reklama
Trvalé příspěvky
Jednorázové - červen
0/400 000 Kč Podpořte nás na cestě k finanční stabilitě. ♥ Daruji

Profil čtenáře:
Tomáš Kalisz

TK
Profese: null

Vzhledem k nedostatečné vojenské kvalifikaci pocházející ještě z výcviku na vojenské katedře Univerzity Karlovy (mj. pod proslulým majorem, později podplukovníkem Brabcem) a pak krátké základní služby těsně po převratu neumím posoudit, jestli tanky ještě dnes nějakou roli ve vedení války mají (nebo mohou mít), případně jakou.

Doufám, že nový náčelník generálního štábu Řehka, kterého všichni chválí, bude umět politikům říci, co naše armáda potřebuje.

Starosti mi dělá spíš ta politika - na jednu stranu snad docela slušně podporujeme Ukrajinu zbraněmi, na druhou stranu projevujeme velkou neochotu a/nebo neschopnost vyvázat se ze závislosti na ruských surovinách. Jsem přesvědčen, že by to šlo mnohem rychleji, než vláda tvrdí.

Obávám se, že je naše vláda daleko víc ve vleku byznysu a jeho lobbistů, než je kdokoliv ochoten přiznat, a obávám se, že ten byznys je provázán s Ruskem daleko víc, než je kdokoliv ochoten přiznat.

Gari Kasparov ani pan Kolařík nechtějí Rusko zničit, nevím, proč tady každou chvíli někdo s tímhle straší.

Oba ve skutečnosti říkají jenom to, že je nezbytné maximálně omezit schopnost Ruska vést další a další války, vyhrožovat a vydírat.

Maximální omezení dostupnosti pokročilejších technologií přímými sankcemi musí jít ruku v ruce s maximálním omezením dostupnosti finančních prostředků pro jejich pokoutný nákup. Jen ať si Rusko buduje svůj vlastní platební systém - uvidíme, koho kromě něj bude zajímat.

Myslím si, že tohle všechno bude časem skutečně působit.

Spoustu sovětských technologií totiž nevymysleli Rusové, nýbrž příslušníci všech možných jiných národností, které Sovětský svaz držel ve svých hranicích. Ti jsou dnes pryč, stejně jako nejchytřejší Rusové typu Kasparova. A totální odpornost žití v této zemi nakonec zřejmě způsobí i to, že přestane platit "nas mnogo". Nesnažme se prosím tento nezbytný očistný proces brzdit.

Většina diskutujících se zde shodla na tom, že dokud Rusko okupuje jakoukoliv část ukrajinského území, jakékoliv oslabení podpory Ukrajiny a jakékoliv ústupky Rusku budou prohrou Západu, povzbuzením Ruska k dalším výbojům, a celkovou katastrofou pro jakoukoliv rozumnější perspektivu mezinárodních vztahů na velmi dlouhou dobu dopředu.

Dokonce i pan Poláček ale ve svém komentáři k později uveřejněnému článku

https://denikreferendum.cz/clanek/34057-plan-miroveho-procesu-ktery-by-pratele-ukrajiny-meli-podporit

uvažuje o tom, že by sankce proti Rusku mohly v případě stažení Ruska ze všech obsazených území skončit.

Obávám se, že i toto uvažování může být nebezpečnou pastí, a že k dosažení skutečného míru bude muset "studená válka" s maximální izolací Ruska trvat tak dlouho, dokud Rusko bude vojenskou hrozbou svému okolí. A to bude, bohužel, tak dlouho, dokud bude v Rusku převládat imperiální myšlení, nebo dokud bude Rusko vlastnit obrovskou konvenční armádu a/nebo jaderné zbraně - tedy patrně velmi dlouho.

Myslím, že bychom se i v tomto ohledu měli zbavit posledních zbytků naivity a více naslouchat samotným Rusům, myslím těm jasnozřivým jako je Gari Kasparov. Ti v této extrémní nesmlouvavosti a vytrvalosti vidí jedinou cestu, jak svou zemi z jejího po staletí pěstovaného deprivantství časem vyprostit.

Ke komentáři z 29.5. 18:16 bych chtěl poznamenat toto: Zdá se mi, že pan Pleva bere jako hotovou věc, že Rusku se jeho akce nezdařila. Obávám se, že může jít o nebezpečný sebeklam. Rusko je v tuto chvíli se svou agresí stále v plném rozmachu, mohutně útočí a Ukrajina se jen s největším vypětím sil a za ohromných materiálních a lidských obětí brání.

Ruští trollové po celém světě pilně pracují proti tomu, aby se Ukrajině dostalo větší vojenské pomoci, aby proti Rusku byly nasazeny skutečně účinné sankce, a aby rusko bylo uvrženo do téměř všeobecné mezinárodní izolace.

Putinův režim cítí reálnou šanci dovést svou akci do zdárného konce, kterým bude jakýkoliv územní zisk na úkor Ukrajiny a/nebo zachování statu quo v obchodech a politických vztazích Západu s Ruskem. Všechny výzvy k jednání v této situaci objektivně povzbuzují Rusko k vytrvání v této snaze a podporují je v jeho úsilí.

S panem Plevou tedy mohu souhlasit ohledně cílů, které by měl Západ sledovat, ale absolutně nemohu souhlasit s názorem, že by k tomu v nynější situaci mohlo jakkoliv přispět jednání s Ruskem. To naopak považuji za zcela kontraproduktivní a škodlivé.

Na výzvu pana Plevy tedy nabídnu svou vlastní představu, jak by to vítězství mohlo vypadat, a co všechno naopak vidím jako jednoznačnou prohru.

Myslím si, že jako vítezství by šlo označit jedině situaci, kdy důsledným embargem na ruský vývoz, úplným odříznutím Ruska od platebního systému SWIFT a velmi důkladnou podporou Ukrajiny zbraněmi i hospodářsky bude Rusko nakonec zatlačeno do svých hranic a pozbude sílu znovu zaútočit.

Příměří uzavřené za těchto podmínek má předpoklad časem přejít v mír, protože Rusko se pod trvajícími sankcemi bude vzpamatovávat pomaleji než Ukrajina, a časem mu snad dojde, že trvání na jeho imperiálním snu k ničemu nevede.

Jiná příměří vidím jako prohru, zejména pokud by klid zbraní byl provázen jakýmkoliv pokračováním obchodu s Ruskem ze strany zemí (slovně) podporujících Ukrajinu. Takto zamrzlý konflikt by podle mě neměl šanci na zhojení, respektivě znamenal by de facto úplnou porážku Západu, respektive především EU.

Rusko by se připravovalo na další invazi a uchvácení zbytku Ukrajiny a vítězní "mírotvůrci" v Evropě na ještě rozsáhlejší kolaboraci s ním, což by v EU pravděpodobně vedlo k jejímu úplnému rozkladu.

Pod sankcemi na dovoz aut nebo prodej hamburgerů se Rusko samozřejmě nezhroutí, zasáhnout je může jenom výrazné snížení prodeje fosilních paliv a dalších surovin jako jsou barevné kovy - tyhle exporty tvoří většinu ruských příjmů.

Nemyslím, že by tam zavládla všeobecná bída a hlad, ale schopnost vyzbrojovat a platit rozsáhlé vojsko, námořnictvo a letectvo a ohrožovat jimi sousední země by to podlomit mohlo.

Sebelepší zásobení Ukrajiny zbraněmi bez odříznutí Ruska od významné části jeho příjmů povede nakonec k vykrvácení Ukrajiny a přechodnému příměří na její úkor, a k utvrzení Ruska o výhodnosti a správnosti zvolené cesty.

Po několika letech ruského oddychu bude v takovém případě následovat další válka s obsazením zbytku Ukrajiny, Moldávie, možná i dalších zemí. Podle poučky "zvolili jsme hanbu a budeme mít válku".