↗

Supercela je mohutná konvektivní bouře se silným, a hlavně rotujícím výstupným proudem, který ji udržuje dlouho při životě. Taková bouře pak může snadněji vytvářet kroupy a může mít i dost síly dát za vhodných podmínek vzniknout tornádu. Foto Michael Hutter, pixabay

Tornádo, které 13. 6. 2022 zaznamenali na Břeclavsku a které se vyskytlo takřka přesně rok po ničivém tornádu v tomtéž regionu, vyvolává otázku, zda můžeme v ČR tento jev čekat častěji, nebo dokonce opakovaně. Abychom mohli odpovědět, musíme si uvědomit, že tornádo je jev, který je nejméně častým nebezpečným projevem silné konvektivní oblačnosti a který v ČR detekujeme maximálně několikrát do roka.

V roce 2006 bylo odhaleno osm tornád, v letech 2019 a 2020 jsme nezaznamenali žádné, loni nás však všechny zaskočily události na Břeclavsku a Hodonínsku, letos evidujeme už druhé slabé tornádo. Statistiku vyjadřující, zda tornáda přibývají, nebo ubývají z takových dat udělat nelze.

Zároveň je nutné podotknout, že neexistuje přístroj, který by výskyt tornád adekvátně „změřil“. Tornáda jsou detekovatelná mobilními radary, jejichž měřicí dosah je malý a cena vysoká. Radary pokrývající naši republiku zase nevidí pod oblačnost, ale dívají se přímo do ní. Tam ale tornádo nezměří. O výskytu tornád se tedy zpravidla dozvídáme až ze škod. Slabá tornáda běžně unikají pozornosti, protože je nikdo neviděl, nevyfotil a z malých škod na zemském povrchu se jejich výskyt nemusí dát jednoznačně prokázat.