Tornádo, které 13. 6. 2022 zaznamenali na Břeclavsku a které se vyskytlo takřka přesně rok po ničivém tornádu v tomtéž regionu, vyvolává otázku, zda můžeme v ČR tento jev čekat častěji, nebo dokonce opakovaně. Abychom mohli odpovědět, musíme si uvědomit, že tornádo je jev, který je nejméně častým nebezpečným projevem silné konvektivní oblačnosti a který v ČR detekujeme maximálně několikrát do roka.

V roce 2006 bylo odhaleno osm tornád, v letech 2019 a 2020 jsme nezaznamenali žádné, loni nás však všechny zaskočily události na Břeclavsku a Hodonínsku, letos evidujeme už druhé slabé tornádo. Statistiku vyjadřující, zda tornáda přibývají, nebo ubývají z takových dat udělat nelze.

Zároveň je nutné podotknout, že neexistuje přístroj, který by výskyt tornád adekvátně „změřil“. Tornáda jsou detekovatelná mobilními radary, jejichž měřicí dosah je malý a cena vysoká. Radary pokrývající naši republiku zase nevidí pod oblačnost, ale dívají se přímo do ní. Tam ale tornádo nezměří. O výskytu tornád se tedy zpravidla dozvídáme až ze škod. Slabá tornáda běžně unikají pozornosti, protože je nikdo neviděl, nevyfotil a z malých škod na zemském povrchu se jejich výskyt nemusí dát jednoznačně prokázat.

Vznik

Tornádo nevytvoří tam, kde by samo chtělo nebo kde bychom jej očekávali. Tornádo vzniká pod mateřskou bouří, která se vytvořila daleko dříve. Mírně zvlněný terén jižní Moravy se sice může zdát jako vhodný k šíření tornád, supercely se vyskytují po celé ČR, s přecházejí dokonce i hory. Tornáda se proto na našem území vyskytla i v kopcovitějších terénech, např. u Ústí nad Labem. Podobnou zkušenost máme i z USA.

Vliv terénu na vznik a život supercel je nicméně velmi složitý a je součástí současného světového výzkumu. Vliv terénu na vznik tornáda je pak v úplných počátcích.

Častější výskyt?

Podíváme-li se na časový vývoj počtu zaznamenaných tornád v USA, spatříme rostoucí tendenci. To nicméně neznamená, že na amerických pláních tornáda nutně přibývají. Pokud rozdělíme tornáda na slabá (EF0) a silnější (EF1+) zjistíme, že dochází, nebo docházelo, k nárůstu počtu právě těch slabých.

Silná tornáda, která většinou neuniknou lidské pozornosti, žádný nárůst v počtu nevykazují. Nárůst počtu zaznamenaných slabých tornád pak souvisí s rozvojem zvláště mobilních dopplerovských radarů v USA a také sociálních sítí a chytrých telefonů, které pozorované tornádo snadněji dostanou do databází.

I když v budoucnu vlivem klimatické změny poroste počet dní s konvektivními bouřemi a poroste také množství srážek, které vyprodukují, zdaleka to neznamená, že poroste i počet tornád. Ke vzniku tornád totiž nestačí pouze vertikální teplotní rozdíly v atmosféře, které pohánějící silné bouře, ale i rozdíly v rychlosti větru, takzvaný střih větru. A na střih větru dle současných poznatků klimatické změna vliv nemá, a pokud, tak spíše oslabující.

Tornáda tedy v České republice byla, jsou a budou. Očekávat jejich vyšší počty nemůžeme, zároveň však mohou přijít roky bez tornáda následované roky s několika tornády včetně silnějšího.

Pozn.: Supercela je mohutná konvektivní bouře se silným, a hlavně rotujícím výstupným proudem, který ji udržuje dlouho při životě. Taková bouře pak může snadněji vytvářet kroupy a může mít i dost síly dát za vhodných podmínek vzniknout tornádu.

Další čtení:

• Markowski, P., Richardson, Y.: What we know and don’t know about tornado formation
• Markowski, P.: How tornadoes form
• education.nationalgeographic.com