Komu záleží na lidských právech v Maďarsku? Fialova vláda mlčí

Mikuláš Peksa

Členské státy Evropské unie mají posledních pár dní rozhodnout o podpoře řízení Soudního dvora EU proti maďarskému zákonu, který kriticky zasahuje do práv a svobod LGBTIQ+ osob. Česká republika ale stále mlčí.

Maďarští protestující během demonstrace proti návrhu zákona o zákazu „propagace“ homosexuality a změny pohlaví na začátku léta 2021. Foto Gergely Besenyei, AFP

Téměř dva roky uplynuly od chvíle, kdy maďarská vláda — ovládaná stranou Fidesz Viktora Orbána — schválila kontroverzní „zákon o zpřísnění postupu proti pachatelům pedofilních trestných činů a o změně některých zákonů na ochranu dětí“.

Skutečným záměrem přijetí tohoto chytře pojmenovaného zákona ve skutečnosti nebyla ochrana maďarské mládeže. Podobně jako u obdobných ruských zákonů na ochranu mravnosti mládeže je útokem na svobodu slova, právo na bezpečné informace a sexuální výchovu. Proti jeho vzniku zákona se hlasitě ohradili nejen lidé v Maďarsku, ale i občanské organizace a političtí představitelé z celé Evropy.

Nelidský zákon

Zákonem chtěl Viktor Orbán záměrně vytvořit clonu, aby odvrátil pozornost od masivní systematické korupce, kterou jeho vláda v Maďarsku dovoluje a jíž se sama účastní. Samotný zákon má přitom drastický vliv na promítání filmů a seriálů, vydávání a prodej knih a výuku důležitých témat týkajících se duševního a fyzického rozvoje mladistvých, které mohou obsahovat LGBTIQ+ témata. Stručně řečeno, nový zákon se snaží v Maďarsku prakticky vymazat existenci osob s jinou sexualitou, než kterou chce Viktor Orbán propagovat.

Knihy obecně se staly obrovským terčem Orbánova diskriminačního zákona. V srpnu 2021 nařídila Orbánova vláda obchodům, aby dětské knihy, které podle režimu propagují homosexualitu, prodávaly v „uzavřeném obalu“.

Své o dopadech zákona ví i známá maďarská autorka knihy Pohádka je pro každého Dorottya Rédai. Po uplatnění takzvaného anti-LGBT zákona její knihu na svolané tiskové konferenci demonstrativně roztrhala krajně pravicová politička Dóra Dúró s prohášením, že jde o „homosexuální propagandu“.

Dopady nového zákona se podepsaly i na výuce sexuální výchovy. Výuku o sexuální výchově, návykových látkách a dalších důležitých tématech týkajících se duševního a fyzického rozvoje budou podle zákona smět provádět pouze organizace, které názorově souzní s Orbánovou vládou.

Třešničkou na dortu je potom fakt, že se maďarská vláda novým zákonem viditelně inspirovala zákonem „proti LGBT propagandě“, který před deseti lety schválila ruská Duma. Není to nic zvlášť překvapivého. Viktor Orbán se v Evropě řadí mezi spojence ruského diktátora Vladimira Putina, což nedávno potvrdil náčelník maďarského generálního štábu prohlášením, že Maďarsko by Vladimira Putina po vydání mezinárodní zatykače na jeho osobu na svém území nezadrželo.

Česká republika jako Orbánův spojenec?

Mezinárodní odezva na sebe po schválení zákona maďarským parlamentem 15. června 2021 nenechala dlouho čekat. Osmnáct vedoucích představitelů členských států Evropské unie zveřejnilo společný dopis, v němž se zavázali, že „budou pokračovat v boji proti diskriminaci vůči LGBTIQ+ osobám“.

Česká republika se ovšem k tomuto závazku nepřipojila. Tehdejší premiér Andrej Babiš na otázku Pirátů ve Sněmovně ohledně své pasivity označil dopis evropských představitelů za „canc“ a Piráty obvinil ze zrady a rozvracení České republiky podle příkazů z Bruselu.

Dnes už je situace již odlišná. V červenci 2021 zahájila Komise proti Budapešti řízení o nesplnění povinnosti. Vzhledem k tomu, že odpověď na zaslané odůvodněné stanovisko Komise nepožadovala za uspokojivou, rozhodla se 19. prosince 2022 předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie. Členské státy měly možnost řízení u Soudního dvora EU podpořit do 27. března. Toto období bylo následně prodlouženo o zhruba další dva týdny.

K žalobě Komise se připojilo už Rakousko, Belgie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Finsko a Evropský parlament. Ostatní členské státy dosud váhají.

Bohužel Česká republika i tentokrát šoupe nohama a tváří se, že problém nevidí. Andrej Babiš, který si Orbána dokonce pozval jako svého „kamaráda“ během předvolební kampaně, už premiérem není. Nová vláda a její konzervativní většina se však v tomto směru od Babiše zjevně neliší a s Orbánem si zrovna tak rozumí.

Pokud si myslíme — a tvrdí to i předseda vlády Petr Fiala —, že Česká republika hodnotově patří na Západ, pak je naprosto klíčové, aby současná vláda podpořila spolupráci evropských členských států ve snaze o uchování dobrého stavu právního státu, integrity právního systému a lidských práv evropských občanů.

Rozhodl jsem se proto spolu s ostatními pirátskými europoslanci za Českou republiku a europoslankyní Radkou Maxovou poslat vládě otevřený dopis. Doposud jsme však nedostali žádnou odpověď. Vzhledem k hodnotové orientaci české vlády by se slušelo, aby českou účast v evropské žalobě podpořily všechny strany vládní koalice. Vážně se však obavám, že jejím některým členům závažnost situace naprosto uniká. Je třeba jim připomenout, že nemůžeme dělit lidská práva na podstatnější a méně podstatná.

Mlčení znamená souhlas

Nejde jen o vzájemnou solidaritu, ale i zcela prakticky se problém netýká pouze maďarské LGBTIQ+ komunity, ale všech Evropanů. V dnešní době lidé častěji cestují a pracují v různých částech Evropy a v souvislosti s tím navazují lidé také častěji partnerství bez ohledu na státní hranice — a zaslouží si, aby se jejich svazky těšily stejným právům jako ostatní.

To ovšem znamená ochranu samotných základů principu právního státu a základních demokratických hodnot, jako jsou lidská důstojnost, rovnost, svoboda a dodržování lidských práv, které se týkají všech občanů Evropské unie. Jak Maďarsko, tak i Česká republika se zavázala tyto zásady chránit a dodržovat.

Nemusíte mít právnické vzdělání, abyste poznali, že maďarský zákon z roku 2021 nemá s takovými principy nic společného. Zhruba stejně jako maďarský žalostný přístup k právnímu státu — ať už se jedná o nezávislost soudů, svobodu médií nebo lidská práva. Je samozřejmě právem maďarské politické reprezentace, pokud tato pravidla nechce dodržovat, a z Unie odejít. Není však možné přehlížet zjevné problémy se zákonností a porušování základních principů, k nimž se Maďarsko přihlásilo.

Česká republika má stále ještě možnost se k žalobě připojit a ukázat, že stojí pevně za hodnotami svobodné a solidární společnosti. Nestálo by nás to nic. Mlčení však znamená souhlas s autoritářskými postupy Viktora Orbána.