Politoložka Dvořáková: Babiš voliče Okamury nevyluxuje, možná dokonce oslabí
Vojtěch PetrůS politoložkou Dvořákovou jsme mluvili o zvolení Petra Pavla prezidentem. Proč více než čtyřicetiprocentní podpora pro Babiše neznamená posílení jeho hnutí ve sněmovních volbách? A co si nyní počít s příkopy ve společnosti?
Petr Pavel ve druhém kole prezidentské volby zvítězil. Co to znamená? Kdo byli lidé, kteří ho přišli v takové míře podpořit?
To přesně vyčteme až z průzkumů motivace lidí k volbě ve druhém kole. Zdá se, že k volbám ve velkém přišli voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola. Ten pocit mám i z toho, že poté, co začaly přicházet výsledky druhého kola z nejmenších okrsků, očekávalo se, že minimálně zpočátku povede Andrej Babiš. Tak to bylo z hlediska soupeření dvou favoritů — Andreje Babiše a Petra Pavla — v prvním kole.
Fakt, že od počátku i v menších okrscích vítězil Petr Pavel, se dá vysvětlit tím, že oslovil voliče neúspěšných kandidátů z prvního kola. Ukazuje se tak také, že nešlo o konflikt města a venkova, roli hrály spíš obecně sociální poměry.
Čím to je, že se Pavlovi letos voliče neúspěšných kandidátů povedlo přilákat, když přesně na tom před pěti lety pohořel v duelu se stávajícím prezidentem Milošem Zemanem Jiří Drahoš?
Myslím si, že Petr Pavel byl svým vystupováním přesvědčivější a autentičtější kandidát, než byl Jiří Drahoš. Ve schopnost oslovit lidi sehrálo roli i to, že Pavel aktivně komunikoval s lidmi, objížděl republiku, mnoho voličů s ním mělo bezprostřední zkušenost osobního kontaktu.
A volili lidé skutečně pro Petra Pavla, nebo spíš proti Andreji Babišovi?
Myslím si, že obojí. Vyhrocená kampaň Andreje Babiše měla za cíl získat voliče kandidáta SPD Jaroslava Bašty z prvního kola, když mu Okamurovo hnutí oficiálně nevyjádřilo svou podporu. Jistá radikalizace a zjednodušování složitých problémů ho stála méně vyhraněné a středové voliče. Ti mohli mít výhrady i k Petru Pavlovi, ale volili ho — proti názorům a stylu vstupování Andreje Babiše.
To hrálo roli u vlažnějších voličů, kteří se nakonec rozhodli k volbám jít — viděli jsme, že účast byla opravdu vysoká. Na druhou stranu u těch přesvědčenějších voličů jistě šlo především o to, že je to zkrátka on.
Zároveň už v prvním kole tu antibabišovský narativ definující volbu byl přítomný. Lidé volili strategicky a semkli se kolem Petra Pavla, který z analýz vycházel jako člověk s větší šancí porazit Andreje Babiše.
Andrej Babiš však získal téměř 42 procent hlasů. To je výrazně více, než získalo hnutí ANO v posledních dvojích sněmovních volbách. V minulosti platilo, že ANO má jádro na třiceti procentech a strop na čtyřiceti. Ten se Babišovi nyní podařilo naplnit a maximalizovat. Co to znamená? Jde o výsledek specifické volby mezi dvěma kandidáty, nebo můžeme čekat posílení hnutí ANO?
Neinterpretovala bych to jako posílení hnutí ANO, protože hlasy pro Babiše nemusí znamenat zároveň hlas pro ANO. Zároveň, ačkoliv od počátku byla patrná ze strany Babiše snaha z voleb udělat referendum o vládě, hlasy pro Petra Pavla nelze vnímat automaticky jako hlasy podpory vládní koalici.
U hlasů pro Babiše se ukázalo, že expremiér oslovoval spíše lidi, kteří reagují na emoční projevy, mají pocity nejistoty. Roli jistě hrála zkušenost s Andrejem Babišem v roli premiéra, naopak Petr Pavel představoval něco nového, neznámého.
Jestliže tedy Babiš přilákal ve druhém kole i voliče hnutí SPD, KSČM, Trikolóry či obecně subjektů z politických okrajů a tradiční levice, neznamená to nutně, že ANO podpoří ve volbách i napříště a že díky této volbě daným subjektům Babiš voliče vyluxoval?
Myslím si, že to tak nebude. Lidé budou volit opět svá původní uskupení. Hraje samozřejmě roli to, zda má dotyčný subjekt šanci překročit nutnou pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Navíc v příští sněmovní volbě bude jistě nižší volební účast než v současné prezidentské volbě.
Zároveň tu vznikla určitá dvaačtyřicetiprocentní menšina lidí, kteří volili poraženého kandidáta a jistě budou na čas zklamaní, frustrovaní. Babiš sám s těmito emocemi umí pracovat. Už na povolební tiskovce ze svého neúspěchu obvinil média i politické strany, jež se proti němu údajně spikly. Může tato porážka a její komunikace u části obyvatelstva prohloubit nedůvěru k demokratickému zřízení a posílit pocit, že nám tu vládne jakýsi „polistopadový kartel“?
Odpovědi paní Dvořákové se mi líbí, mají obsah.
Souhlasím, že role prezidenta je významná, rozhodně ne jen "převážně ceremoniální".
Vize pro společnost by samozřejmě měly přinášet politické strany soupeřící o výkonnou moc; pokud se tak neděje, je něco špatně. V takovém případě může prezident pomoci takovou vizi hledat nebo vytvářet.
Pokud se v politické diskusi naopak bude srážet a potýkat několik protikladných vizí, prezident může pomoci tuto diskusi moderovat.
Na osobnosti prezidenta tedy docela dost záleží.