„Na vrcholu grónského ledovce poprvé v naměřené historii nesněžilo, ale pršelo. Kanadské ledovce zaznamenaly prudké tání. Vlna veder v Kanadě a přilehlých částech Spojených států zapříčinila teploty dosahující téměř padesáti stupňů Celsia… V mnoha částech Středomoří byly naměřeny teplotní rekordy. Mimořádná vedra často doprovázely ničivé požáry… Během pár hodin napršelo v Číně tolik srážek, kolik jindy za několik měsíců,“ jmenuje v tiskové zprávě některé z mnoha loňských extrémních jevů profesor Petteri Taalas, generální tajemník Světové meteorologické organizace.

Právě nástup prakticky nepřetržitých prudkých projevů změn klimatu je jedním z hlavních rysů roku 2021. Neminulo takřka týdne, aby někde na Zemi nezasáhla nečekaná přírodní katastrofa či nepadl teplotní rekord. Navzdory vydání první části nové zprávy Mezivládního panelu pro klimatické změny IPCC, navzdory představení evropské Zelené dohody či příslibům klimatického summitu COP26, tak bude loňský rok připomínán především tím, že rozsah projevů klimatické krize překonal veškerá očekávání.

„Extrémní úkazy jsou novou normou,“ uzavřel své bilancování profesor Petteri Taalas. Přinášíme proto připomínku těch hlavních, které loni nejen otřásly světem, ale také předznamenaly možnou budoucnost planety.

Studený začátek roku přinesl mrazy nejen v Texasu

Loňský rok začal na mnoha místech nižšími teplotami než obvykle. V důsledku meteorologického jevu La Niňa, který planetu ochlazuje, byly první měsíce spíše chladnější v Evropě, jižní Americe, či severní Asii. Ve většině případů nastal jen obecný pokles teplot či napadlo víc sněhu než obvykle.

Nikoli však v americkém státě Texas. Zde silné mrazy a sněhové bouře způsobily, že Texas v polovině února doslova zamrznul. Metropole jižanského státu jako Houston, Dallas, či San Antonio vykazovaly teploty mezi minus deseti a minus dvaceti stupni Celsia.

Oficiálně si extrémní mráz vyžádal 215 obětí a napáchal škody za třiadvacet miliard dolarů. Podle některých odhadů však bylo obětí mrazů nejméně třikrát tolik — a reálná cena pohromy se mohla blížit až ke dvěma stům miliard dolarů. Tak jako tak šlo o ekonomicky vůbec nejnákladnější projev změn klimatu v minulém roce.

Sněhové bouře navíc měly ještě jeden zásadní dopad: dočasný kolaps texaské rozvodné sítě. Až pět milionů lidí přišlo z hodiny na hodinu o elektřinu a teplo, energetický výpadek navíc ochromil dodavatelské řetězce. Některým částem Texasu se tak zavčasu nedostávalo potravin či teplého oblečení. Po celém státě tak vznikala „zahřívací střediska“, kde se lidé mohli ohřát a přečkat ty nejhorší bouře.

Rekordní mrazy nezasáhly pouze jih Spojených států. Francií se v dubnu prohnala studená vlna, která způsobila miliardové škody na úrodě — především na vinicích. Ministr zemědělství Julien Denormandie úkaz označil za „dost možná největší zemědělskou katastrofu od začátku jednadvacátého století“. V regionu podél řeky Rhôny mráz zlikvidoval až osmdesát procent úrody, v Burgundsku na padesát procent.