Maďarsko se horečně připravuje na parlamentní volby 8. dubna. Očekává se opětovné vítězství současné vládní strany Fidesz, v jejímž čele stojí Viktor Orbán. Pokud k němu skutečně dojde, mohl by s přestávkou tuto zemi vést celých 16 let. Jak moc vláda Viktora Orbána proměnila Maďarsko? Jak se žije místním Husákovým dětem? A kam plíživě mizí Maďaři?

Částečně svobodná média

Média a jejich nezávislost bylo to první, co přišlo Orbánovi pod ruku. V roce 2010 byla svoboda místních médií podle Freedomhouse ohodnocena 23 body ze sta. V roce 2017 se tento index zhoršil na 44. Jen pro srovnání, v Babišově Česku byla svoboda médií loni na úrovni 21 bodů.

Jednou z posledních bašt kritických názorů byl deník Népszabadság, který publikoval sérii odhalujících článků o vládě Viktora Orbána. Od října 2016 neexistuje.

Pár dnů po zveřejnění informací o korupčním jednání vysoce postavených představitelů Fideszu novináři zjistili, že nemají přístup do redakčních e-mailů. A také to, že k plánovanému stěhování do nových prostor nedojde. Provoz Népszabadságu byl spěšně ukončen pro údajnou nerentabilitu. Zmizela tak legenda maďarské žurnalistiky, která vydávala noviny od revoluce v roce 1956.

V Maďarsku se nedá dívat ani na televizi. Pokud v ní neběží vládní spoty s dramatickou hudbou a migranty útočícími na tradiční maďarské hodnoty či hraniční plot, tak třeba zpravodajství má do vyváženého daleko.

Jeden příklad za všechny. Po loňských masivních protestech za zachování Středoevropské univerzity v Budapešti, kterých se zúčastnilo odhadem 60 až 80 000 lidí, státní televize v hlavním zpravodajství prohlásila, že se v davu vyskytovali povětšinou cizinci. A když se jich ptali, proč protestují, tak nevěděli.

Obdobně je to i s rádii. Je jich málo a hrají převážně maďarské šlágry, protože jim to předepisuje zákon. Anebo neustále mluví, předčítají totiž knihy maďarských klasiků, případně Bibli. Takže až příště pojedete do Budapešti na prodloužený víkend, radši si s sebou přibalte nějakou hudbu. Nechcete-li poslouchat klasiku, nebo si maďarštinu znechutit ještě na cestě.

Ekonomická migrace na druhou

Pokud si toužíte odpočinout od lidí, dopřejte si výlet na maďarský venkov. Ten má obdobný problém jako třeba Bruntálsko. Mladí odcházejí za vzděláním do větších měst nebo rovnou do zahraničí. Kdo chtěl a měl možnost, už bydlí jinde. Výjimkou jsou menší města, kde se povedlo postavit továrny zahraničních investorů. Tam nezřídka narazíte i na opravdového Itala či Němce, který nevyrazil za termálními prameny.

Je to takový velký maďarský paradox. Vláda Viktora Orbána brojí proti imigrantům. V roce 2015 oblepila zemi billboardy v maďarštině se slogany „Pokud přijdete do Maďarska, nesmíte brát Maďarům práci“.

Jenže Maďaři o práci v tuzemsku valný zájem nemají, stěhují se jako ekonomičtí migranti za lepším. A občané z jiných zemí EU se naopak stěhují do Maďarska. Mnozí jsou tam za účelem snížení nákladů přemístěni vlastními firmami Jiní zase nemohou najít práci doma, a tak zkouší štěstí o zemi či dvě dál.

Trend je po převzetí moci Viktorem Orbánem zřejmý. Mladí a vzdělaní berou nohy na ramena a členství jejich země v EU jim v tomto útěku napomáhá. Neexistují přesné statistiky, kolik Maďarů žije v zahraničí, ale podle odhadů se jen mezi roky 2012 a 2015 jejich počet zdvojnásobil.

Kromě vyšších výdělků je táhnou i politické důvody. V Orbánově Maďarsku se moc dobře nedýchá. Jejich domovská země ovšem z odloučení obdobně jako Polsko těží; emigranti posílají svým rodinám nemalé finanční prostředky. A ty je poté utrácejí v Maďarsku. Při základní úrovni DPH 27 % si na své přijde i státní kasa.

Lesk a bída velkoměsta

Budapešť je v lecčems Praze podobná. Leží na řece, je hojně navštěvovaná turisty a služba Airbnb astronomicky nafoukla ceny nájmů pro místní. Obě města se ale od sebe také v mnohém liší.

Lesk a bída Budapešti, hlavního města země, která udělala z bezdomovectví zločin. Foto Pinterest

Tak například má Budapešť na rozdíl od Prahy hned čtyři linky metra. Stavbu té nejnovější linky 4 vyšetřuje nám dobře známý OLAF. Uber si tu nezavoláte, vláda ho po protestech taxikářů zakázala. A ani v barech nepočítejte, že byste dostali pivo do skleněného půllitru. Na mytí skla v Budapešti chybí hned několik párů rukou. Plastový kelímek tento problém hravě vyřeší.