Radan Huth o klimatu a neschopnost myslet v souvislostech

Alexander Ač

Rozhovor Veroniky Martínkové s ředitelem Ústavu fyziky atmosféry AV R. Huthem staví na úzkostné a místy bizarní snaze nalézt pozitiva klimatické změny. Je toto cesta, jíž má věda vstupovat do veřejného prostoru? Ne, je to její diskreditace.

Ano, na planetě budou nepochybně místa, která klimatické změny a kataklyzmatické události „nezaregistrují“. Je však otázkou, k čemu je takovéto zřejmé konstatování vůbec dobré? Jen k zamlžování veřejné debaty a k vykazování vědy do slonovinových věží. Foto jbauer-fotographie, pixabay

Novoroční rozhovor s klimatologem Radanem Huthem považuji, mírně řečeno, za nešťastný. Na druhou stranu dobře dokresluje konzervativní, a obecně skeptický světonázor, který je v ČR poměrně rozšířený. V případě laika by podobné úvahy ohledně lidmi způsobeného oteplování byly snad relativně přijatelné, v případě ředitele Ústavu fyziky atmosféry AV ČR však již daleko méně.

Pokud bychom změnu klimatu vnímali pouze jako fenomén, který se odehrává v atmosféře, izolovaně od všeho dění v přírodě a společnosti, pak je samozřejmě pravda, že „není důvod se znepokojovat.“ K čemu je ale takové tvrzení dobré?

V reálném světe se totiž klimatická změna (lepší termín spíše krize) izolovaně od přírody a člověka neodehrává, a proto ji jako lidi vnímáme právě ve všech jejich důsledcích. Je to podobné, jako kdyby virolog argumentoval, že koronavirus pouze studuje, jeho schopnost množit se, šířit se, ale jako expert na viry nemá důvod se pandemií znepokojovat.

To by sice bylo formálně v pořádku. Otázkou však je, jak by takový rozhovor v době pandemie, při které umírají miliony lidí, vyzněl? Další věcí je, že i v případě základního výzkumu změny klimatu každý žadatel o vědecký grant dokládá relevanci a přínos svého výzkumu pro společnost. Fenomén změny klimatu již dávno zkrátka není pouze akademickou otázkou.

Kolega Huth v rozhovoru zmiňuje i pozitivní důsledky oteplování se správným konstatováním, že negativa převládají nad pozitivy. Tvrzení o „větší produkci dřeva“ v mírném pásmu však v žádném případě neplatí pro podmínky ČR, kde je sektor lesnictví již několik let v poměrně výrazné negativní bilanci skleníkových plynů v důsledku sucha a přemnožení kůrovce.

Lesní ekosystémy v mnoha oblastech světa čelí stále zásadnějším problémům souvisejících s prudkým oteplováním a jejich schopnost úspěšné adaptace je velmi omezená. Diskutabilní je i „rozšiřování obyvatelné plochy směrem na sever,“ protože tající permafrost moc prostoru pro rozšiřování infrastruktury neposkytuje, spíš naopak.

Poukazovat na možnost jednodušší lodní dopravy, protože taje led v Arktidě je podobné, jako poukazovat na příjemné pocity, které zažijeme po nadměrné konzumaci alkoholu či jiných návykových látek. Pokud je mi známo, snad nikdo netvrdí, že oteplování je spojeno pouze s negativními jevy. Ale znovu nastává otázka: k čemu slouží argumenty poukazující na pozitiva jinak zásadně společensky negativního jevu?

České sobectví

×