Mezivládní dohodou chce Česká republika ukončit spor o těžbě v příhraničním dole Turów. O zaslání návrhu polské straně v pondělí informoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Dohodu dnes ministr projednával se svým polským protějškem Michałem Kurtykou.

Jejich úvodní jednání vyústilo v tiskovou konferenci, podle které chce česká vláda spor řešit ne soudně, ale „bilaterální dohodou“ - především finanční kompenzací v řádech desítek milionů eur. Také plánuje zavedení ekologických opatření, například stavbu zemního valu, který může minimalizovat některé ze škodlivých dopadů těžby v dole Turów.

Další podrobnosti dohody však zatím nejsou veřejnosti známé. Tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková nedostatek transparentnosti pro Deník Referendum vysvětlila snahou zajistit si „vyjednávací prostor“ pro jednání s Polskem. Kritici z řad občanské společnosti, ekologů, i obyvatel žijících v blízkosti dolu se ale obávají, že jde spíše o snahu zakrýt nedostatky v navrhované podobě mezivládní.

„Polsko nyní musí přijít s takovou variantou prodloužení těžby a opatření, u nichž prokáže, že negativním dopadům na české území skutečně zamezí. Zejména je třeba zastavit další pokles hladiny spodních vod na českém území… Do té doby má být nelegální těžba přerušena. To jsme dnes ale neslyšeli,“ vyjádřila se k tiskové konferenci právnička z organizace Frank Bold, Petra Urbanová.

Polská státní těžařská korporace PGE totiž plánuje důl provozovat až do roku 2044, navíc nijak nestanovuje rozsah těžby. Rypadla by se tak mohla v dalších letech ještě více přiblížit hranicím s Českou republikou, a zhoršit tak základní problém, který těžba v pohraničí způsobuje: pokles podzemních vod. Právě o strachu z nedostatku pitné vody obyvatelé příhraničních obcí dlouhodobě hovoří.

Hlavními českými požadavky by podle kritiků Brabcova postupu mělo být bezodkladné přerušení těžby a stanovení jasných podmínek konce dolu Turów. Času na další vyjednávání je ale málo, Polsko se má totiž do úterý 22. června vyjádřit k návrhu pokuty pěti milionů eur (přes 127 milionů korun) za každý další den těžby v Turówě. Česká republika o takovou pokutu nedávno požádala Soudní dvůr Evropské Unie.

Postup české vlády budí rozpaky

Evropský soudní dvůr už před čtyřmi týdny nařídil ukončit práce v dole do doby, než o české žalobě z konce února rozhodne. K ní se navíc před týdnem připojila Evropská komise, která polské jednání označila za nezákonné.

I přesto se ale těží dál, a politický spor mezi Českou republikou a Polskem se v mnoha ohledech vyostřuje. Zároveň však podle kritiků z řad místních komunit a občanské společnosti působí počínání české vlády nejistě a nečitelně.

„Čeští politici se zatím vůbec nevyjadřují k přistoupení Evropské komise k žalobě na Turów. Vláda má přitom jedinečnou možnost Komisi přizvat k jednáním o dohodě, aby svou pozici vůči Polsku, které dlouhodobě české požadavky ignorovalo, posílila,“ kritizuje vládu Nikol Krejčová z ekologické organizace Greenpeace.

Tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková argumenty kritiků vlády odmítá. Evropská komise je údajně o krocích české vlády obeznámena a souhlasí s nimi. Veškeré vládní kroky navíc jsou, slovy Petry Roubíčkové, „plně koordinovány s volenými zástupci regionu — hejtmanem Libereckého kraje a starosty místních obcí“.

Nikol Krejčová z Greenpeace oponuje: „Ať už vychází od kohokoli, požadavky české vlády zůstávají mlhavé a nedostačující… Měli bychom se především postavit za lidi, kteří jsou těžbou zasaženi. Nejvíc jim pomůže, když negativním vlivům vystavení nebudou — a to zajistí jen zastavení těžby.“

Podobně situaci vnímá i jeden z aktivních místních občanů z příhraniční obce Uhelná Milan Starec. Pro Deník Referendum řekl: „Připadá mi, že se česká vláda chce co nejrychleji domluvit, aby byl klid na všech frontách. Aby Polsko mohlo dělat co chce a Česká republika na tom získala nějakou tu miliardu, k tomu pár ekologických opatření. Obcházejí ale jádro věci — přibližující se těžba neustále zhoršuje odtok spodní vody. A to naši politici fakticky neřeší.“

Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) zase klade důraz na důsledné prošetření situace. V reakci na události posledních dní uvedla: „Chci se především ujistit, že Česká republika nepromarní příležitost a nestáhne žalobu u Evropského soudního dvora až do chvíle, než bude zpracovaná nová EIA.“ [studie o posuzování vlivů na životní prostředí].

Odpor proti pokračující těžbě v Turówu narůstá i v Polsku

Polská korporace provozující těžbu v dole Turów PGE přitom nedávno oznámila omezení uhelných projektů, neboť tím je podmíněna možnost čerpat evropské prostředky. Uhelná elektrárna Bełchatów má být postupně uzavřena během následujících patnácti let. PGE dále zrušila plány na otevření nového důl Złoczew. V případě Turówa však státní firma možnost jakýchkoli ústupků zatím odmítá.

Jedním z hlavních argumentů polské vlády je údajný ekonomický a sociální přínos hnědouhelného dolu. Turów je totiž v regionu největším a pro mnoho místních jediným možným zaměstnavatelem.

Mezi polskými akademiky i občanskou společností však sílí názor, opřený o nedávno zpracované analýzy, podle nějž je možné Turów uzavřít mnohem dřív, než chce státem kontrolovaná korporace PGE — a bez zásadní ekonomické či sociální újmy. Závazkem ukončit těžbu do roku 2030 by totiž mohl region dosáhnout na nemalý podíl evropského Fondu pro spravedlivou transformaci, a následně jej použít k výstavbě udržitelné infrastruktury a podpoře zaměstnanosti.

Takový názor zastává například nezávislý varšavský think tank Fundacja Instrat. Ve svém vyjádření se přímo staví za požadavek české občanské společnosti uzavřít důl co nejdříve. Totožný názor vyslovil v předním polském deníku Gazeta Wyborcza novinář Marcin Popkiewicz.

Kromě jednání s Českou republikou tak může budoucnost Turówa ovlivnit i rozložení politických sil v Polsku. Mezi nejhlasitější zastánce dolu totiž patří vládnoucí Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. K dřívějšímu konci těžby by mohlo otevřít cestu vítězství opozičních stran v příštích parlamentních volbách v roce 2023.

Debata o těžbě v dolu Turów má nejen středoevropský, ale i globální kontext. Podle Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) totiž musí těžba uhlí ve všech zemích OECD skončit do roku 2030, aby vůbec existovala možnost udržet oteplování planety pod jedním a půl stupněm Celsia. I to je motivací snah o co nejrychlejší ukončení těžby na polské, české i evropské straně.