Andrej Babiš není sám. Eurodotace „dojí“ i maďarští oligarchové

Facebook Twitter Vytisknout

Příbuzní, přátelé i političtí spojenci maďarského premiéra Viktora Orbána podezřele bohatnou ze státních zakázek spolufinancovaných z fondů EU. Upozorňil na to Výbor pro kontrolu rozpočtu Evropského parlamentu na počátku týdne. Zprávy s citacemi členů výboru hovoří přímo o maďarské „oligarchické třídě,“ která skrz vazby na vládnoucí stranu Fidesz využívá evropské dotace jako „bankomat“.

Předsedkyně výboru Ingeborg Grässleová v dané souvislosti připoměla, že v Maďarsku se o šestatřicet procent veřejných zakázek uchází jediný zájemce: „Maďarsko má určité specifické problémy, s nimiž se bude třeba vypořádat (…) jde tu o nový druh jakési semi-legality (…) Pravidla se zdají být dodržována, ale současně nedochází k soutěži,“ uvedla doslova.

V aktuálním sedmiletém dotačním cyklu EU má Maďarsko obdržet ze společného rozpočtu celkem 25 miliard eur. To je v přepočtu na hlavu jeden z největších příspěvků v celém bloku.

Jak přitom upozorňují zejména slovenští pozorovatelé, Fidesz i Orbán osobně využívají paradoxně čím dál častěji motiv boje proti „bruselské byrokracii“ a „unijnímu diktátu“ v kampaních . Před loňským dubnovým referendem o přístupu k uprchlíkům rozesílala vládní strana dokonce letáky s titulkem „Zastavme Brusel“.

Chytřejší než Zuckeberg

Maďarská, ale i světová média připojují k výše uvedené zprávě nejrůznější popis konkrétních příkladů. Financial Times například dokumentují případ dvojice velkolepých projektů v Orbánově rodné vsi Felcsut. Za vlády Fidezsu v ní vznikl fotbalový stadion s kapacitou, jež dvojnásobně přesahuje počet obyvatel, a rovněž úzkokolejná železnice, kterou využívá pouze několik desítek lidí. Obojí stavěla společnost, jejímž vlastníkem je starosta vesnice a Orbánův přítel z dětství, Lőrinc Mészárosz.

FT připomínají, že Mészárosz byl ještě nedávno instalatérem, díky státním zakázkám se však stal jedním z nejbohatších Maďarů. Když se ho novináři ptali, jak to, že bohatne rychleji než zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, odpověděl jim, že je zkrátka „možná chytřejší.“

Na veřejných zakázkách vydělávají podobně i oba premiérovi bratři. Jak obsáhle dokumentuje maďarský investigativní projekt Direkt 36, jejich firmy typicky figurují ve velkých projektech veřejných staveb jako subdodavatelské, takže se vyvádění peněz z veřejných rozpočtů obtížně stopuje.

Už i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) se zabýval případem několika předražených zakázek na veřejné osvětlení. Ty vyhrála firma Elios Innovativ spoluvlastněná manželem Orbánovy dcery Ráhel Istvánem Tiborczem, přestože nabídla ceny o víc než polovinu vyšší než tržní. OLAF doporučil Evropské komisi, aby žádala dotaci více než 40 milionů eur zpět. Tiborcz svůj podíl ve společnosti prodal krátce před tím, než bylo vyšetřování zahájeno.

Problém v celém regionu

Deník Guardian upozorňuje, že situace je podobně neuspokojivá i v dalších státech na východ od někdejší železné opony. Soutěže o veřejné zakázky mají jediného účastníka až v pětačtyřiceti procentech případů také v Polsku nebo v Chorvatsku. Evropská zpravodajka Guardianu Jennifer Rankinová poukazuje přitom i na podobnost maďarského modelu s případem Čapího hnízda.

„Český premiér Andrej Babiš, druhý nejbohatší člověk v zemi, se v minulém měsíci dostal pod tlak v souvislosti s uniklou zprávou Evropské unie, která dokládá, že porušil celou řadu zákonů, aby získal dotaci na svůj hotel a konferenční centrum,“ píše Rankinová o poměrech u nás doslova.

Situaci by měla pomoci řešit instituce Evropské veřejné prokuratury, jež by měla stíhat právě dotační podvody. Její vznik loni podpořila dvacítka států unie, včetně České republiky. Právě Maďarsko se však — společně s Polskem — nechce na posílení spolupráce v předcházení podvodům podílet.

Sám Orbán zároveň veřejně prohlašuje, že se jeho země bez dotací obejde: „Maďarsko se nemá čeho bát, není na cizích penězích závislé,“ uvedl loni v prosinci.