Před více než dvěma lety vláda Petra Fialy jednomyslně odhlasovala dohodu o polském uhelném dolu Turów na česko-polsko-německých hranicích. Na to, že smlouva problémy spojené s těžbou nevyřeší, upozorňovali místní občané, experti i ekologická hnutí už v době jejího podpisu. Čas výhrady vůči smlouvě jenom potvrzuje. A vláda její nefunkčnost vytrvale přehlíží.

Jak dlouhodobě upozorňuje expertní skupina Frank Bold, ale i třeba Fridays For Future, české ministerstvo životního prostředí odmítá zveřejnit data o stavu podzemní vody, jež měří provozovatel dolu, polská PGE. Ministerstvo i PGE se zaštiťují tím, že se jedná o obchodní tajemství. Právo na informace o životním prostředí přitom patří k základním principům demokratické politiky. Jejich utajováním se dostáváme nejméně třicet let nazpět.

Nechat poskytování klíčových dat, na základě kterých lze vyhodnocovat funkčnost či nefunkčnost dohody, na protistraně, je v případě jakékoliv bilaterální smlouvy amatérismus. Jediným důvodem k podpisu takto nevýhodné smlouvy pravděpodobně bylo a je přátelství mezi ODS a polskou ultrakonzervativní stranou Právo a spravedlnost.

Ministerstvo však i nadále tvrdí, že dohoda je funkční. Pravý opak přitom ukazuje mimo jiné fakt, že město Hrádek nad Nisou dostalo dotaci z Operačního programu životní prostředí na výstavbu vodovodů, které místním mají nahradit dolem odčerpanou vodu.

Prostředky, jež poskytuje polská strana na vypořádání se s následky škod, nejsou dostatečné. Na princip, že by za způsobené škody měl vždy platit znečišťovatel, vláda rezignovala, a tak škody způsobené polskou těžbou tak zčásti zaplatí daňoví poplatníci Evropské unie. Jenže tyto prostředky na rozvoj obcí pak velmi pravděpodobně budou jinde chybět.

Znepokojení budí i fakt, že dohodou dala vláda Polsku bianco šek na těžbu, jejíž horizont přesahuje období, kdy kvůli klimatické krizi musíme skončit s těžbou a spalováním fosilních paliv. Jenže chybějící termín uzavření Turówa způsobuje, že okolní obce přicházejí o miliardy z Fondu spravedlivé transformace a obyvatelé obce Opolno-Zdrój, která se má v důsledku rozšiřování těžby bourat, čelí dilematu, zda přijít o práci v dole, nebo o zem pod nohama. Pokud PGE dokončí svůj plán, bude Opolno-Zdrój zřejmě poslední obcí zbouranou kvůli uhlí v Evropské unii.

Klimatickou krizi a fosilní paliva zastavíme jen tehdy, pokud to bude pro politiky skutečnou prioritou. A to se o současné vládě ani opozici říct nedá. Bezútěšná situace místních, neveřejné informace i rychle postupující klimatická krize si přitom žádají jediné. Je na čase, aby česká vláda začala jednat s polskou stranou o nápravě chyb. Nikdo z vládních politiků se k tomu však očividně nemá.