sama o sobě horší než jiné formy dopravy, nýbrž to, že vézt tisíce tun fosilního paliva doslova přes půl světa bude emisně náročnější, než přivézt evropské uhlí v rámci Evropy. I za předpokladu, že by byla uhlíková stopa celého procesu emisně srovnatelná s podzemní těžbou na Ostravsku, jak tvrdíte, jde pořád o vysokou uhlíkovou stopu, a právě to je předmětem mého sdělení. Vaši narážku na říční lodě nechápu, v textu se k nim nevyjadřuji, kritizuji uhlíkovou stopu dálkové dopravy.
2) Osočujete mě z toho, že jsem si "nepročetl" a "neprostudoval" link, který mé závěry naopak potvrzuje. Link totiž odkazuje na související texty, ze kterých je patrné, že lodní doprava emisně náročná opravdu je. Celosvětově lodní doprava zodpovídá za asi 2,5% veškerých emisí CO2, jde doslova o "large and growing source of greenhouse gas emissions": https://bit.ly/3u5Qyku . Právě proto v EU sílí hlasy, které chtějí sektor regulovat, viz například zde: https://bit.ly/3IKH962
3) Je pravda, že "jeden náklad z Austrálie" se v celkovém emisním objemu tohoto sektoru ztratí, ale stejně by člověk mohl uvažovat o "jednom dálkovém letu". Já především poukazuji na širší kulturně-společenský problém, tedy ekologickou neudržitelnost globálního trhu, který na klima a životní prostředí nebral a nebere zřetel.
Dobrý večer pane Polánku,
pokud jste citovaný materiál studoval, pak jsem se bohužel unáhlil a za svůj chybný úsudek o důvodu odstavce, o němž vedeme spor, se Vám omlouvám.
Přesto mám z Vašeho článku a z Vaší odpovědi stále pocit, že z nějakého důvodu považujete dálkovou lodní dopravu za méně ekologickou než vnitrozemskou, a vnitrozemskou lodní dopravu za méně ekologickou ve srovnání s dopravou železniční. Alespoň tak pro mě vyzněl odstavec
"Obchod vysoce škodlivý pro klima byl pro české odběratele tím ekonomicky nejvýhodnějším. Tradičně se uhlí převáží hlavně po železnici, a mnozí doufají, že tomu tak opět bude i v budoucnu — tedy alespoň do chvíle, než uhlí v české energetice i průmyslu přestane figurovat úplně."
i věta
"lodní doprava je emisně vysoce náročná".
Pokud jste měl na mysli prostě fakt obrovského objemu přepravy z jednoho konce světa na druhý v dnešním hospodářství (a s ním spojený vysoký příspěvek dopravy k celkové spotřebě energie a k celkovým emisím), a nikoliv srovnání energetické náročnosti různých druhů dopravy, jak jsem Vaše vyjádření pochopil já, pak jste možná měl raději napsat něco jako "Dálková doprava dnes významně přispívá k emisím skleníkových plynů".
To bych snad pochopil i já :-)
Pokud jsem nyní správně pochopil, v čem jsem Vás původně pochopil špatně, vrátil bych se nakonec rád ještě k té uhlíkové stopě těžby a dopravy evropského a australského uhlí.
Pokud vím, nikde v Evropě není důl na koksovatelné uhlí, kde by šlo těžit povrchově. Možná hraje v podstatně nižší ceně povrchově těženého uhlí oproti uhlí z evropských hlubinných dolů hlavní roli menší podíl drahé lidské práce než vlastní spotřeba energie na jednotku vytěženého uhlí, to by bylo jistě zajímavé zjistit. Ale i pokud je tomu tak, ona i v té ceně lidské práce je uhlíková stopa do značné míry schována.
Pro sebe proto z příkladu s australským uhlím v Ostravě vyvozuji ekonomické měřítko na technologie pro hladký a rychlý přechod celé světové ekonomiky na obnovitelné zdroje: Bylo by záhodno, aby elektřina vyráběná z obnovitelných zdrojů mohla být spolehlivě a v potřebném množství distribuována ke spotřebitelům za cenu nižší, než se stejné množství elektřiny dá vyrobit z australského uhlí.
Zdravím a těším se na Vaše další příspěvky.