„Práce, rodina, vlast“: populistická sociální politika ve střední a východní Evropě
Bojan Bugarič, Mitchell A. OrensteinV Evropě vzniká nová hranice mezi Západem a Východem. Štěpení není vedeno jen popíráním právního státu ze strany autoritářských režimů, ale také jejich mazaně navrženou ekonomickou politikou.
Nástup autoritářských populistů v Maďarsku a Polsku byl pro Evropskou unii šokem, jenž ji donutil zamyslet se nad novými postupy, kterými zajistí zachování právních států. Tyto režimy však nadále vykazují trvalou podporu mnoha voličů včetně těch s přirozeným sklonem k levici. Proč?
Náš výzkum ukazuje, že středoevropští a východoevropští populisté rozvinuli nový přístup k sociální politice založený na konzervativních modelech minulosti, který lze shrnout ve starém vichystickém sloganu „práce, rodina, vlast“. Tento model, který se nejdříve ujal v Maďarsku a Polsku, se nyní šíří napříč Evropou.
V reakci na desetiletí trvající neoliberální ekonomickou politiku razí tyto populistické strany nacionalistický program. Ten usiluje o budování domácího — a tedy nikoli zahraničního — kapitálu, o podporu tuzemských pracovníků na úkor těch přistěhovaleckých a o kompenzaci poklesu místního obyvatelstva opatřeními „pro rodinu“. Reklamním sloganem je ochrana „obyčejných lidí“ před „liberálními elitami“ a hospodářský růst pomocí ekonomické samostatnosti a rozvojového modelu konzervativního etatismu.
Před globální finanční krizí v roce 2008 šly populistické vlády neoliberalismu na ruku. Poté však nabraly nový kurz. Maďarsko po rozhodném volebním vítězství Viktora Orbána v roce 2010 vytyčilo cestu jako první.
SKVĚLÁ ANALÝZA, páni profesoři!
"... nový přístup k sociální politice založený na konzervativních[?] modelech":
"Volal po znovuznárodnění konkrétních společností, zejména ve strategických sektorech, stejně jako po novém zdanění zahraničních bank... vytvořil masivní pracovní program pro nezaměstnané... ohlásil sociální politiku podporující vyšší počet dětí... podporu pro větší rodiny ve věcech jako koupě větších automobilů, prarodičovská péče či umísťování dětí do školek... čistá průměrná mzda se v Maďarsku v letech 2010 až 2018 zvedla o 59 procent..."
"...cílila na občany malých měst a chudších oblastí... uvalila v roce 2016 povinné odvody na sektor bankovnictví... všechny zaměstnance do 26 let zprostila daně z příjmu... podporu ve výši 144 dolarů měsíčně na každé dítě... peníze obstarala pomocí nového zdanění bank a velkých společností... zvrátila rozhodnutí předešlé vlády, které zvýšilo věk odchodu do důchodu, a pro starobní důchodce zajistila benefity na léky, zatímco pro mladé zavedla program dostupného bydlení... omezila zaměstnavatele v užívání krátkodobých smluv a zvýšila zaručenou minimální mzdu..."
"POPULISMUS se tak stal významnou výzvou pro levici..."
(Neo)liberální levice (jestli tomu dobře rozumím) tedy bojuje za zlepšení životních podmínek širokých vrstev (za ty stejné - tedy ty výše uvedené věci), ale říká tomu populismus, a je tedy samozřejmě proti populismu...
"Zaměstnance mělo rozlítit, že již čtyři měsíce za sebou nedostali plnou smluvenou mzdu, ale jen její část. Odbory tvrdí, že jsou porušována základní práva."
--------------------------------------
Z humanistického hlediska je celkem jedno, jestli zaměstnanci dostali či nedostali zaplaceno (hmotné zabezpečení je stejně jen nástrojem populismu).
Důležitější je, jestli na manažerských pozicích a ve vedení té továrny je dostatečný počet žen.
Hm, je zajímavé, že takový článek v DR vůbec vyšel.
U nás nic takového samozřejmě nehrozí, Babiš zrovna pracuje na zruinování tohoto státu a zdanění kapitálu je tady sprosté slovo už dlouho. Na takové populistické fujtajbly my zkrátka nejsme. Takže místní karikatura levice, která by tohle nepřekousla, může být naprosto v klidu...