Maďarští učitelé toho mají dost. Co to může znamenat pro Orbána?

Pavlína Janebová

Aktuální revolta maďarských učitelů proti Orbánovu režimu je dosud zřejmě největší hrozbou, již čelí. A to zejména v důsledku celkově nepříznivých hospodářských okolností, které budapešťské vládě zužují manévrovací prostor.

Mezi hlavní problémy definované zástupci učitelů patří skutečnost, že výše jejich platů průměrně odpovídá zhruba šedesáti procentům výše platů jiných vysokoškolsky vzdělaných profesí. A jejich růst je nedostatečný například i ve srovnání s Českou republikou, Slovenskem či Polskem. Foto Hatvanhatosparancs, WmC

Strana Fidesz pod vedením premiéra Viktora Orbána vládne v Maďarsku od roku 2010. Posledního velmi výrazného volebního vítězství a dvoutřetinové většiny v parlamentu dosáhla v dubnu tohoto roku.

V uplynulých dvanácti letech Fidesz čelil několika krizovým epizodám, kdy některá jeho politická opatření vyvolala odpor značné části společnosti. Jako příklad lze uvést odpor proti zdanění internetových služeb, takzvanému „otrockému zákonu“ či letos v červenci proti daňové reformě. O dlouhodobé kritice občanské společnosti v souvislosti s právním státem či například situací komunity LGBTI nemluvě. Aktuální situace je pro Orbánův režim ale jednou z doposud vůbec nejobtížnějších.

K rostoucím cenám energií, slábnoucímu forintu a inflaci přesahující dvacet procent, což je spojeno s reálnou hrozbou ztráty značné části finančních prostředků přicházejících z Evropské unie kvůli rozsáhlé korupci, se nyní přidaly ještě protesty učitelů a studentů. Ti ztratili trpělivost s dlouhodobě upadající situací vzdělávacího sektoru v zemi, který je podfinancovaný. Politici sice už roky slibují nápravu, u slibů však také doposud zůstalo.

Mezi hlavní problémy definované zástupci učitelů patří skutečnost, že výše jejich platů průměrně odpovídá zhruba šedesáti procentům výše platů jiných vysokoškolsky vzdělaných profesí. A jejich růst je nedostatečný například i ve srovnání s Českou republikou, Slovenskem či Polskem.

Učitelů je málo, což pro ty stávající znamená větší množství práce, a školy jsou navíc nuceny zaměstnávat nedostatečně kvalifikované pracovníky. Kritizován je i způsob řízení škol a přílišná centralizace systému. Evropská komise ve svém letošním hodnocení uvádí právě nízkou míru autonomie, pokud jde o nastavování kurikula, a nízké platy učitelů jako faktory vedoucí k nízké efektivitě a také nízké míře spravedlnosti maďarského vzdělávacího systému.

V návaznosti na nesplněné požadavky učitelských odborů z loňského roku tak řada učitelů v celé zemi v říjnu přistoupila k takzvané občanské neposlušnosti. Ústavně definovaná možnost stávky totiž byla opatřením vlády na začátku roku v praxi značně omezena. Na začátku měsíce proběhly v Budapešti demonstrace desetitisíců lidí na podporu požadavků učitelů.

Od vládních představitelů nejprve žádná reakce na dění nepřicházela. Nakonec se vláda odhodlala k dalšímu slibu — zvýšit platy učitelů o jednadvacet procent v příštím roce s tím, že další zvýšení by přišlo v roce 2025.

Školství je oblastí, která je důležitá pro naprostou většinu občanů země — kvalitní vzdělání coby zásadní faktor k dosažení úspěšného života chce pro svoje děti většina rodičů. Citovaná zpráva Evropské komise přitom uvádí, že výsledky vzdělávání jsou v Maďarsku pod průměrem Evropské unie. Požadavky učitelů, s nimiž do velké míry kvalita školství souvisí, jsou obecně vnímány jako legitimní.

Kromě ekonomické prosperity je vzdělaná populace samozřejmě klíčem i ke zdravé demokratické společnosti. O Orbánově zájmu na posilování schopnosti kritického myšlení u maďarského elektorátu lze nejspíše s úspěchem pochybovat, musí mu ale být jasné, že budovat si v nespokojených učitelích koordinovanou skupinu potenciálních oponentů není právě strategické.

I kdyby tentokrát vláda měla v úmyslu svůj slib zvýšení platů naplnit, bude na něj ve světle tragické hospodářské situace obtížně hledat peníze. A to zejména, pokud nakonec skutečně Unie zmrazí příliv peněz a vyplaceny nebudou ani prostředky z covidového Nástroje pro oživení a odolnost.

Předchozí krize se Orbánově režimu podařilo zažehnat. Navzdory tomu, že Fidesz je bez diskuse nejsilnějším politickým aktérem v zemi a nemá žádnou reálnou konkurenci, jej však současný, zejména ekonomický kontext oslabuje. Aktuální protesty samy o sobě vládu nepoloží, mohou se ale stát zásadním prvkem přispívajícím v nastalé situaci ke snížení podpory pro vládnoucí stranu. Politická opozice v zemi by toho mohla využít.