Monetu chce fosilní lobby. Banka žádá ekologické organizace, aby zrušily protest

Adam Rektor-Polánek

V pondělí zasedne valná hromada, která rozhodne o kontrole nad bankou Moneta. Ekologické organizace věří, že v případě většinového podílu skupiny PPF a uhlobarona Pavla Tykače začne banka sloužit zájmům fosilního průmyslu.

Pavel Tykač se spolu s PPF snaží ovládnout banku Moneta se zřejmým cílem: prodloužit agónii uhelného průmyslu. Foto Moneta

O směřování banky Moneta rozhodne valná hromada v pondělí 20. prosince. Již několik měsíců se skupina PPF, která je největším akcionářem Monety, nikoli však majoritním, snaží nad bankou získat kontrolu.

Iniciativu PPF otevřeně podporuje uhlobaron Pavel Tykač. Pochvaluje si záměr vybudovat „silnou českou banku“, která by „financovala český průmysl“. Ekologické organizace se obávají, že pod vlastnictvím PPF a Tykače by Moneta začala ve velkém podporovat fosilní projekty — mimo jiné právě Tykačovy.

„Finanční společnost PPF již v minulosti asistovala například EPH v koupi hnědouhelných dolů a elektráren v německé Lužici. Firma Sev.en Energy Pavla Tykače je jednou z největších uhelných korporací v České republice a Tykač sám se netají plány udělat z Monety banku, která bude podporovat ‚tradiční český průmysl‘, což v jeho podání znamená jednoznačně uhlí,“ míní člen iniciativy Zastavme špinavé prachy Radek Kubala.

Právě iniciativa Zastavme špinavé prachy avizuje, že pondělní valnou hromadu naruší s cílem upozornit na hrozbu pro klima, kterou podle nich případné vlastnictví Monety skupinou PPF s Pavlem Tykačem představuje. Tiskové oddělení Monety v reakci vydalo prohlášení, ve kterém žádá, aby občané od protestů upustili.

„Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že zástupci ekologických organizací, sdružených v online platformě Zastavme špinavé prachy, plánují narušit jednání pondělní valné hromady. MONETA by je proto touto cestou ráda požádala, aby tak nečinili. Banka je přesvědčena, že pro takovouto aktivitu neexistuje žádný důvod: MONETA je příkladem zodpovědné finanční instituce ve vztahu k podpoře udržitelnosti i aktivit pro ochranu životního prostředí,“ uvádí představitelé Monety v tiskové zprávě.

Dále připomínají, že Moneta platí za „průkopníka udržitelnosti v České republice“, a zmiňují konkrétní příklady — například snížení uhlíkové stopy o sedmdesát procent či nákup energií z obnovitelných zdrojů. Moneta tak žádá o klid během pondělního jednání, chce se však s protestujícími „sejít a diskutovat s nimi témata ve vztahu k udržitelnosti“.

Zástupci ekologických organizací souhlasí, že Moneta je momentálně v otázkách ochrany klimatu jednou z důslednějších finančních institucí. Podle nich by však taková pověst mohla po pondělním jednání nabrat rychlý konec.

„Samozřejmě známe interní politiku banky Moneta a je potřeba říct, že v současnosti patří i podle hodnocení ekologické organizace Greenpeace k těm lepším co se týče udržitelnosti. Nicméně máme obavu co nastane, až nad Monetou získá podstatně větší vliv PPF a případně uhlobaron Pavel Tykač,“ reaguje na tiskovou zprávu Monety Radek Kubala.

Udržitelná, či fosilní?

Obchod, v rámci kterého chce PPF připojit Monetu ke svým dalším podnikům, primárně bance Air Bank, má hodnotu šestadvaceti miliard korun. PPF nyní vlastní asi třicet procent akcií Monety, Pavel Tykač necelá tři procenta. Podle informací magazínu Forbes však pro něj „další jednotky procent drží i další subjekty“. Pro převzetí je podle všeho i současný šéf Monety Tomáš Spurný.

Proti je naopak kromě ekologických organizací i druhý největší akcionář Monety, britská investiční společnost Petrus Advisers. Možnou transakci Petrus dlouhodobě kritizuje, navíc společnost osočila Spurného, že zájmům PPF aktivně přihrává.

Petrus má totiž pro Monetu zcela opačnou vizi: chce z banky učinit regionálního lídra v podpoře takzvaných ESG — udržitelných a společensky zodpovědných investic. V pondělí se tedy rozhodne, kterým směrem se Moneta vydá. Zda „zeleným“, či fosilním.

Podle ekologických organizací Tykač banku, která by jeho podnikání podporovala, nutně potřebuje. Většina finančních institucí se totiž od podpory uhlí odklání, což výrazně komplikuje Tykačovo podnikání.

Nejšpinavější fosilní palivo se postupně stává takřka nepojistitelným, finanční instituce se za něj odmítají zaručit. Jak popsal tehdejší redaktor DR Josef Patočka v sérii textů o podnikání Pavla Tykače, osmému nejbohatšímu Čechovi příliš možností, jak udržet svůj fosilní byznys při životě, nezbývá. Snaží se proto rozšířit svůj vliv, aby ve zbývajícím čase na uhlí co možná nejvíc vydělal.

„Snaha uhlobaronů ovládnout Monetu dokazuje agónii, v jaké se uhelný průmysl po celé Evropě nachází. Banky i pojišťovny dávají od uhlí i ostatních fosilních paliv ruce pryč, státy oznamují stále rychlejší data konce uhlí. Doba uhelná rychle končí a my doufáme, že akcionáři Monety jí na pondělní valné hromadě nebudou chtít prodloužit. Nedává to smysl ekonomicky a byl by to nezodpovědný hazard z hlediska ochrany klimatu,“ řekl Deníku Referendum Radek Kubala.

advertisment
advertisment