↗

Jednání Evropské rady o rozpočtu se bez zvláštních cavyků účastní i Viktor Orbán či Andrej Babiš. Výsledky vypadají podle toho. Foto FB Viktor Orbán

Dohoda, které dosáhli představitelé členských států v týdnu v Bruselu, byla historickým okamžikem, který položil základy pro další práci EU — především v boji proti klimatickým změnám a při tvorbě společných finančních nástrojů, které pomohou překonat koronakrizi. Byl dohodnut dlouhodobý rozpočet, který by měl přispět k překonání krize a zvládnutí zkoušek, jimž nyní čelíme.

Bohužel v návrhu zůstalo mnoho slabých míst, které nás mohou a dle mého názoru budou dost mrzet. Evropská rada totiž utrácela, kde nebylo třeba, a šetřila na těch nejhorších místech.

Snížení částky na fondy, které nás mají vyvést z koronakrize, nebudou stačit na dlouhodobé oživení ekonomiky. Ještě horší je snižování investic do vědy, vzdělávání a zdravotnictví. Právě věda se na evropské úrovni provozuje velmi efektivně a je základem evropské prosperity. Škrty ve vzdělávání ovlivní třeba Erasmus. A taky asi nemusím vysvětlovat, proč je podstatné investovat do zdravotnictví právě teď.

Země, které nakonec zvolily škudlení před solidaritou, tak učinily na úkor evropské budoucnosti, což nás ve výsledku může bolet mnohem více než o pár čísel větší rozpočet. Tady je určitě potřeba vyjednat navýšení.

V návrhu byly velmi vágně definovány pojistky, které by zaručily, že peníze nepůjdou přímo do chřtánů evropských oligarchů bez toho, aby reálně prospěly občanům Evropy. Evropský paralemnt tedy požaduje, aby taková kontrola reálně fungovala. Jde o jeden z klíčových bodů.

Zároveň jsme propásli obrovskou šanci na důsledné dodržování právního státu v Evropské unii. Pokud chceme ochránit zásady demokracie, rovnosti a svobody, je nutné, aby se členské státy Evropské unie neproměnily v autokracie, k čemuž se třeba v Maďarsku, Polsku a pomalu i u nás spěje.

Měli jsme dobrou možnost zahrnout podmínku funkčního právního státu do sady podmínek pro čerpání z fondů. Bohužel, tuhle rukavici Rada nezvedla — je to logické, když víme, že o návrhu musely hlavy států rozhodnout jednomyslně. Je to obrovská překážka pro to, aby mohla Unie fungovat opravdu pružně a tvrdě.

V rezoluci přijaté Evropským parlamentem požadujeme, aby byl právní stát přidán do nutných podmínek. Pokud se někdo chce vydat nedemokratickou cestou, je to jeho volba. Ale evropská pravidla mluví jasně a pro autokraty nesmí být v Unii místo.

Na druhou stranu jsem rád, že Rada akceptovala naše výzvy a určila alespoň základní částky pro boj s klimatickou změnou. Nyní je potřeba přinést právně závazné nástroje, abychom zajistili, že se opatření v oblasti ochrany klimatu reálně budou dít.

Škrty ve Fondu spravedlivé transformace jsou tragické, jelikož jde o hlavní nástroj, který má pomoci regionům přejít na ekologičtější ekonomiku. Doufám, že tahle část rozpočtu ještě bude přehodnocena.

V Evropském parlamentu budeme mít při schvalování dlouhodobého rozpočtu EU poslední slovo: bez souhlasu většiny poslanců nemůže Víceletý finanční rámec 2021—2027 vstoupit v platnost. Následovat tedy bude jednání europoslanců s Evropskou radou, které se odrazí od dnešního usnesení Parlamentu. 

V tom Parlament jasnou většinou podpořil právní stát a doplnění investic přesně v bodech, které jsem jmenoval výše. Byla to tvrdá jednání, ale našli jsme pro ně v Evropském parlamentu většinu.

Za smutné považuji, že mezi českými europoslanci na usnesení nebyla shoda, zjevně tak nechtějí zvýšit rozpočet na vědu nebo jasně podmínit peníze právním státem. Proti byla ODS, SPD a Orbánův Fidesz, zdrželo se celé ANO.

Finálně bychom o rozpočtu měli hlasovat na příštím řádném plenárním zasedání, které se bude konat v září.